Vliv stresových faktorů na střelce

Martin BOK

Bakalářská práce

The effect of stress factors on the shooter

Anotace:

V České republice se nachází poměrně početná komunita držitelů zbrojních průkazů, z nichž mnozí u sebe nosí zbraň pro ochranu života a zdraví. Zbraně u sebe nosí také příslušníci ozbrojených složek ve služebním poměru, kteří k tomu zbrojní průkaz nepotřebují. Tato bakalářská práce se zaměřila na to, jak by tyto osoby mohly reagovat na případnou stresovou situaci při použití palné zbraně. K experimentu bylo vybráno celkem 20 mužů ve věku od 24 do 54 let (M=34,25, SD=7,82) z řad ozbrojených složek nebo civilních držitelů zbraní. Účastníci tohoto experimentu byli postupně postaveni před čtyři střelecké situace, u kterých jim byl měřen čas, spočten celkový bodový zisk a na základě těchto dvou proměnných vypočteno celkové střelecké skóre. První situace byla bez přidaného stresového faktoru, v druhé střelci čelili stroboskopickému světlu, u třetí situace byla střelcům úmyslně vyvolána závada na zbrani a při plnění čtvrté situace stáli za střelcem pokřikující diváci. Poté, co střelci dokončili úkoly, vyplnili dotazník zaměřený na demografické otázky, zkušenosti a vnímání stresu v jednotlivých střeleckých situacích. Cílem bylo zjistit, jak se liší čas, přesnost a celkové střelecké skóre v situacích se stresovým faktorem oproti situaci bez přidaného stresového faktoru, dále jakým způsobem ovlivňuje délka praxe celkové střelecké skóre, jakým způsobem ovlivňují předchozí střelecké zkušenosti celkové střelecké skóre a nakonec, jestli somatická a kognitivní úzkost ovlivňuje výkon střelců. Ukázalo se, že se výsledný čas napříč situacemi signifikantně lišil (F=36,08, p<0,001, partial ? 2 =0,655), výsledná přesnost napříč situacemi se taky signifikantně lišila (F=3,93, p=0,013, partial ? 2 =0,171) a lišilo se i výsledné střelecké skóre (F=34,13, p<0,001, partial ? 2 =0,642). Dále bylo zjištěno, že délka praxe signifikantně ovlivňuje střelecké skóre (Pearsonovo r= 0,49, p=0,030), stejně tak i získané zkušenosti (Pearsonovo r=0,58, p=0,008). Nepodařilo se nám podpořit hypotézu o souvislosti somatické (Spearmanovo ?=-0,108, p=0,652) a kognitivní úzkosti (Pearsonovo r=-0,403, p=0,078) s celkovým střeleckým výkonem, ačkoliv výše korelačního koeficientu zde naznačuje středně silný vztah v očekávaném směru.

Abstract:

There is a relatively large community of gun licence holders in the Czech Republic, many of whom carry guns for the protection of life and health. Weapons are also carried by members of the armed forces on duty who do not require a firearms licence. This bachelor's thesis focused on how these individuals might react to a potential stressful situation when using a firearm. A total of 20 males aged between 24 and 54 (M=34,25, SD=7,82) from the armed forces or civilian gun owners were selected for the experiment. Participants in this experiment were sequentially presented with four shooting situations in which their time was measured, their hit score was summarized, and a total shooting score was calculated based on these two variables. The first situation was without an added stress factor, in the second situation the shooters faced a strobe light, in the third situation the shooters were intentionally induced to malfunction their weapon, and during the performance of the fourth situation a shouting spectators stood behind the shooter. After the shooters completed the tasks, they completed a questionnaire focusing on demographics, experiences, and perceptions of stress in each shooting situation. The goal was to determine how time, accuracy, and overall shooting scores differed in situations with a stress factor versus without an added stress factor, as well as how length of practice affects overall shooting scores, how prior shooting experience affects overall shooting scores, and finally, whether somatic and cognitive anxiety affects shooters' performance. It showed that the resulting time across situations differed significantly (F=36,08, p<0,001, partial ? 2 =0,655), the resulting accuracy across situations also differed significantly (F=3,93, p=0,013, partial ? 2 =0,171) and the resulting shooting score differed (F=34,13, p<0,001, partial ? 2 =0,642). Furthermore, the length of experience was found to significantly affect the shooting score (Pearson's r= 0,49, p=0,030), as well as the experience gained (Pearson's r=0,58, p=0,008). We were unable to support the hypothesis that somatic (Spearman's ?=-0,108, p=0,652) and cognitive anxiety (Pearson's r=-0,403, p=0,078) were related to overall shooting performance, although the magnitude of the correlation coefficient here suggests a moderate relationship in the expected direction.

Klíčová slova

střelba, pistole, stres, úzkost, IPSC, LOS, ozbrojené složky, zbrojní průkaz

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 5. 4. 2024

Zveřejnit od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Lenka Knapová

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA

Pedagogická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Tělesná výchova a sport / Pohybová aktivita, rekreace a zdraví