Reprodukční výkonnost klisen

Bc. Anna Kalousová

Diplomová práce

Reproductive efficiency in mares

Anotace:

Cílem práce bylo ověřit hypotézu, že na úspěšnost inseminace má vliv velikost ovulačního folikulu, stupeň estrogenizace dělohy, léčba klisny v průběhu říje a typ použité inseminační dávky (ID). Reprodukční záznamy klisen (n = 312) byly získány během dvou reprodukčních sezón (2015 a 2016) v rámci jednoho koňského reprodukčního centra. Prokazatelně lepší výsledky měla inseminace pokud se délka estrálního cyklu pohybovala v rozmezí 18-20 dní a ovulační folikul měřil 4 ± 0,2 cm v porovnání s delším estrálním cyklem (≥22 dní) a větším ovulačním folikulem (4,8 ± 0,6 cm). Celkově zabřezávaly klisny nejlépe po inseminaci chlazenými a čerstvými ID (52 % a 50 % dle uvedeného pořadí), dobrých výsledků bylo dosaženo i při použití mražených ID (42 %). Estrogenizace dělohy byla hodnocena třemi stupni, přičemž nejlepších výsledků bylo dosaženo při inseminaci na středním a maximálním stupni v hodnotící škále. Při použití chlazené ID zabřezl největší počet klisen s hodnocením dělohy na středním stupni a při inseminaci mraženou ID zabřezávaly nejlépe klisny s edematizací na maximálním stupni hodnocení. Výsledek inseminace byl také ovlivněn jejím načasováním. Klisny inseminované 6-12 hodin před ovulací zabřezávaly lépe než ty, které byly inseminovány v době ovulace. Nejvíce klisen zabřezlo v prvním inseminačním cyklu (60 %) u každého dalšího (2. a 3.) mělo zabřezávání klesající tendenci. Klisny také zabřezávaly výrazně lépe při použití 2 ID než pouze 1 ID v rámci jednoho říjového cyklu. Stimulace ovariálního cyklu (při použití hCG a nebo PGF2α) vedla k vyšším počtům zjištěných březostí. Úspěšnost zabřezávání ovlivňovala přítomnost náplně v děloze způsobená inseminací a typ její léčby. Klisny s náplní zabřezávaly hůře než ty bez náplně, a většího počtu březostí bylo dosaženo přeléčením antibiotiky než bez nich. Výsledky této práce potvrzují stanovenou hypotézu a mohou pomoci inseminačním technikům a veterinárním lékařům v praxi k dosažení co nejlepších výsledků v reprodukci klisen lepším načasováním inseminace při zohlednění edematizace a hormonální stimulace a typem po-inseminační péče.

Abstract:

The aim of this study was to verify hypothesis that endometrial edema score, hormonal stimulation of estrus cycle, diameter of preovulatory follicle and type of insemination dose (ID) influence pregnancy rate in mares. Records for this study were available from 312 mares in two reproductive seasons (2015 and 2016) in commercial equine reproductive center. Significantly better results were recorded if the estrous cycle was shorter and the ovulatory follicle was smaller (18-20 days and 4 ± 0.2 cm) than the estrus cycle and the ovulatory follicle was greater (≥22 days and 4.8 ± 0.6 cm). Overall, pregnancy rate after insemination with chilled and fresh IDs (52% and 50%, respectively), and good results were also obtained with frozen IDs (42%). Uterine edema was rated with three grade scoring system. Best results were achived during insemination moderate and strong uterine edema. When using chilled ID, pregnancy rate was higher when uterine score was moderate. Insemination with frozen-thawed ID was most successful when strong uterine edema was present. Pregnancy rate was also affected by timing of insemination. Insemination 6-12 hours prior ovulation led to higher PR than in moment of ovulation. Most mares conceived in the first insemination cycle (60%) and each subsequent one (2nd and 3rd) had a declining trend. The mares also conceived significantly better using 2 IDs than only 1 ID in one oestrus cycle. Using hCG or PGF2α led to higher PR then non stimulated cycles. Uterine fluid accumulation and its subsequent treatment had significant influence on pregnancy rates in mares. Pregnancy rate was lower in mares with uterine fluid caused by insemination than in mares without uterine fluid. When antibiotics were added to treatment of uterine fluid PR was higher than in treatment without them. The results of this work confirm the established hypothesis and can help insemination technicians and veterinarians in practice to achieve the best possible results in the reproduction of mares by better timing with consideration of uterine edema, hormonal stimulation of cycle and type of post-insemination care.

Klíčová slova

klisna, reprodukce, ovariální dynamika, inseminace, březost

Keywords

mare, reproduction, ovarian dynamics, insemination, pregnancy

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 26. 4. 2021

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: MVDr. Romana Krejčířová, Ph.D.
• Oponent: Jiří Šichtař, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / obor:
Biotechnologie / Reprodukční biotechnologie