Barack Obama´s Doctrine and His Approach towards Iran: Did Obama Act as a Wilsonian of the 21st Century?

Aneta Hlavsová

Doctoral thesis

Anotácia:

Hlavním cílem této dizertační práce je analyzovat, nakolik Barack Obama ve své zahraničněpolitické doktríně a v přístupu k Íránu jednal jako wilsonista. Dizertace proti sobě klade rétoriku a skutečné zahraničněpolitické kroky 44. prezidenta Spojených států amerických a cílí na zodpovězení dvou hlavních výzkumných otázek:1. Do jaké míry splňuje zahraniční politika Baracka Obamy kritéria wilsonismu 21. století?2. Do jaké míry splňuje politika Baracka Obamy vůči Íránu kritéria wilsonismu 21. století s ohledem na íránskou jadernou dohodu?Íránská případová studie byla zvolena, protože formát vyjednávání, který vedl k podpisu íránské dohody, tj. ve složení pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN spolu s Německem a Íránem, jí poskytuje bezprecedentní mezinárodní legitimitu. Dohoda byla inspirována Obamovou představou světa bez jaderných zbraní, což byla jedna z jeho původních doktrinálních myšlenek. K analýze Obamovy rétoriky bylo vybráno patnáct Obamových doktrinálních dokumentů a projevů, které byly podrobeny analýze metodou in-vivo kódování. Výsledkem je 7 klastrů testovatelných kódů, které reprezentují Obamovy proklamované zahraničněpolitické priority. Všechna tato témata jsou posléze podrobena testu wilsonismu 21. století. Tento test je složený ze čtyř nezávislých otázek a vznikl na základě teoretických příspěvků Anne-Marie Slaughterové, Johna Ikenberryho a Tonyho Smithe.Dizertace představuje wilsonismus 21. století jako testovatelné směřování zahraniční politiky a poskytuje k tomu i řádné nástroje (jinými slovy, test wilsonismu 21. století je možné zopakovat v dalším výzkumu). Dizertace potvrzuje, že wilsonismus by měl být považován za integrální součást studia mezinárodních vztahů. Termín wilsonismus byl v historii americké zahraniční politiky mnohokrát zneužit. Pouze skrze plně vyvinutou teoretickou konstrukci wilsonismu, který bude zároveň reflektovat realitu 21. století, bude možné, aby byl mezinárodní liberalismus rehabilitován jako plně hodnotné směřování zahraniční politiky.Výzkum stanovil, že Baracka Obamu je možné z velké většiny považovat za wilsonistu. Nejdůležitější výsledky analýzy kritérií wilsonismu 21. století ukazují, že se Obama nepokoušel o nastolení demokracie ve třetích státech jako jeho předchůdce. Naopak jeho největší prohřešky vůči kritériím wilsonismu se týkaly americké vojenské síly a Obamova četného nasazení útoků drony. S ohledem na Írán dizertace odpovídá, že Barack Obama jednal z naprosté většiny jako wilsonista (poměrně více než v rámci jeho celkové zahraničněpolitické doktríny). Dizertace tedy úspěšně zodpovídá obě své výzkumné otázky a naplňuje tím pádem své hlavní cíle.

Abstract:

The dissertation´s main goal is to analyze to what degree Barack Obama acted as a Wilsonian in his overall foreign policy doctrine and specifically towards Iran. Through contrasting the 44th US president´s rhetoric and his actual foreign policy steps on certain topics, the dissertation aims to answer two central research questions:1. To what extent does Barack Obama´s foreign policy satisfy the criteria of Wilsonianism of the 21st century?2. Regarding the Iran Deal, to what extent does Barack Obama´s approach towards Iran satisfy the criteria of Wilsonianism of the 21st century? The case study of Iran deal was selected for its unprecedented international legitimacy given by the format of negotiations (the five permanent members of the UN Security Council plus Germany and Iran). The deal was sponsored by Obama´s vision of a world without nuclear weapons which was one of his original doctrinal ideals.For the study of Obama´s rhetoric, the method of in-vivo coding is applied to the president´s fifteen selected doctrinal speeches and documents, generating 7 clusters of testable codes representing his self-proclaimed foreign policy priorities. Those topics then subsequently undergo a newly developed test of Wilsonianism of the 21st century. The test was inspired by the theoretical contributions of Anne-Marie Slaughter, John Ikenberry, and Tony Smith and consists of four original questions which allows for the assessment of Obama´s Wilsonianism.The dissertation establishes Wilsonianism of the 21st century as a testable orientation of foreign policy and offers the tool to do so (i.e. the test of Wilsonianism of the 21st century can be reiterated in further research). Importantly, the dissertation confirms that Wilsonianism should remain an integral part of the study of international relations; the term has been misused and misunderstood many times in the past US foreign policy. It is only through a properly developed framework of Wilsonianism, which would at the same time entail the realities of the 21st century politics, that international liberalism can become rehabilitated as valid foreign policy and this dissertation should serve as a step towards that. The research determines that Barack Obama majorly acted as a Wilsonian in his foreign policy. Most importantly, the assessment of the Wilsonian criteria showed that Obama did not attempt to impose democracy onto third states which had been a widespread feature of his predecessor´s foreign policy. Obama´s most prominent non-Wilsonian shortcomings relate to his unilateral demonstrations of US military power, notably through the employment of drone strikes. Towards Iran, the dissertation determines that Obama´s foreign policy was overwhelmingly Wilsonian (even more so than within his overall foreign policy doctrine). Therefore, the dissertation successfully answers both its research questions and thereby fulfills its main goals.

Kľúčové slová

Barack Obama, wilsonismus, Írán, zahraniční politika

Keywords

Barack Obama, Wilsonianism, foreign policy, Iran

Jazyk práce: English

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 22. 9. 2015

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 23. 6. 2020
• Vedúci: Jan Eichler
• Oponent: Radka Druláková, Karel Lacina

Vysoká škola ekonomická v Praze

Doctoral programme / odbor:
Mezinárodní ekonomické vztahy / Mezinárodní politické vztahy