Karel Marx: Člověk a náboženství

Bc. Ondřej Malík

Bakalářská práce

Karl Marx: Man and Religion

Anotace:

Tato práce se zabývá Marxovou kritikou náboženství především z hlediska jeho antropologického rozměru. Jejím ústředním motivem je, že {\clqq}člověk tvoří náboženství {--} nikoli náboženství člověka`` a že kritika náboženství je základem veškeré kritiky. Soustředí se na Marxovu kritiku Feuerbachova {\clqq}náboženství abstraktního člověka`` a následně Hegelova {\clqq}absolutního Ducha``, který by měl utvářet dějiny. Odhaluje, že pro Marxe je opravdovým subjektem lidských dějin člověk. Člověk nikoli abstraktní, ale vždy konkrétní ve svých materiálních vztazích s přírodou a jinými lidmi. Upozorňuje na falešně jednostranné vykládání intencí Marxe a jeho nahlížení člověka v dějinách pouze z materialistického hlediska. Jeden z hlavních momentů je také kritika vztahu náboženství-ideologie, která vede k výkladu sepětí forem náboženství s aktuální formou lidské produkce ve společnosti. Další oblastí je kritika sebezvnějšnění a následného sebeodcizení člověka v náboženství. Náboženský svět je zde jen odrazem světa reálného. Závěrem je interpretace Marxovy filozofie jako zájmu o člověka a uskutečnění jeho možností.

Abstract:

The paper concentrates on Marx{\crq}s critique of religion especially from the view of it{\crq}s anthropological point. It uncovers that the center of Marx{\crq}s Critique is ``man creates religion, not vice versa {--} religion the man{\crqq} and that the critique of religion is the core of all the critique. It concentrates on the Marx{\crq}s critique of Feuerbach´s religion of an abstract man`` and consequently Hegel{\crq}s {\clqq}absolute Spirit``, that should create the history. However we learnt that for Marx a man is the real subject of the human history. A man no abstract, but always concrete in his material relationship with the nature and with other people. The paper tries to point out the false and biased interpretations of the intentions of Marx and a man of history generally only from the material point of view. One of the main moments was also the critique of the relationship of religion {--} ideology, which leads to the display of the closure of forms of religion with the actual form of human production. Next point is that Marxs´s critique notices mainly the self-exterioration in religion, the relationship of religion and ideology. The religious world is only a reflection of the real world. The conclusion is interpretation of Marx´s philosophy as the interest in the man and realization of his potential.

Klíčová slova

Karel Marx, Fridrich Engels, Ludwig Feuerbach, náboženství, kritika.

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 31. 3. 2008

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 29. 5. 2008
• Vedoucí: doc. ThDr. Ivan Štampach

Univerzita Pardubice

Fakulta filozofická

Bakalářský studijní program / obor:
Filozofie / Religionistika