Tragické myšlení Friedricha Nietzscheho a jeho kritika morálky

Bc. Zdeněk Kochtík

Diplomová práce

Friedrich Nietzsche's Tragic Thinking and His Critique of Morality

Anotace:

Hlavním cílem mé diplomové práce je prozkoumat vztah mezi tragickým myšlením Friedricha Nietzscheho a jeho kritikou morálky. V první a druhé části se zaměřuji na jeho analýzu řecké tragédie a rozdílů mezi Aischylovými či Sofoklovými hrami na jedné straně a Sókratovou dialektikou a Platónovou metafyzikou na straně druhé. Ukazuji, že z Nietzschova hlediska existuje mezi tragickým a metafyzickým myšlením konflikt, který je způsoben jejich ostře protichůdnými pohledy na roli a smysl utrpení v lidském životě: jestliže tragické myšlení považuje bolest utrpení za zásadní a nevykořenitelné vlastnosti světa, metafyzické myšlení tyto rysy pokládá za špatné či přímo zlé a usiluje o jejich překonání. Metafyzický pohled na svět chápe jeho utrpení a rozpory jako argumenty proti němu: bolest a utrpení jsou zde interpretovány jako důkaz, že naše životy nemají příliš velkou hodnotu (jako je tomu v Platónově případě) či dokonce jako důkaz jejich hříšné povahy (jako je tomu v křesťanství). Ambicí těchto přístupů je podle Nietzscheho životy všech lidí moralizovat, jinými slovy, učí, že náš život je vinen a – v případě, že je ponechán sám sobě napospas – není ve skutečnosti hoden, abychom ho žili. V poslední části tvrdím, že Nietzschovým záměrem je tento moralizující přístup překonat, znovu promyslet odkaz řeckých tragických autorů včetně Hérakleita a uvažovat o životě jako o ne-morálním, nevinném, estetickém či tragickém fenoménu, tj. nechápat utrpení jako argument proti životu, ale jako výzvu k jeho bezvýhradnému přitakání.

Abstract:

The main aim of my Senior Thesis is to examine the relationship between Friedrich Nietzsche's tragic thinking and his critique of morality. In the first and second part of my work, I'm exploring his analysis of the Greek tragic drama and the differences between the Aischylus's or Sophocles's plays on one hand, and the Socrates's dialectics and Plato's metaphysics on the other. I'm showing that in Nietzsche's view, there's a conflict between tragic and metaphysical thinking that comes from their sharply antagonistic views on the role and meaning of suffering in one's life: while the former considers pain and suffering the elementary and ineliminable traits of the world, for the latter these features are deemed wrong or even evil and as such, they need to be overcome. The metaphysical view of the world understands its pains and contradictions as arguments against the world itself: here, pain and suffering are interpreted as a proof that our lives are not very valuable (as in Plato's case) or even as a proof of their sinful nature (as in Christianity). According to Nietzsche, these approaches aim to moralize everyone's life, in other words, they teach that our life is guilty and - if left on its own - actually not worth living. In the last part, I'm arguing that Nietzsche's goal is to overcome this moralizing approach, re-think the legacy of the Greek tragic authors including Heraclitus, and think of life as a non-moral, innocent, unguilty, aesthetic or tragic phenomenon, that is, not to take its intrinsic sufferings as an argument against it but as a call to its ultimate affirmation.

Klíčová slova

Nietzsche, tragic, morality, moral, Christianity, metaphysics, suffering, eternal reccurence, pessimism/ Nietzsche, tragické, morálka, morální, křesťanství, metafyzika, utrpení, věčný návrat, pesimismus

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 11. 6. 2012

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 19. 6. 2012
• Vedoucí: doc. PhDr. Radim Brázda, Dr.
• Oponent: prof. PhDr. Jan Zouhar, CSc.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Učitelství pro střední školy / Učitelství základů společenských věd pro střední školy