Przemiany j\c{e}zykowe ludno\'sci regionu wodzis\l{}awskiego pos\l{}uguj\c{a}cej si\c{e} gwar\c{a} \'sl\c{a}sk\c{a} (na przyk\l{}adzie wsi Olza i Odra)

Mgr. Joanna DANSZCZYK

Disertační práce

Language transformations of the population of the Wodzisław region using Silesian dialect (at the example of the village Olza a Odra)

Abstract:

Die Dialektlexik ist in vielen thematischen Bereichen lebendig und davon zeugt die Größe des gesammelten Materiales. Das Material wurde durch Aufnahmen und Interwiews mit der ältesten Generation gewonnen. Ausserdem wurden Fragebögen von der mittleren und jüngeren Generation ausgefüllt. Die Aufnahmen sind die Grundlage der gegenwärtig verwendeten Lexik. Das bedeutet aber nicht, dass die in der Arbeit gesammelte Lexik das gesamte lexikalische Material abbildet. Die archaischen Wörter, die von der ältesten Generation nur passiv beherrscht werden, wurden außer Acht galassen. Das gesammelte Material zielt nicht auf eine volle Dokumentation der Dialektlexik der Wodzislaw-Region ab, dokumentiert aber den Stand des Dialekts in den ersten Jahren des 21. Jahrhunderts. Wie die Forschungen nachgewiesen haben, ist auch dieser Stand ständig im Lauf und unterliegt Veränderungen. Das betrifft die jüngere Generation, die zwar die Designate der von der ältesten Generation verwendeten Wörter kennt, jedoch standardpolnische Lexik benutzt. Die jüngere Generation übernimmt also bestimmte Bereiche der Lexik der Eltern- und Großelterngeneration nicht. Die hier begeschriebenen Änderungen finden überall dort statt, wo die Schlessier miteinander auf Schlesich sprechen, und breiten sich sukzessiv aus. Jeder Sprachkode, egal ob er als Dialekt, Gesellschaftsprache oder Sprache bezeichnet wird, ist vom Lauf der Zeit abhängig und ein elastisches Sprachgebilde, das sich gemäß dem Kommunitaktionsbedarf der Sprachenbenutzer entwickelt und verändert. Die Sprache der jüngsten Olza- und Odra-Bewohner ist also ganz anders als die Sprache ihrer Vorfahren. Er ist auch nicht die Sprache der Eltern der jüngeren Generation. Der sprachliche und kulturelle Unterschied zwischen den besprochenen Generationen der Ortschaften Olza und Odra ist also beträchlich und dadurch auch die Ergebnisse dieser Arbeit. Es ist also nicht verwunderlich, dass die ältesten Bewohner eine Vielzahl von Wörtern deutscher Provenienz gebrauchen, während die jüngste Generation, die eine polnische Schule besucht hat, polnische Lexeme in das Schlesische einführt. Anstelle der älteren Entlehnungen folgen neue: heimische (aus dem Polnischen) oder fremde (heute aus dem Englischen), was nicht als ein obligatorisches Übel betrachtet werden sollte, sondern als natürliche Entwicklung des verbalen Kodes.

Abstract:

Lexikum nářečí je aktuální v mnoha tematických oblastech, což dokazuje množství sesbíraného materiálu. Tento materiál byl získán prostřednictvím nahrávek a rozhovorů s nejstarší generací. Kromě toho vyplnili představitelé střední a nejmladší generace dotazníky. Nahrávky představují základ lexika používaného v současnosti. To však neznamená, že sesbírané lexikum v této práci představuje celý lexikální materiál. Archaickým výrazům, které nejstarší generace ovládá jen pasivně, jsme se nevěnovali. Sesbíraný materiál se nezaměřuje na úplnou dokumentaci slovní zásoby nářečí regionu Wodzislaw. Dokumentuje však stav dialektu v prvních letech 21. století. Jak prokázaly výzkumy, i tento stav se neustále mění. To se týká mladší generace, která sice zná designáty výrazů používaných nejstarší generací ale používá standardní slovní zásobu polského jazyka. Mladší generace tedy nepřebírá určité oblasti lexika generace rodičů a prarodičů. Tyto zde popisované změny se dějí všude tam, kde Slezané spolu navzájem mluví slezsky, a postupně se rozšiřují. Každý jazykový kód, bez ohledu na to, zda je označován jako dialekt, mluva společnosti nebo jako jazyk, je podmíněný časem a je elastickým jazykovým útvarem, který se vyvíjí a mění přiměřeně ke komunikační potřebě uživatele jazyka. Mluva nejmladších obyvatel Olzy a Odry je tedy zcela odlišný od jazyka jejich předků. Zároveň však není ani jazykem rodičů nejmladší generace. Jazykový a kulturní rozdíl mezi posuzovanými generacemi míst Olza a Odra je tedy značný a tím i výsledky této práce. Není tedy překvapující, že nejstarší obyvatelé užívají značný počet slov německého původu, zatímco mladší generace, která chodila do polské školy, zavádí do slezské mluvy polské lexémy. Místo starších přejatých slov následují nová: místní (z polštiny) nebo cizí (dnes z angličtiny), což by nemělo být posuzováno jako nutné zlo, nýbrž jako přirozený vývoj verbálního kódu.

Klíčová slova

język, gwara śląska, Olza, Odra, przemiany językowe

Jazyk práce: portugalština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 15. 10. 2012

Zveřejnit od: 15. 10. 2012

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 13. 12. 2012
• Vedoucí: Prof. PhDr. Mieczyslaw Balowski, CSc.

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Filologie / Polský jazyk