Dědičná onemocnění plemene dobrman

Dominika Antlová

Bakalářská práce

Hereditary diseases of the Doberman breed

Anotace:

Dobrmani byli vyšlechtěni v Německu v 19. století. Řadí se do II. skupiny FCI, která zahrnuje také pinče, knírače, molossoidní plemena a švýcarské salašnické psy. Dobrmani jsou velmi často zatíženi onemocněním kardiovaskulárního aparátu. Významnou komplikaci pro zdraví jedince i chov představuje dilatační kardiomyopatie (DCM), která způsobuje komorovou dilataci a systolickou nebo diastolickou dysfunkci. DCM má dvě formy, v prvním případě je doprovázena tukovou infiltrací, v druhém dochází k oslabení vlnitého vlákna srdce. Dlouhodobá prognóza DCM bývá nepříznivá, obzvláště u typu s tukovou infiltrací. Délka přežití bývá od stanovení diagnózy v řádech měsíců. Jedno z nejčastějších vrozených onemocnění srážlivosti krve u dobrmanů představuje porucha syntézy VIII srážecího faktoru, která se označuje jako von Willebrandova nemoc. Onemocnění je neléčitelné. Dobrmani z některých krevních linií trpí také zvýšeným výskytem nádorů v oblasti kůže, mléčné žlázy či močového měchýře. Pokud je to možné, nádory se chirurgicky odstraňují a je možné využít chemoterapii a v některých případech také léčbu pomocí onkolytických virů. V oblasti krční páteře se u dobrmanů ve zvýšené frekvenci diagnostikuje tzv. Wobblerův syndrom, který způsobuje komprese krční míchy, nebo nervových kořenů míchy. Držení celého těla psa je při Wobblerově syndromu nepřirozené.Onemocnění se diagnostikuje pomocí magnetické rezonance a myelografie. Příznaky mohou být tlumeny elektroakupunkturou. Etiologie onemocnění není známa. Dobrmani mohou být postiženi také poruchou spánku, která se odborně označuje jako narkolepsie. Narkolepsii zasažení jedinci spí mnoho hodin přes den a vykazují abnormality v REM spánkové fázi. Onemocnění se poprvé manifestuje v prvním půl roce života jedince, po celý jeho život je nezbytná medikamentózní léčba. Dobrmani také mohou vykazovat nekontrolovatelný třes v oblasti hlavy, který se označuje jako head bobbing syndrom. Pokud je pes zaměstnán nějakou aktivitou, třes po dobu jejího trvání odezní. Mezi onemocnění očí dobrmanů patří progresivní atrofie sítnice (PRA), kdy v retině postupně degenerují fotoreceptory, tyčinky a čípky a pes může s postupem času i oslepnout. Léčba PRA neexistuje, chovatelům a majitelům jsou však k dispozici genetické testy, které kromě postižených zvířat dokáži detekovat i skryté genetické přenašeče. Dobrmani mohou také trpět dědičnou hluchotou, která může postihnout jak jedno ucho, tak současně obě uši. V obou případech by měl majitel věnovat zvýšenou pozornost bezpečnosti psa, aby nedošlo k úrazu z vnějšího prostředí. U všech onemocnění platí, že je mnohem jednodušší jim předcházet možnou selekcí vhodných jedinců do rodičovského páru než řešit jejich léčbu.

Abstract:

Dobermans were bred in Germany in the 19th century. It belongs to II. FCI group, which also includes Pinschers, Schnauzers, Molossoid breeds and Swiss Mountain Dogs. Dobermans are very often burdened with diseases of the cardiovascular system. Dilated cardiomyopathy (DCM), which causes ventricular dilatation and systolic or diastolic dysfunction, is a significant complication for an individual's health and breeding. DCM has two forms, in the first case it is accompanied by fat infiltration, in the second there is a weakening of the corrugated fiber of the heart. The long-term prognosis of DCM tends to be unfavorable, especially in the type with fat infiltration. The length of survival is usually in the order of months from the time of diagnosis. One of the most common congenital blood clotting diseases in Dobermans is a disorder of clotting factor VIII synthesis, known as von Willebrand's disease. The disease is incurable. Dobermans from some bloodlines also suffer from an increased incidence of tumors in the skin, mammary gland or bladder. Where possible, tumors are surgically removed and chemotherapy and, in some cases, treatment with oncolytic viruses can be used. In the area of the cervical spine, Dobermans are diagnosed at an increased frequency with the so-called Wobbler syndrome, which causes compression of the cervical spinal cord or the nerve roots of the spinal cord. Posture of the dog's whole body is unnatural in Wobbler syndrome. The disease is diagnosed by magnetic resonance imaging and myelography. Symptoms may be alleviated by electroacupuncture. The etiology of the disease is unknown. Dobermans can also suffer from a sleep disorder, technically referred to as narcolepsy. Narcolepsy individuals sleep for many hours during the day and show abnormalities in the REM sleep phase. The disease manifests itself for the first time in the first half of an individual's life, and drug treatment is necessary throughout his life. Dobermans may also experience uncontrollable tremors in the head, which is referred to as head bobbing syndrome. If the dog is engaged in an activity, the tremor will subside during its duration. Doberman eye diseases include progressive retinal atrophy (PRA), where photoreceptors, rods and cones gradually degenerate in the retina, and the dog may become blind over time. There is no treatment for PRA, but genetic tests are available to breeders and owners, which, in addition to affected animals, can also detect hidden genetic vectors. Dobermans may also suffer from hereditary deafness, which can affect both one ear and both ears at the same time. In both cases, the owner should pay increased attention to the safety of the dog to avoid injury from the external environment. For all diseases, it is much easier to prevent them by possible selection of suitable individuals into a parent couple than to address their treatment.

Klíčová slova

onemocnění, Plemeno dobrman, dědičnost, léčba, prevence

Keywords

Doberman breed, heredity, disease, treatment, prevention

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 22. 4. 2022

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Ing. Eva Chmelíková, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program / obor:
Zootechnika / Kynologie