Vliv hnojení digestátem na strukturu výnosu a vybrané kvalitativní ukazatele brambor

Miloslav Polák

Bakalářská práce

The impact of digestate fertilisation on the structure of yield and selected qualitative indicators of potatoes.

Anotace:

Práce se věnuje vlivu digestátového hnojiva na strukturu výnosu, škrobnatost a strupovitost bramborových hlíz. Nejprve byla zpracována rešerše o problematice hnojení brambor včetně dosavadních poznatků o hnojení digestátem. Následovala experimentální část práce, která byla řešena jako polní pokus v podniku SENAGRO Senožaty a.s. Podnik produkuje konzumní brambory pro řetězce TESCO. V podniku mají zájem na tom, aby využili odpadní materiál z bioplynové stanice (digestát) co nejhodnotněji a zkouší jej využívat jako dávku dusíku pod brambory. Podnik používá technologii záhonového odkameňování s šířkou řádků 90 cm. Pokus byl prováděn tak, aby byla možnost zjistit účinnost digestátu jako náhrady obvyklého N hnojení k bramborám. Byl založen ve třech variantách: Varianta A. Síran amonný aplikován plošně před záhonovým odkameňováním a NPK 15-15-15 lokální aplikace (v celkové dávce 100 kg N/ha). Varianta B. Síran amonný + NPK + DAM 390 aplikován během vegetace 27. 5. 2015 (v celkové dávce 120 kg N/ha). Varianta C. Digestát v množství 120 kg N/ha. V pokusu byla použita poloraná až raná konzumní odrůda Luciana. Před sklizní jsem podle metodiky provedl odkopy trsů pro zjištění úrovně výnosotvorných prvků a odebral vzorky, které byly vyhodnoceny na škrobnatost, ve Vese Velhartice a sám jsem zhodnotil strupovitost hlíz. Z výsledků statistického zhodnocení pokusných variant (bylo provedeno na katedře rostlinné výroby) jsem dospěl k těmto hlavním poznatkům. Hnojení brambor digestátem neovlivnilo v porovnání s běžnými variantami N hnojení statisticky významně hmotnost hlíz pod trsem ani hmotnost konzumních hlíz. Hnojení digestátem v porovnání s kontrolními variantami N hnojení průkazně neovlivnilo celkový počet hlíz na 1 trs ani počet konzumních hlíz na 1 trs. Z hlediska vlivu na průměrnou hmotnost jedné hlízy se varianta s aplikací digestátu plně vyrovnala, případně předčila, pokusné varianty minerálního N hnojení. Je tudíž možné konstatovat, že z výnosového hlediska může sloužit jako náhrada hnojení dusíkatými a minerálními hnojivy. Škrobnatost ani strupovitost hlíz nebyly hnojením digestátem ve srovnání s tradičním N hnojením průkazně ovlivněny. Závěrem bych chtěl říci, že pokus je pouze jednoletý a jeho výsledky nelze proto zobecňovat. Doporučuji, proto pokračovat v pokusu v dalších letech. Podle mého názoru, je digestát a problém s jeho uplatněním stále aktuálnějším tématem. Pokud by se ve víceletých pokusech prokázalo, že je výsledek jeho aplikace k bramborám pozitivní, tak digestát má z mého pohledu opět širší využití a můžeme ho počítat i do budoucna jako plnohodnotné hnojivo. Klíčová slova: brambory, digestát, škrobnatost, strupovitost, výnosnost

Abstract:

The thesis studies the effect of digestate fertilisers on the structure of yield, starch content and scab of potato tubers. The introduction outlines the problems of potato fertilisation, including the existing knowledge on the fertilisation by digestate. The subsequent, experimental part was executed in the form of a field experiment in SENAGRO Senožaty a.s. This enterprise produces table potatoes for TESCO chain of supermarkets. The company was interested in using the waste material (digestate) from biogas station as efficiently as possible and tried to use it as a dose of nitrogen under potatoes. The company uses the technology of destoning with a line width of 90 cm. The experiment was carried out in such a way to enable to determine the effectiveness of digestate as a substitute for the usual N fertiliser for potatoes. It was based on three variants: Variant A. Ammonium sulphate applied areally before destoning and 15-15-15 local application of NPK fertiliser (in total dose of 100 kg N/ha). Variant B. Ammonium sulphate + NPK + DAM 390 applied during vegetation on 27th May 2015 (in total dose of 120 kg N/ha). Variant C. Digestate in quantity of 120 kg N/ha. Early to midseason Luciana variety was used in the experiment. In compliance with the methodology, before the harvest I dag away the bushes to find out the level of yielding elements. I took samples that were evaluated in terms of starch content in Vesa Velhartice, and personally examined the scab of potato tubers. On the basis of statistical evaluation of the examined variants (executed at the Department of Crop Production), I reached the following findings: Compared to the usual variants of N fertilisation, digestate fertilisation of potatoes did not have any statistically significant effect on the weight of tubers under one bush or the weight of table potatoes. Compared to the control variants of N fertilisation, digestate fertilisation did not influence verifiably the total number of tubers per one bush or the number of table potatoes per one bush. In terms of the effect on the average weight of one potato, the variant with the application of digestate fully equalled, or even exceeded, the experimental variants of mineral N fertilisation. It is therefore possible to say that in terms of yield, this type of fertilisation can serve as a substitute of fertilisation by nitrate and mineral fertilisers. Starch content and scab of potato tubers were not demonstrably influenced by digestate fertilising compared to traditional N fertilisation. In conclusion, I would like to point out that the experiment has been carried out only for one year and its results cannot be generalised yet. That is why I recommend to continue in the experiment also in the future years. In my opinion, digestate and the problem with its application is becoming an increasingly pressing theme. If experiments carried out for several years prove that the result of its application is positive to potatoes, digestate, in my opinion, will again have broader possibilities of use and we can count with it as a full-value fertiliser also in the future. Keywords: potatoes, digestate, starch content, scab, yield

Klíčová slova

brambory, strupovitost, výnosnost, digestát, škrobnatost

Keywords

potatoes, digestate, starch, content, scab, yield

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 15. 4. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: prof. Ing. Karel Hamouz, CSc.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program / obor:
Zemědělství, zahradnictví a rozvoj venkova / Pěstování rostlin