Literackość w żydowskich i nie-żydowskich czeskich i polskich tekstach byłych więźniów obozu koncentracyjnego Auschwitz

Mgr. Magdalena GARDIAS

Disertační práce

Literary context in Jewish and non-Jewish Czech and Polish texts of former prisoners of the Auschwitz concentration camp

Anotace:

Předmětem předkládané disertační práce jsou táborové texty bývalých vězňů KL Auschwitz (Osvětim), židovského i nežidovského původu, přímých svědků událostí, psané původně česky a polsky. Tato práce se skládá ze dvou částí, teoretické (kolem tématu získávání sbírek, jejich přehledu, historie a metodologie) a analytické (rozbor vybraných textů). Již na počátku bylo třeba utřídit dostupné prameny o táborové literatuře a literatuře o holocaustu, která take zahrnuje poválečné texty bývalých osvětimských vězňů, a to jak v archivech, tak na vydavatelským trhu. Především jsem využívala neznámá, většinou nepublikovaná svědectví uložená v různých archivech v České republice, Polsku a Izraeli, což vyžadovalo četné rešerše a poznávání pravidel, která v jednotlivých institucích panovala. Z tohoto důvodu se v této práci zabývám klasifikací poválečných táborových textů, která v těchto zařízeních převládá, a činností: Muzuem v Osvětimi, Terezíně a Lublinu, Národního archivu v Praze a archivů v Izraeli (včetně Yad Vašem, Domu bojovníků ghetta, Massuah) a jejich porovnáním, zejména z hlediska politik ovlivňujících jejich získávání, uchovávání a zpřístupňování. Tyto metody mají vliv na jejich současnou recepci veřejností, jak jsem ukázala na příkladu tří zmíněných zemí ve své práci. Nakladatelský trh je plný českých a polských táborových textů. Ve své práci jsem ukázala jeho proměnu a rozmanitost v průběhu let, od doby osvobození KL Auschwitz až po současnost, tedy především posun od dokumentaristiky k beletrii, sáhnutí po nových formách sdělení dříve neadekvátních tématu tábora či holocaustu, desakralizace tématu šoa, psaní potomků bývalých vězňů a Přeživších atd. V současné době je patrná vlna výklenkových publikací, které využívají téma druhé světové války ke komerčním účelům. Protože se na táborové texty odkazovalo různými způsoby, bylo třeba uspořádat i žánrové formy, v nichž se objevovaly. Od doby osvobození se pro publikace o zážitcích z koncentračních táborů nebo gulagů používal velmi výstižný termín "táborová literatura" (nebo "literatura lagrowa"), který přetrvává dodnes (v České republice a Polsku). Přímé zprávy o koncentračních táborech se objevují i v literatuře o holocaustu, ale vzhledem ke specifickým zážitkům židovských vězňů (např. ghetta, selekce), jsou obvykle zařazovány do samostatné skupiny textů. Problémy s nomenklaturou lze pozorovat i v archivech, např. v Muzeu v Osvětimi (různé názvy táborových textů, tj. rozhovor/ protokol, prohlášení, vzpomínky), v Muzeu v Terezíně (protokoly, vzpomínky), v muzeích v Izraeli (svědectví/ testimony, vzpomínky). Název zdánlivě zachovávající objektivitu četných termínů je "táborové texty", používaný v této práci. Autory vybraných táborových textů jsou: Aleksander Widera a Jiří Borský, Jan Dubieniecki a Jiří Fränkl, Jan Fischer a Bencjon Hillel, a taky Landau Dow Lewi a Jiří Steiner. Analýza těchto textů byla provedena z pohledu literárnosti, která byla považována za soubor tzv. "uměleckých triku", tj. zdobnosti formy, bohatého využití stylistických prostředků, způsobu originálního přístupu k tématu, tedy v souladu s předpoklady ruských formalistů. V táborových textech se ukázal jako důležitý individuální pohled autora na realitu druhé světové války, jeho subjektivní snaha zaznamenat pohraniční zkušenost. Ve vybraných textech psaných původně česky nebo polsky (osm textů, čtyři české a čtyři polské) jsem vybrala řadu toposů, především motivů, obrazů a tropů, rozebrala konkrétní uchopení tématu a zhodnotila celkový výraz. Odkazy na známé a univerzální kulturní kódy byly v táborových

Anotace:

textech značné, každý autor je však prezentoval jiným způsobem. V analyzovaných příkladech literární hodnota je považována u daného textu za individuální záležitostí a projevuje se v různých podobách.

Abstract:

The subject of the presented dissertation is the camp texts of former prisoners of KL Auschwitz, of Jewish and non-Jewish origin, direct witnesses of the events, originally written in Czech and Polish. This work consists of two parts, theoretical (around the topic of acquiring collections, their overview, history and methodology) and analytical (analysis of selected texts). It was necessary to sort out the available sources on the camp literature and the literature of the Holocaust, which also includes the post-war texts of former Auschwitz prisoners, both in the archives and on the publishing market. Above all, I used unknown, mostly unpublished testimonies stored in various archives in the Czech Republic, Poland and Israel, which required numerous searches and getting to know the rules that prevailed in individual institutions. For this reason, in this work I deal with the classification of post-war camp texts that prevail in these facilities and the activities of: the Museum in Oświęcim, Terezín and Lublin, the National Archives in Prague and archives in Israel (including Yad Vashem, the House of Ghetto Fighters, Massuah) and by comparing them, especially in terms of policies affecting their acquisition, storage and access. These methods have an influence on their current reception by the public, as I have shown in my work on the example of the three mentioned countries. The publishing market is full of Czech and Polish camp texts. In my work, I showed its transformation and diversity over the years, from the time of the liberation of KL Auschwitz to the present day, i.e. primarily the shift from documentary to fiction, the search for new forms of communication about the previously inadequate topic of the camp or the Holocaust, the desacralization of the topic of the Shoah, the writing of the descendants of former prisoners and Survivors, etc. Currently, there is a wave of niche publications that use the subject of World War II for commercial purposes. Since the camp texts were referred to in different ways, it was also necessary to organize the genre forms in which they appeared. From the time of liberation, the very apt term "camp literature" was used for publications about experiences from concentration camps or gulags, which persists to this day (in the Czech Republic and Poland). Direct accounts of concentration camps also appear in Holocaust literature, but due to the specific experiences of Jewish prisoners (e.g. ghetto, selection), they are usually included in a separate group of texts. Problems with nomenclature can also be observed in archives, e.g. in the Museum in Oświęcim (various names of camp texts, i.e. statements, memories), in the Museum in Terezín (protocols, memories), in museums in Israel (testimonies, memories). The name apparently preserving the objectivity of numerous terms is "camp texts", used in this work. The authors of selected camp texts are: Aleksander Widera and Jiří Borský, Jan Dubieniecki and Jiří Fränkl, Jan Fischer and Bencjon Hillel, and also Landau Dow Lewi and Jiří Steiner. The analysis of these texts was carried out from the point of view of literary context, which was considered a set of so-called "artistic tricks", i.e. decorativeness of form, rich use of stylistic devices, a way of original approach to the topic, i.e. in accordance with the assumptions of Russian formalists. In the camp texts, the author's individual view of the reality of the Second World War, his subjective effort to record the border experience, proved to be important. In the selected texts originally written in Czech or Polish (eight texts, four Czech and four Polish), I selected a number of topos, mainly motives, images and tropes, analyzed the specific understanding of the theme and evaluated the overall expression.

Klíčová slova

Auschwitz, archiwa, Holocaust, literackość, formalizm rosyjski, wspomnienia, literatura obozowa, świadectwa, konkursy obozowe, Izrael

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 2. 6. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. PhDr. Ivana Dobrotová, Ph.D., doc. PhDr. Ivana Dobrotová, Ph.D.

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Filologie / Srovnávací slovanská filologie