Terciární vzdělávání a jeho vliv na hospodářský rozvoj v členských státech EU

Olesya PETRENKO

Disertační práce

Tertiary education and its impact on economic development in EU Member States

Anotace:

Cílem práce je analyzovat vztah mezi vzděláním a ekonomickým růstem s důrazem na strukturu vzdělání, která často zůstává opomíjena. Ačkoli pozitivní vliv vzdělání na ekonomiku a ekonomický růst je často považován za samozřejmost a podpořen teorií, na empirické úrovni často překvapivě selhává. Jak dokazují výzkumné práce Holmese (2013) a Holmesa a Mayhewa (2016), odhady ekonomického růstu vyvolaného vysokoškolským vzděláním mohou být citlivé na výzkumná data zahrnutá do analýzy. Navíc autoři naznačili, že se systematicky objevuje měřicí chyba. V současnosti, přestože existuje více vysoce kvalitních dat, může stále způsobovat obtíže při provádění analýz mezi zeměmi, protože "neukazují žádný vliv vysokoškolského vzdělání na růst" (Holmes, 2013, s. 34). Tato práce přispívá k současnému stavu poznatků zejména zaměřením na STEM (science, technology, engineering, maths) vzdělání a také zohledněním genderových rozdílů. Pomocí standardních ekonometrických metod spolu s modelováním strukturálních rovnic (SEM) a Bayesian Model Averaging (BMA) byl prozkoumán vztah mezi vysokoškolským vzděláním, ekonomickým růstem a rozdíly ve mzdách mezi pohlavími. Předběžné výsledky ukazují, že podíl populace s terciárním vzděláním nemá významný vliv na ekonomický růst. Nicméně, pokud se zaměříme pouze na STEM vzdělání, efekt se stal statisticky významným a pozitivním. Poměrně překvapivě se zdá, že ženy s terciárním vzděláním mají nižší vliv na ekonomický růst ve srovnání s mužskými absolventy. To však není způsobeno samotným pohlavím, ale opět skutečností, že je nízký podíl žen ve STEM oborech. Pro podporu míry růstu je důležité nejen přitahovat mladé lidi, zejména ženy, ke STEM vzdělání, ale také zlepšovat podmínky na trhu práce a odstraňovat možné sociální, legislativní a genderové omezení. Skutečnost, že se zvyšuje poměr osob s vysokoškolským vzděláním, sám o sobě nezaručuje budoucí ekonomický růst.

Abstract:

The purpose of the thesis is to analyse the relation between education and economic growth with focus on the education structure that is often overlooked. Although the positive effect of education on economy and economic growth is often taken for granted and backed by theory, it is surprisingly often failing on empirical grounds. As demonstrated in the research work of Holmes (2013) and Holmes and Mayhew (2016), the estimations of economic growth effect of higher education might be sensitive to research data included in the analysis. In addition, it was claimed that measurement error appeared persistently. At the moment, despite the fact that there is more high-quality data, it may still cause difficulties while executing cross-country analyses, as they "fail to show any effect of higher education on growth" (Holmes, 2013, p. 34). This thesis contributes to the current state of the art especially by focusing on the STEM (science, technology, engineering, maths) education, and also by taking gender differences into account. Using standard econometric methods along with Structural Equation Modelling (SEM) and the Bayesian Model Averaging (BMA), we explored the relationship between higher education, economic growth and gender pay gap. Initial results showed that education as a share of population with a tertiary degree seemed to have no significant effect on economic growth. However, when the research became focused on education structure, STEM majors in tertiary education and gender differences, the effect has become statistically significant and positive. Quite surprisingly, women with a tertiary degree appear to have a lower effect on economic growth in comparison to male graduates. This is not, however, caused by the gender itself but again by the fact that there is a low share of women in STEM. What seems to be crucial for fostering the growth rate is not only to attract young people, mainly women, towards the STEM education, but also improve the conditions on the labour market eliminating possible social, legislative, and gender constraints. The fact that the ratio of people holding a higher education degree is increasing does not guarantee any future economic growth per se.

Klíčová slova

vysokoškolské vzdělávání, ekonomický rozvoj, ekonomický růst, metody BMA, ekonomika vzdělávání.

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 4. 12. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 19. 1. 2024
• Vedoucí: Prof. Ing. Jan Čadil, Ph.D.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Fakulta ekonomická

Doktorský studijní program / obor:
Ekonomika a management / Ekonomika a management