A New Methodological Framework for Psychological Operations (PSYOP) in Cyberspace: The Case of Non-State Armed Actors in the Middle East

Mgr. Robin Burda

Disertační práce

Anotace:

Tato disertační práce se zabývá současnou výzvou analýzy psychologických operací (PSYOP) nestátních ozbrojených aktérů, se zaměřením na oblast širšího Blízkého východu. Navzdory rostoucímu významu PSYOP v moderních konfliktech zůstává výzkum těchto operací – zejména v případě nestátních ozbrojených aktérů – roztříštěný a nedostatečně rozvinutý. Stávající analytické rámce často čerpají z myšlenkových tradic studené války a jednostranného chápání komunikace, nebo vycházejí ze doktrín orientovaných na státní aktéry, které nereflektují dynamické, decentralizované a z velké části neomezené informační prostředí díky digitálním technologiím a sociálním médiím. Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo vytvořit strukturovaný a adaptabilní metodologický rámec, který by umožnil výzkumníkům a analytikům systematicky analyzovat PSYOP kampaně nestátních ozbrojených aktérů, kteří nejsou vázáni žádnými sebeomezujícími pravidly. Práce vychází z předpokladu, že současné definice a klasifikace PSYOP, kognitivního válčení a souvisejících pojmů jsou často konceptuálně nekonzistentní a že demokratické země západního typu mají tendenci uplatňovat normativní omezení na to, co je považováno za legitimní informační aktivity. To však neplatí pro aktéry, jako jsou Tálibán nebo Hamás, kteří se často zapojují do neomezeného psychologického válčení zaměřeného na různé cílové skupiny, především civilní obyvatelstvo. Zvolený přístup při konstrukci rámce odráží explorativní charakter celé disertační práce. Od teoretických základů přechází k empirickému pozorování a syntéze, přičemž se cíleně snaží vytvořit rámec, který je empiricky i teoreticky podložený a zároveň prakticky využitelný. Hlavní kroky vývoje metodologického rámce se opírají o obecně využívané přístupy v obdobných studiích. Přestože rozsah disertace nutně omezil možnosti validace, rámec byl konzultován s expertem s 25letou zkušeností v oblasti PSYOP. Teoretické ukotvení práce vychází z dlouhé tradice psychologického válčení, kterou sleduje od dávné historie přes doktríny 20. století až po současné koncepty hybridního a kognitivního válčení. Disertační práce se kriticky zabývá existujícími definicemi a metodami, přičemž poukazuje na jejich limity v kontextu asymetrických konfliktů a participativní digitální komunikace. Tradiční modely, jako je Lasswellova teorie komunikace nebo americká armádní příručka FM 3-05.301, sice do určité míry zůstávají relevantními, nicméně nejsou pro pochopení komplexní a mnohosměrné povahy současných PSYOP v kyberprostoru. Empirická data byla získána prostřednictvím dvou případových studií a systematického přehledu literatury. První případová studie se zaměřuje na psychologické operace Tálibánu během jeho ofenzivy v Afghánistánu v roce 2021 a ukazuje, že skupina kombinovala tradiční nástroje, jako jsou tzv. „noční dopisy,“ se strategickým využitím sociálních sítí jako je Twitter. Druhá případová studie analyzuje PSYOP Hamásu po útocích ze 7. října a ukazuje, jak byly osobní sítě a sociální media mobilizována k posílení psychologického dopadu. Tyto případové studie slouží k empirickému ukotvení navrhovaného rámce a zároveň poukazují na rozmanitost taktik, technik a postupů i na cílové skupiny zapojené do moderních PSYOP. Vedle případových studií systematický přehled literatury identifikuje opakující se problémy v metodologické kvalitě a empirické podloženosti dosavadního výzkumu PSYOP a poskytuje další argumenty pro potřebu vytvoření nového metodologické rámce. Výsledný rámec, který je představen v závěru disertační práce, čerpá z interdisciplinárního poznání. Je na

Anotace:

vržen tak, aby odrážel operační realitu PSYOP v kyberprostoru a zároveň byl dostatečně obecný, aby mohl být aplikován v různých kontextech a pro různé typy aktérů. Rámec vede výzkumníka či analytika klíčovými dimenzemi PSYOP, včetně záměru aktéra, cílové skupiny, konstrukce sdělení, distribučních mechanismů a zamýšlených účinků. Další součástí rámce je rozpracování indikátorů a varování pro kognitivní válčení, které mohou být použity i pro PSYOP a slouží k včasné identifikaci nepřátelské psychologické aktivity. Tím se řeší i problém tzv. digitálního rozkladu, kdy značná část primárních dat bývá během krátké doby smazána nebo upravena. Bez opatření k mitigaci tohoto problému jsou analýzy nutně založeny na neúplných datech, což omezuje porozumění PSYOP. Závěrem disertační práce tvrdí, že PSYOP, zejména ty prováděné nestátními ozbrojenými aktéry v kyberprostoru, již nepředstavují pouze doplňkový nástroj konfliktu, ale čím dál více tvoří samostatnou strategickou rovinu válčení. Digitální prostředí snížilo práh pro provádění PSYOP a zároveň zvýšilo jejich dosah a psychologický dopad – především díky sociálním médiím. V tomto kontextu je schopnost analyzovat a porozumět nepřátelským PSYOP zásadní nejen pro akademický výzkum, ale i pro bezpečnostní politiku a strategické rozhodování. Navrhovaný metodologický rámec se snaží k tomuto úsilí přispět systematickým, empiricky podloženým a adaptabilním přístupem ke studiu psychologických operací v současném informačním prostředí, přičemž zlepšuje především první dvě fáze OODA smyčky – tedy pozorování a orientaci – a pozitivně přispívá k rozhodování založenému na důkazech. Dále existují silné argumenty pro zobecnění rámce a jeho využití i mimo oblast Blízkého východu nebo pro státní aktéry.

Abstract:

This dissertation addresses the contemporary challenge of analyzing psychological operations (PSYOP) conducted by non-state armed actors within cyberspace, focusing on the Greater Middle East region. Despite the increasing relevance of PSYOP in modern conflicts, research on how such operations are conducted, understood, and analyzed – especially in the case of non-state armed actors – remains fragmented and underdeveloped. Existing analytical frameworks either draw from Cold War-era strategic thought and unidirectional understanding of communication or rely on state-centric doctrine, which fails to account for the dynamic, decentralized, and largely unbounded information environment enabled by digital technologies and social media. This research’s main goal was to develop a structured and adaptable methodological framework that would enable researchers and analysts to systematically analyze PSYOP campaigns conducted by non-state armed actors who are not bound by self-imposed constraints. The work proceeds from the understanding that current definitions and classifications of PSYOP, cognitive warfare, and related terms are often conceptually inconsistent and that Western-style democracies tend to impose normative boundaries on what constitutes legitimate information activity. This is not the case for actors such as the Taliban or Hamas, who often engage in unrestricted psychological warfare targeting various target audiences, primarily the civilian population. The approach taken in constructing the framework reflects the exploratory nature of the dissertation as a whole. It moves from conceptual foundations through empirical observation toward synthesis, with an explicit effort to build a tool that is empirically and theoretically grounded and practically usable. The main steps of the methodological framework development are based on general approaches in similar studies. While the scope of the dissertation necessarily limited validation efforts, the framework was discussed with a subject-matter expert with 25 years of experience in PSYOP. The theoretical grounding of the work draws from the long-standing traditions of psychological warfare, tracing its origins from ancient history through 20th-century doctrines to contemporary concepts of hybrid and cognitive warfare. The dissertation engages with existing definitions and methods, exposing their limitations in the context of asymmetric conflict and participatory digital communication. While traditional models like Lasswell’s communication theory and the U.S. Army’s FM 3-05.301 remain relevant to a certain extent, they are insufficient for understanding the complex and multidirectional nature of contemporary PSYOP in cyberspace. Empirical evidence was gathered through two case studies and a systematic literature review. The first case study focuses on the Taliban’s psychological operations during their 2021 offensive in Afghanistan, illustrating how the group combined traditional tools such as night letters with the strategic use of platforms like Twitter. The second case analyzes Hamas’s PSYOP following the October 7 attacks, showing how personal networks and social media ecosystems were mobilized to reinforce psychological effects. These case studies serve to ground the proposed framework in empirical reality and highlight the diversity of tactics, techniques, and procedures, as well as audiences involved in modern PSYOP. Alongside the case studies, the systematic literature review identifies recurring issues in the methodological rigor and empirical founding of existing PSYOP research and provides further validation for the need to develop a new methodological framework. The resulting framework, constructed towards the end of the dissertation, draws on interdisciplinary knowledge. It was designed to reflect the operational realities of PSYOP in cyberspace while remaining general enough to be applicable across different contexts and types of actors. The framewor

Abstract:

k guides the researcher or analyst through key dimensions of PSYOP activity, including actor intent, target audience, message construction, delivery mechanisms, and intended effects. An additional component of the framework is the development of indicators and warnings for cognitive warfare, which can also be used for PSYOP and are intended to support early identification of adversarial psychological activity. This deals with the issue of digital decay, as significant portions of primary data are deleted or modified in a short period of time. Without mitigation, analyses are bound to be based on incomplete data, hindering the understanding of PSYOP. In conclusion, the dissertation argues that PSYOP, particularly those conducted by non-state armed actors in cyberspace, are no longer supplementary tools of conflict but increasingly constitute a strategic layer of warfare in its own right. The digital environment has lowered the threshold for conducting PSYOP while simultaneously increasing their potential reach and psychological impact, particularly thanks to social media. In this context, the ability to analyze and understand adversarial PSYOP is essential not only for academic research but also for security policy and strategic decision-making. The methodological framework proposed in this dissertation seeks to contribute to that effort by offering a systematic, empirically grounded, and adaptable approach to the study of psychological operations in the contemporary information environment, improving – in particular – the first two phases of the OODA loop – namely, observe and orient – positively impacting evidence-based decision making. Furthermore, there are strong arguments for the generalization of the methodological framework and its use for non-state armed actors outside the Middle East or even state actors.

Keywords

psychologické operace, psyop, nestátní ozbrojení aktéři, kyberprostor, kognitivní válčení, informační prostředí, metodologický rámec, Blízký Východ, Táliban, Hamás, psychological operations, non-state armed actors, cyberspace, cognitive warfare, information environment, methodological framework, Middle East

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 24. 4. 2025

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 12. 6. 2025
• Vedoucí: doc. Ing. Josef Procházka, Ph.D.
• Oponent: doc. Ing. Karel Šilinger, Ph.D., Prof. (Emeritus) Gabriel Weimann

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Doktorský studijní program / obor:
Politologie / Bezpečnostní a strategická studia