Polsko-habsburské vztahy v době Ferdinanda III. a Vladislava IV. Dynastická diplomacie a třeboňská zástavní držba.

Mgr. Blanka Čechová, Ph.D.

Disertační práce

Polish-Habsburg Relations in the Times of Ferdinand III. and Ladislaus IV: Dynastic Diplomacy and Pledge Possession of Estate of Třeboň

Anotace:

Studie se zabývá tématem polsko-habsburských vztahů v časovém období vymezeném vládou polského krále Vladislava IV. Vasy, mezi léty 1632-1648 a je pokusem o rekonstrukci diplomatických vztahů rakouské habsburské dynastie a rodu Vasa, vládnoucího v Polsko-litevské unii v první polovině 17. století. Demonstrativním příkladem vzájemných vztahů se stal dynastický sňatek mezi Vladislavem IV. Vasou a arcivévodkyní Cecílií Renatou Habsburskou, sestrou císaře Ferdinanda III. Císař potřebující všestrannou podporu v rozpoutané třicetileté válce zahrnul polského krále, svého bratrance, mnoha politickými sliby, z nichž realizace došla pouze zástavní držba jihočeského panství Třeboň v letech 1638-1645 a následně slezského knížectví Opolsko-Ratibořsko v letech 1645-1666. Na pozadí těchto událostí se studie zabývá celým procesem jednání, diplomatickou praxí obou stran i vlivem probíhajících jednání nejen na vztahy obou zemí, ale celkově na jejich zahraničněpolitické postavení ve sledovaném období. Zvláštní pozornost je věnována tématu utváření moderní diplomacie před vestfálským mírem a kulturně-společenským kontaktům zmíněných zemí. V souvislosti se zástavní držbou se studie pokouší rozkrýt možnosti spočívající v této formě držby a ve skutečnosti, že uživatelem zástavy byl suverén, nepodléhající ani vlastníkovi zástavy ani českému popř. slezskému zemskému právu, navíc v období válečných událostí a celospolečenských změn. Závěrečná kapitola se zabývá zastaveným panstvím Třeboň a jeho životem jako takovým, a je tedy jakousi paralelou k „velkým dějinám“ mezinárodních vztahů. Má poskytnout pravdivější obraz o ekonomickém pozadí jinak spíše politické transakce a sledovat dopad konkrétního politického rozhodnutí na ekonomické a sociální prostředí správy panství a potencionální vliv na každodenní život jihočeského dominia uprostřed válečných let první poloviny 17. století.

Abstract:

This thesis deals with the topic of Polish-Habsburg relations defined by years of government of the Polish king Ladislaus IV. Vasa between 1632 to 1648. On this theme an attempt has been made to reconstruct the story of the diplomatic relations between austrian Habsbourg dynasty and Vasa dynasty, ruling in the Polish-Lihuanian Union in the first half of the 17th century. In this time period became a dynastic marriage between Ladislaus IV. and Archduchess Cecilia Renata of Austria, a sister of the Holy Roman Emperor Ferdinand III. the demonstration and symbol of these relations. The Emperor eager for Polish political support in the time of The Thirty Year's War gladly gave to the Polish king a broad range of the political promises, including possession of South Bohemian estate Třeboň between the years 1638 and 1645, and therafter a possession of Duchy of Opole and Racibórz in Silesia between 1646 and 1666, both ones by way of possessory pledge. Against the background of these events, the study explains how did the process of diplomatic negotiations during this time period worked and what impact had this cause on relationships of both sovereign countries. A special attention has been paid to the theme of developement of the modern diplomacy as well as social and cultural contacts of both nations. Dealing with the theme of pledge an attempt has been made, to find out what possibilities were concealed in the fact of having a possession of property in a form of pledge for the Polish sovereign, especially on the territory of foreign state with a different legal system, and in the war period. Finaly, as a parallel to the main story of the international relations, international law and legal terms, there is an interesting view inside and from inside the pledged Estate of Třeboň in South Bohemia. The author’s intention was not just to supplement this sort of study with economical results as well as their’s background, but to follow the impact and results of a political decision in the place of interest and find out how these occasions influenced the bureaucratic administration a well as everyday life of the pledged estate.

Klíčová slova

Polsko-habsburské vztahy, diplomacie, mezinárodní vztahy, správa, Polsko, Habsburkové, rod Vasa, panství Třeboň, zástava, zástavní smlouva, právo, jižní Čechy, Rakousko, třicetiletá válka, Polish-Habsburg relations, diplomacy, international relations, bureaucratic administration, Poland, House of Habsburg, House of Vasa, Estate of Třeboň, pledge, pledge contract, law, South Bohemia, Austria, Thirty Year’s War

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 24. 3. 2012

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 20. 11. 2012
• Vedoucí: prof. PhDr. Mgr. Tomáš Knoz, Ph.D.
• Oponent: doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc., doc. PhDr. Radmila Pavlíčková, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Historické vědy (čtyřleté) / Historie - české dějiny