Historie dolování uranového ložiska Příbram

Klára SASKOVÁ

Master's thesis

History of mining uranium deposit in Příbram

Abstract:

Oblast, kterou jsem si vybrala pro tuto diplomovou práci, se rozkládá na hranici Poberounské a Česko-moravské soustavy, geomorfologické jednotky Česká vysočina. Ve své době nejbohatší uranový rudní revír Československa charakterizuje geologická struktura středočeského plutonu v rámci geologického celku Český masiv, na jehož kontaktu se nachází rozsáhlé hydrotermální uranové ložisko. Toto ložisko se člení na celkem devět úseků (Třebsko, Kamenná, Lešetice, Brod, Jeruzalém, Háje, Svatá Hora, Bytíz, Skalka a Obořiště), které náleží územně do příbramského okresu. Město Příbram je proslavené dlouholetou hornickou tradicí nejen polymetalických, ale především uranových rud, která dosáhla ve 2. polovině 20. století obrovských úspěchů světové úrovně. Po druhé světové válce bylo na tomto ložisku podrobnými průzkumnými pracemi objeveno mnoho hydrotermálních žil obsahujících žádanou strategickou surovinu- uraninit (smolinec, nasturan), která mířila výhradně na sovětský hospodářský trh. Těžba uraninitu a jeho zpracování započalo svoji éru v 2. polovině 40. let 20. století a působilo zde až do uzavření poslední šachty dne 30.9.1991. Za celé období bylo vytěženo na povrch neuvěřitelných 50 200,8 tun uranu. Uranové ložisko Příbram se může pyšnit i nejvyšší dosaženou hloubkou 1838,4 metrů na šachtě č. 16. V souvislosti s těžbou se formoval i život místních obyvatel a život lidí mířících za prací z celého bývalého Československa. V současnosti jsou všechny jámy uzavřeny a přirozeným způsobem zatopeny. V určitém úseku ložiska byl vybudován kavernový zásobník plynu. Do budoucnosti již není těžba možná. Státní podnik Diamo uskutečňuje revitalizační práce na bývalých úsecích těžby a monitoruje stav životního prostředí v okolí.

Abstract:

The region I´ve chosen for my diploma thesis is situated on the border of Poberounská and Czech-Moravian system of geomorphological unit Bohemian Massif. It used to be one of the richest uranium mining district of Příbram region, and it is characterized by geological structure of central-Bohemian plutonium within the geological complex Bohemian Massif. On the contiguity of it there is found vast hydrothermal uranium deposit. This deposit is divided into 9 panels ? Třebsko, Kamenná, Lešetice, Brod, Jeruzalém, Háje, Svatá Hora, Bytíz, Skalka and Obořiště, which belong to the Příbram district. The town Příbram is famous for its long-standing mining tradition not only of polymetalic but above all of uranium ores. This tradition achieved the great success of world standards in the second half of the 20th century. There was revealed a lot of hydrothermal dikes containing requested uranite (black blende, nasturan) after the Second World War. This raw material was heading to Soviet Union. Uranium mining works initiated its epoch in 1949 and regular mining activities finished by the closing of the last shaft in 1991. In all the period of time there was mined 50200, 8 tones of uranium ore. Uranium deposit in Příbram can also take pride in the deepest shaft No. 16 with the depth of 1838, 4 m which is the shaft No. 16. In connection with the mining there was formed the life of local people and also the life of people from all Czechoslovakia who were setting off to seek a living there. Today all the shafts are closed and deluged in a natural way. In certain area of the deposit has been built cavern gas reservoir. No other mining will be possible in the future. The state enterprise Diamo realizes revitalization works on former mining panels and monitors the value of surrounding environment.

Keywords

hornictví, uraninit, Příbram, Český masiv, těžba, plynový zásobník, revitalizace krajiny

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 23. 11. 2010

Identifier: 10234

Thesis defence

• Supervisor: PaedDr. Václav Pavlíček

UNIVERSITY OF SOUTH BOHEMIA IN ČESKÉ BUDĚJOVICE

Pedagogical Fakulty

Master programme / field:
Secondary School Teaching / NJ-Bi-SpZ