Dokazování ve správním řízení

Bc. Kamil Koupý

Bakalářská práce

Proofs in administrative proceedings

Anotace:

Resumé: Dokazování ve správním řízení Tato práce pojednává o důkazních prostředcích běžně používaných správními úřady, či dle dikce základního užitého zákona správními orgány, ve správním řízení vedeném dle platných právních norem ke dni 01.06.2008 v České republice. Zároveň se věnuje pojmu správní řízení jako takovému, rozboru základních zásad, kterým toto řízení podléhá a ze kterých vychází a kterými je toto správní řízení ovládáno a limitováno a v poslední části následuje rozbor samotných jednotlivých důkazních prostředků, které jsou v tomto řízení používány. K pojmu správní řízení. Jde o proces autoritativní aplikace právních norem správního práva orgány zmocněnými k tomu Ústavou České republiky a z toho vyplývajícími zákony. Smyslem tohoto postupu je rozhodování správních úřadů, neboli správních orgánů, tedy vydání individuálního správního aktu, kterým vznikají, mění se nebo zanikají práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti fyzických či právnických osob a nebo správní úřady takzvanými deklaratorními správními akty autoritativně potvrzují existenci, případně neexistenci, těchto práv a povinností - určitého správně právního stavu. Tento proces se skládá z několika fází následujících po sobě v právně předepsaném pořádku. Fáze zahájení řízení, fáze dokazování, fáze vydání rozhodnutí a fáze odvolací. Správní řízení upravuje v České republice zejména zákon číslo 500/2004 Sb. Správní řád, který stanoví obecný postup ve správním řízení a kterého se užije, nestanoví-li jiné zákony postup zvláštní. Zde je vhodné připomenout v podstatě samostatnou zvláštní právní úpravu správního řízení, kterým je zákon číslo 337/1992 Sb., zákon o správě daní a poplatků, na poli daňového řízení a řízení o poplatcích. Tato práce pak v praktických příkladech vychází zejména z jedné z dílčích speciálních úprav zvláštní formy správního řízení, a to přestupkového řízení vedeného na základě zákona číslo 200/1990 Sb., zákon o přestupcích k němuž se správního řádu užívá subsidiárně. Ze základních zásad, kterými se dokazování řídí, je třeba vzpomenout nejméně zásadu legality, tedy požadavek, že veškerá činnost správních orgánů musí vycházet ze zákonného základu a správní orgány nesmí činit nic, co není zákonem stanoveno. Druhou podstatnou zásadou, jež se k dokazování ve správním řízení váže, je zásada materiální pravdy, která správnímu orgánu stanoví povinnost zjistit přesně a úplně skutečný stav věci. Důkazní břemeno tak spočívá na samotném úřadu, což ale nezbavuje účastníky řízení jejich přispění. Neboť účastníci mají právo navrhovat důkazy a jejich doplnění, mají však také povinnost označit důkazy na podporu svých tvrzení, a to po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí, nestanoví-li správní orgán usnesením jinak. Konečně zásada volného hodnocení důkazů se vztahuje k již zajištěným důkazům. Kdy neexistuje žádné pořadí důležitosti důkazních prostředků, nýbrž správní orgán, na základě užití logického uvažování, sám posuzuje jednotlivé zjištěné a provedené důkazy jednotlivě i v jejich návaznosti a posuzuje je i jako celek a po tomto logickém zhodnocení správní orgán rozhoduje, kterým důkazům přiřkne jaký význam a kterými důkazy se bude řídit pro vydání rozhodnutí ve věci. Přičemž musí odůvodnit, kterými důkazy se řídil a proč, a které důkazy odmítl a z jakého důvodu. Nakonec jsou v práci rozebrány jednotlivé důkazní prostředky, důkazy svědeckou výpovědí, listinné důkazy, důkazy ohledáním, znalecký posudek a dále důkazní prostředky, které sice ne

Anotace:

jsou taxativně vyjmenovány v zákoně, ale které se rovněž běžně používají a jejichž užití je zákonem povoleno. K důležitému důkaznímu prostředku pak patří důkaz svědeckou výpovědí, který může sloužit jako přímý důkaz. Při provádění tohoto důkazu je zapotřebí mít na zřeteli zejména vztah svědka k projednávané věci a jeho zájem na výsledku řízení, dále jeho věrohodnost a osobnost ve vztahu ke schopnosti reprodukovat v minulosti vnímaný děj. Pravděpodobně nejčastějším důkazem ve správním řízení, s ohledem na jeho převážně administrativní, tedy písemný charakter řízení, představuje důkaz listinou. Listinné důkazy jsou prezentovány ve dvou formách. Buď se jedná o soukromé listiny, u kterých dokazování pravosti leží na jejím předkladateli, v případě, že pravost listiny, či údajů v ní uvedených, jsou zpochybněny, nebo listiny veřejné, vydávané státními orgány a správní orgány nejsou povinny je v řízení znovu ověřovat. Dále důkaz ohledáním, slouží správním orgánům ke zjištění objektivní pravdy o konkrétní skutečnosti, zejména o určitém místě v určitém čase, nebo o určitém předmětu. Ohledání je povětšinou doprovázeno podpůrnou dokumentací, fotografiemi nebo videozáznamy. Znalecký posudek je pak prováděn v případech, kdy správní orgán sám nedisponuje dostatečnými odbornými znalostmi, aby si o určité skutečnosti mohl sám učinit závěr. O zpracování znaleckého posudku jsou nejčastěji žádáni znalci, registrovaní v rejstříku soudních znalců. Dalšími důkazními prostředky, již nejmenovanými v zákoně, jsou nejrůznější typy důkazů. Patří sem například věcné důkazy, prováděné nejrůznějšími věcmi a předměty, například otisky prstů či krevní stopy nalezené na místě činu, záznamy bezpečnostních kamer z různých objektů, údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu, ať již výpisy SMS zpráv a telefonních rozhovorů, nebo internetové komunikace, nebo různá měření, například hladiny hluku hygienikem, nebo rychlosti motorového vozidla policií.

Abstract:

Abstract: Establishing proofs in administrative procedure. This work deals with the means commonly used for proving facts by administrative authorities, or, pursuant to relevant fundamental law, by administrative bodies involved in administrative procedures which was carried out in accordance with the Law that was applicable in the Czech Republic until 01.06.2008. The work also deals with the concept of administrative procedure as it is, it deals with the analysis of principles on which the procedure is based and to which is subordinated and limited. The last part of the work is devoted to the analysis of single means of establishing proofs, that are used in the procedure. To the concept of administrative procedure. This procedure actually is an authoritative application of Administrative Law carried out by authorities empowered to do it by the Constitution of the Czech republic and by the Laws arisen as a consequence of it. This arrangement aimed at decision making carried out by administrative authorities in the position of administrative bodies, the consequence of which position was their issuing individual official administrative acts, by power of such acts the rights, interests or duties of physical or legal entities protected by the Law originated, were changed or came to an end, and/or the administrative authorities, by the so called declaratory administrative acts, authoritatively confirm the existence, or possibly the non-existence, of such rights and duties, - i.e. they confirm certain state of administration and the Law. The process consists in a few consecutive phases stipulated by the Law and these phases are : the phase of procedure start-up, the phase of furnishing proofs, the phase of issuing decision, the phase of appeal. Administrative procedure was fixed in the Czech republic mainly by the Law 500/2004 Sb - The Code of Administrative Procedure, which determined general procedures in administrative proceedings and which was applied, if other Laws did not specify a special procedure. It is proper to remind here an essentially standing - alone and special version of administrative procedure, which is the Law 337/1992 Sb, dealing with the administration of taxes and duties in the field of tax and duties administration. This work, in its practical aspects, came namely out of one special, partial modifications of a specific form of administrative procedure, which is the procedure in the case of an offence carried out on the basis of the Law 200/1990 Sb., which Law concerned offences and to which the Code of Administrative Procedure is used as a subsidy. What should be mentioned, as for what played the basis and governing role in furnishing proofs, it was - at least to remember - the principle of legality. This principle actually means the requirement, that all activities of administrative bodies must be based on the Law and that administrative bodies must not do anything that is not determined by the Law. The second essential principle pertinent to establishing proofs is the principle of material truth which obliged administrative bodies to asses exactly and fully the factual state of the matter. The burden of proof was assigned to the body itself, however, that does not released the other parties involved from their assistance. The parties involved have the right to propose proofs and to replenish the existing set of proofs, however they are also obliged to indicate proofs supporting their affirmations, and that obligation lasted till the end of the procedure and until the decision was issued, unless the administrative body issued another decision. Finally, the principle of independent assessment of proofs was applied to already secured proofs. No ranking of importance of means used for ensuring proofs exists, and it is the administrative body, that itself, based on his logical speculations, assesses individually the proofs ensured and done, both in their succession and also as one entity, and after the logical a

Abstract:

ssessment he decided, which importance he would assign to individual proofs and which proofs would be decisive for his verdict issued in the matter. However, the body must give reasons, which proofs were taken as decisive and why and which proofs were rejected and of which reasons. In the end of this work, individual evidentiary means leading to ascertainment of the objective truth are analysed. These are: testimonial evidence, documentary evidence, evidence by examination and expert's opinion. Further on, evidentiary means that are not enumerated and itemized in the Law, but which are also commonly used and the use of which is permitted by the Law, are also analyzed. One of the very important evidentiary means is the proof by testimonial evidence, which can be accepted as a direct proof. When ensuring this proof , it is mainly necessary to have in mind the relation of the witness to the matter in question and his interest on the result of the procedure, than also his personality and credibility in relation to his ability to reproduce events, that happened in the past. The most often used proof in administrative procedure, considering mostly administrative character of the procedure (i.e. the most of the procedure deals with written materials), is probably the documentary evidence. Documentary evidence is presented in two forms: either it is about private documents, in which case, if their genuineness or data presented in them are challenged, the burden of proofing the genuineness is on shoulders of its submitter , or it is about public documents, issued by state authorities or administrative authorities, and in this case authorities are not obliged to prove their authenticity again during the procedure. Further on, the evidence by examination serves the administrative authorities in investigating the relevant objective truth, namely the objective truth about a concrete reality, about a certain place and time or about a certain object. The examination is usually accompanied by a supporting documentation consisting of photos or videos. Then, expert's opinion is usually worked out in cases, when the administrative body itself is not at disposal of sufficient professional knowledge that would enable it to make conclusions about certain reality. Official experts registered in the register of judicial experts are usually assigned to work out the expert's opinion. Other types of evidence, already not enumerated by the Law, encompassed most different kinds of proofs. What could be mentioned of the latter is e. g. the real evidence based upon most different thins and objects, e.g. fingerprints or blood stains found on locus delicti, records of safety video cameras from various places, data on telecommunications executed (either a listing of SMS or phone calls from various objects, or Internet communication) or various measurements, e.g. the measurement of the level of noise done by a hygienist, or of the velocity of traffic means done by the police.

Klíčová slova

správní řízení, hodnocení důkazů, zásady činnosti, důkaz, svědek, listina, znalecký posudek, ohledání, další důkazy

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 13. 6. 2008

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 1. 9. 2008
• Vedoucí: JUDr. Jana Jurníková, Ph.D.

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Právní specializace / Veřejná správa