Dlouhodobá změna vegetace acidofilních smíšených lesů v oblasti Křivoklátska

Bc. Vojtěch Kovačka

Diplomová práce

Long-term vegetation change of acidophilous mixed forests in the Křivoklátsko region

Anotace:

Práce se zaměřuje na opětovné fytocenologické snímkování ploch na území CHKO Křivoklátsko. Původní výzkum byl proveden v rozpětí let 1976–2003 pod záštitou Akademie věd České republiky a probíhal pod vedením RNDr. Jiřího Kolbeka, CSc. Jednalo se o rozsáhlý výzkum území CHKO a Biosférické rezervace Křivoklátsko, jehož výsledkem bylo vydání ucelených monografií věnovaných mapě potenciální vegetace, flóře, geobotanickému mapování a přehledu vegetačních jednotek oblasti. Díky tomu se Křivoklátsko stalo jedním z fytocenologicky nejvíce prozkoumaných území v České republice. Záměrem diplomové práce bylo posoudit případné změny (sub)acidofilní vegetace zdejších lesů v souvislosti s eutrofizací krajiny, změnou klimatu nebo lesnickým hospodařením. Při sběru dat v terénu byl kladen důraz na co nejpřesnější lokalizaci původních snímků. Vlastní sběr dat probíhal podle zásad Curyšsko–Monpelliérské školy ve shodě s metodickými postupy v minulosti. Data byla posléze digitalizována v programu Turboveg a statisticky vyhodnocena pomocí mnohorozměrných analýz.Výsledky ukázaly snížení druhové bohatosti, především v bylinném patře. Nápadný je i úbytek jedle bělokoré (Abies alba), dříve jedné z hlavních hospodářských dřevin Křivoklátska. Z pohledu Ellenbergových indikačních hodnot a zkoumaných funkčních vlastností zastoupených rostlin práce neprokázala žádné signifikantní změny vegetace s výjimkou zastoupení myrmekochorie, kde byl zjištěn úbytek potenciálně myrmekochorních taxonů. Prokazatelný rozdíl nenastal ani v šířce ekologické amplitudy pozorovaných druhů rostlin. Lze tedy vyvodit závěr, že na Křivoklátsku nedošlo k výrazným změnám vegetace, i když předpokládáme pravděpodobný posun faktorů prostředí, jako je zvýšená depozice dusíku a teplotní a srážkové poměry podmíněné probíhající klimatickou změnou. Důvodem slabých změn ve druhovém složení zkoumaných lesů je vazba těchto společenstev na reliktnější ekotopy a tedy i zvýšená rezistence vegetace vůči vnějším faktorům. Přesto byla ve zkoumané vegetaci detekovaná probíhající taxonomická homogenizace.

Abstract:

The thesis focuses on repeated phytosociological relevés in the Křivoklátsko Protected Landscape Area. The original research was carried out in the period 1976–2003 under the auspices of the Czech Academy of Sciences and was conducted under the leadership of RNDr. Jiří Kolbek, CSc. It was an extensive research of the protected landscape area and the Křivoklátsko Biosphere Reserve, which resulted in the publication of comprehensive monographs devoted to a map of potential vegetation, flora, geobotanical mapping and an overview of vegetation units in the area. Thanks to this, Křivoklátsko has become one of the most phytosociologically explored areas in the Czech Republic. The aim of the diploma thesis was to assess possible changes in (sub)acidophilous forest vegetation in connection with, landscape eutrophication, climate change or forest management. When collecting data in the field, emphasis was given on the most accurate location of the original relevés. The actual data collection was carried out according to the principles of the Zürich–Montpellier School in accordance with methodological procedures in the past. The data were then digitized in the Turboveg program and statistically evaluated using multidimensional analyzes.The results showed a reduction in species richness, especially in the herbaceous layer. The decline of silver fir (Abies alba), one of the major tree species in the Křivoklát region in the past, is also noticeable. From the point of view of Ellenberg's indication values and the investigated functional properties of the represented plants, the work did not show any significant changes in vegetation, with the exception of ratio of myrmecochory, where a decrease in potentially myrmecochoric taxa was found. There was no demonstrable difference in the width of the ecological amplitude of the observed plant species. It can therefore be concluded that there have been no significant changes in vegetation in the Křivoklát region, although we assume a probable shift in environmental factors, such as increased nitrogen deposition and temperature and precipitation conditions due to ongoing climate change. The reason for the slight changes in the species composition of the studied forests is the linkage of these communities to more relict ecotopes and thus the increased resistance of vegetation to external factors. Nevertheless, ongoing taxonomic homogenization was detected in the investigated vegetation.

Klíčová slova

jedliny, jedlové doubravy, acidofilní bory, lesní vegetace, vegetační změna, ekologická indikace, funkční vlastnosti, změna environmentálních podmínek

Keywords

fir forests, fir–oak forests, acidophilous pine forests, forest vegetation, vegetation change, ecological indication, functional properties, change of environmental conditions

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 15. 6. 2020

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Tomáš Černý, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta lesnická a dřevařská

Magisterský studijní program / obor:
Lesní inženýrství / Lesní inženýrství