Zhodnocení vlivu sexovaných inseminačních dávek na reprodukční užitkovost dojnic

Bc. Magdalena Zajíčková

Diplomová práce

The effect of the sex-serted semen on reproductive parameters in a herd of cattle

Anotace:

Využívání sexovaných inseminačních dávek (ID) v chovech skotu se stalo běžnou praxív souvislosti s tlakem na rentabilitu a efektivitu výroby, udržitelnost živočišné produkcea welfare zvířat. Hlavní nevýhodou využívání sexovaných ID je jejich relativně vyšší pořizovacícena a snížená fertilita. Nové produkty na trhu s inseminačními dávkami nabízí zvýšenoufertilitu díky vývoji nových technologií zpracování a konzervace ejakulátu.Cílem experimentu bylo srovnat úroveň zabřezávání plemenic dojných plemenv reálných podmínkách českých chovů v závislosti na kvalitativním zpracování ejakulátu v IDa zhodnotit, zda při využívání sexovaných ID vybrané chovy byly schopny dosahovat úrovnězabřezávání srovnatelné jako při používání konvenčních ID; dále zhodnotit význam vlivupodniku a kategorie plemenice.V rámci experimentu byla sbírána data o každé provedené inseminaci z devíti podniků.Všechna použitá data byla podrobena kontrole spolehlivosti a vyhodnocena. Dále byloprovedeno ekonomické zhodnocení modelových příkladů využívání pouze konvenčních IDa využívání 50 % sexovaných ID v připařování.Na úroveň zabřezávání měl vliv podnik, přičemž některé z nich svou kvalitou ošetřovánía zootechnické práce byly schopny při inseminacích sexovanými inseminačními dávkaminěkterých typů dosahovat srovnatelné úrovně zabřezávání jako při inseminacích konvenčnímiinseminačními dávkami. Vliv na výsledky reprodukce měl zejména způsob vyhledávání říjía uvážlivé využívání sexovaných inseminačních dávek, zejména individuální zhodnocení kvalityříjových projevů v době inseminace a fáze říje v době inseminace. Dalším významným vlivembyla kvalita inseminační dávky, resp. způsob zpracování ejakulátu. Napříč podniky byla zjištěnarelativně vysoká míra zabřezávání po inseminacích sexovanými ID kvality SexedULTRA™(u jalovic a krav) a Sexcel (u jalovic) v porovnání s ID konvenčními a sexovanými typu Sexed2M.Naopak vliv kategorie plemenice se ukázal jako relativně málo významný. Jaloviceobecně zabřezávaly lépe než krávy a byly častěji připouštěny sexovanými ID. Propad úrovnězabřezávání po inseminacích konvenčními, resp. po sexovanými ID byl u jalovic větší nežu krav, které byly sexovanými ID připouštěny spíše výběrově, nesystematicky. Potvrdilo se takvýše uvedené, tedy že k úspěšnému využívání sexovaných ID v dojeném stádě je důležitéindividuální zhodnocení vhodnosti použití sexovaných ID u konkrétního zvířete.Z ekonomického zhodnocení vyplynulo, že vysoce fertilní sexované ID za určitýchpodmínek mají potenciál významně pozitivně ovlivnit ekonomiku chovu skotu a eliminovatnevýhody chovu skotu čistě mléčného užitkového typu.

Abstract:

The use of sexed insemination doses (ID) in cattle farms has become a commonpractice, hand in hand with the pressure on profitability and production efficiency,sustainability of animal production and animal welfare. The main disadvantage of using sexedIDs is their relatively higher purchase price and lower fertility. In the today IDs market, newproducts offer increased fertility due to the development of new technologies for semenprocessing and preservation.The aim of the experiment was to compare the level of conception of dairy breeds inreal conditions of Czech farms, with dependency on the qualitative processing of semen; aswell as to evaluate whether selected farms were able to achieve levels of conception ratescomparable to conventional IDs; further evaluate the influence of the farm conditions,together with category of the cow (heifers vs. cows). The experiment collected data of everyperformed insemination from nine farms. All data used was subject of a reliability check andevaluated. Further, modeled data series were a subject of an economic evaluation forconventional IDs solely, as well as for 50% utilization of sexed IDs in mating plans.An influencing factor of the level of conception rates, was farm‘s conditions, whereassome of them, due to its qualitative care and zootechnical handling, were able to achievecomparable levels of conception rates with sexed IDs of some types, as well as in the case ofinseminations with conventional IDs. Next high influencing factor was the method of oestrusrecognition and considerable usage of sexed IDs, especially the individual qualitativeevaluation of oestrus manifestation in the time of service and phase of oestrus. Last, but notthe least, the influencing factor was quality of ID, optionally the mode of semen manipulation.Across farms, a relatively high rate of conception was found after inseminations of sexed IDs,quality type SexedULTRA™ (in heifers and cows) and Sexcel (in heifers), compared toconventional and sexed IDs, quality type Sexed 2M.On the contrary, the influence of the category (heifer or cow) proved to be relativelyinsignificant. Heifers generally achieved better conception rates than cows and were moreoften serviced with sexed IDs. However, the decrease in the level of conception rates, afterinsemination by conventional, alternatively sexed IDs, was larger in heifers than in cows, whichwere serviced with sexed ID rather selectively and unsystematically. This confirmed the above,i.e. that in order to successfully use sexed IDs in a dairy herd, it is important to individuallyevaluate the suitability of using sexed IDs for each animal.The economic evaluation showed that highly fertile sexed IDs, under certainconditions, have the potential to affect, significantly and positively, the economics of cattlebreeding and eliminate the disadvantages of purely dairy cattle breeding.

Klíčová slova

zabřezávání, sexované inseminační dávky, SexedULTRA™, Sexcel, fertilita

Keywords

fertility, conception, sexed insemination doses, SexedULTRA™, Sexcel

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 22. 6. 2020

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Ing. Jaroslav Čítek, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / obor:
Zootechnika / Živočišná produkce