Prostorová analýza mortality smrku ztepilého (Picea abies (L.) H. Karst.) na LHC Lipník nad Bečvou

Bc. Jan Červený

Diplomová práce

Spatial analysis of Norway spruce (Picea abies (L.) H. Karst.) mortality in forest management area Lipník nad Bečvou

Anotace:

Cílem této diplomové práce bylo provést prostorovou analýzu mortality smrku ztepilého v LHC Lipník nad Bečvou. Na leteckých snímcích (dlaždicových ortofotech) z roku 2016 byla provedena manuální identifikace souší v programu ArcGIS. Nakonec jich bylo identifikováno na 140 000 po oříznutí této vrstvy podle území LHC (poskytnutá ortofota zasahovaly i mimo území LHC) byl tento počet cca 83 000 souší, což bylo téměř trojnásobné množství oproti identifikacím provedených v letech 2012 a 2014. Ve stejném programu jako byla uskutečněna identifikace bylo provedeno další zpracování dat. Tím je myšleno: určení nadmořské výšky, sklonu svahu, expozice svahu, šíření mortality a sloučení jednotlivých shapefilů do jednoho. Finální atributová tabulka byla převedena do programu Microsoft Excel a v něm byla provedena analýza dat. Z modelového počtu stromů byl vypočten skutečný počet stromů v porostu a na základě počtu souší a počtu stromů v porostu byla vypočtena mortalita. Dále byl vypočten vážený průměr mortality (vahou ve váženém průměru byla rozloha jednotlivých polygonů – porostů) a vážený průměr rozdílu mortality (vzrůst mortality v roce 2016 oproti roku 2012) podle topografických faktorů (nadm. výška, sklon, expozice), ekologických faktorů (LVS, ekologické řady, edafické kategorie) a porostních faktorů (zakmenění, věk, relativní bonita). Následovala analýza vzoru šíření mortality na úrovni jedinců, dále byla určena vzdálenost mezi soušemi z různých ročníků (2014-2012; 2016-2014) a také směr šíření mortality. Při analýze z roku 2016 bylo zjištěno, že smrk má vyšší mortalitu v polohách do 450 m n. m., dále ve vyšších sklonech svahu byla také vyšší mortalita a u expozice svahu se úroveň mortality mezi jednotlivými světovými stranami příliš nelišila. U LVS analýza ukázala, že vyšší mortalita se týká těch LVS, které nejsou v optimu smrku. U ekologických řad byla nejvyšší mortalita u řad extrémních, obohacených vodou a obohacených humusem. Úroveň mortality podle zakmenění byla vyšší u nižších zakmenění. Mortalita podle relativní bonity byla vyšší u porostů s nižším produkčním potenciálem. Posledním faktorem byl věk, kde se zjistilo, že mortalita se zvyšuje od 13 věkového stupně.

Abstract:

The aim of this thesis was to perform a spatial analysis of spruce mortality in LHC Lipník nad Bečvou. In the aerial images (tile orthophotos) from 2016, manual identification dead trees were performed in the ArcGIS program. Eventually, the 140,000 were identified after trimming this layer by LHC (orthopedic area interfered outside of the LHC area), the total number of dead trees was cca 83000, which was almost triple the number than in 2012 and 2014. In the same program as the identification was performed further data were processed. That means: determination of altitude, tend of the slope, slope exposure, mortality spreading, and merging individual shapes into one. The final attribute table was converted to Microsoft Excel and the data analysis was performed here. From the number of trees, the actual number of trees in the area was calculated and the mortality was calculated based on the number of trees and the number of dead trees in the area. In addition, the weighted average mortality (the weighted average weight was the area of the individual polygons - stands) and the weighted average mortality rate (2016 compared to 2012) according to topographical factors (altitude, tend, exposure), ecological factors (LVS, ecological series, educational categories) and forest factors (forest density, age, relative credit worthiness). An analysis of the pattern of mortality spreading at the individual level followed by a further analysis of the distance between the dead trees of different years (2014-2012, 2016-2014), as well as the direction of the spread of mortality. In the 2016 analysis, it was found that spruce had higher mortality at locations up to 450 meters above sea level, higher mortality rates were also in the higher tend of the slope, and mortality did not show much difference in the exposial of the slopes between individual cardinal points. The LVS analysis showed that higher mortality refers to LVS that are not optimum in spruce. The ecological series was the highest mortality at a series of extremes, enriched with water and enriched with humus. Mortality rate by forest density was higher for lower forest density. Mortality by relative creditworthiness was higher for forest with lower production potential. The last factor was the age when it was found that mortality increased from age 13.

Klíčová slova

mortalita, GIS, mapování, prostorová analýza, smrk ztepilý

Keywords

Mortality, GIS, mapping, spatial analysis, Norway spruce

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 19. 4. 2018

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Karel Kuželka, Ph.D.
• Oponent: Martin Slavík, Ing.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta lesnická a dřevařská

Magisterský studijní program / obor:
Lesní inženýrství / Lesní inženýrství