Vplyv vybraných ekonomických ukazovateľov na ceny bývania v krajinách Vyšehradskej štvorky v období 2018-2023

Petra Herková

Diplomová práce

Anotace:

Tato diplomová práce analyzuje vliv vybraných ekonomických proměnných na ceny bydlení v zemích Visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko) v období let 2018 až 2023. Výzkum se zaměřuje na to, jak se vybrané makroekonomické ukazatele, konkrétně HDP na obyvatele, inflace, míra nezaměstnanosti a index cen stavebních výrobců, promítají do změn indexu cen bydlení. V rámci jednotného analytického rámce jsou pro všechny čtyři země použity vícenásobné lineární regresní modely, což umožňuje jejich systematické porovnání. Prostřednictvím dummy proměnných jsou zachyceny externí šoky, a to rok 2020, který reprezentuje pandemii COVID-19, a rok 2022, spojený s geopolitickým šokem vyvolaným ruskou invazí na Ukrajinu. Nad rámec kvantitativní analýzy tato práce propojuje empirické výsledky s teoretickými přístupy z oblasti ekonomie bydlení a shrnuje klíčová zjištění z bytových a veřejných politik uplatňovaných v zemích Visegrádské čtyřky. Výsledky analýz ukazují, že vliv vybraných makroekonomických proměnných na ceny bydlení se mezi jednotlivými zeměmi liší, přičemž jako statisticky nejvýznamnější determinanty vývoje indexu cen bydlení se jeví HDP na obyvatele, index cen stavebních výrobců a inflace. Naopak míra nezaměstnanosti vykazuje slabší a méně jednotný vztah k vývoji cen bydlení, což poukazuje na strukturální rozdíly mezi jednotlivými trhy s bydlením. Hlavní přínos této práce spočívá v komparativním regionálním přístupu a v propojení ekonometrické analýzy s poznatky odborníků z praxe. Na tomto základě jsou formulována doporučení zaměřená na podporu nabídkové strany bydlení, zohledňování makroekonomického prostředí při tvorbě bytových politik a posílení regionálně diferencovaných přístupů v rámci zemí Visegrádské čtyřky.

Abstract:

This master's thesis analyses the impact of selected economic indicators on housing prices in the countries of the Visegrad Group (Czechia, Slovakia, Hungary, and Poland) during the period 2018-2023. The research examines how developments in GDP per capita, inflation, the unemployment rate, and Producer Price Index are associated with changes in the House Price Index. Multiple linear regression models are applied within a unified analytical framework for all four countries, allowing for a systematic cross-country comparison. External shocks affecting housing prices are captured though dummy variables representing the COVID-19 pandemic in 2020 and the geopolitical shock associated with the war in Ukraine in 2022. Beyond the quantitative analysis, this thesis brings together also theoretical approaches from housing economics and synthesizes key findings from housing and public policy frameworks implemented across the Visegrad countries. The results indicate that the effects of selected variables on housing prices differ across countries, with GDP per capita, the Producer Price Index, and inflation emerging as the most statistically influential determinants of the HPI dynamics. In contrast, unemployment exhibits a weaker and less uniform relationship with housing prices, reflecting structural differences among national housing markets. The main contribution of this thesis lies in a comparative regional approach, in linking econometric analysis with insights from experts in practice, and in the formulation of recommendations focused on supporting the supply side of housing, taking into account the macroeconomic environment in the design of housing policies, and strengthening regionally differentiated approaches within the countries of the Visegrad Group.

Abstract:

Táto diplomová práca analyzuje vplyv vybraných ekonomických premenných na ceny bývania v krajinách Vyšehradskej štvorky (Česko, Slovensko, Maďarsko a Poľsko) v období rokov 2018 až 2023. Výskum sa zameriava na to, ako sa vybrané makroekonomické ukazovatele, konkrétne HDP na obyvateľa, inflácia, miera nezamestnanosti a index cien stavebných výrobcov, premietajú do zmien indexu cien bývania. V rámci jednotného analytického rámca sú pre všetky štyri krajiny použité viacnásobné lineárne regresné modely, čo umožňuje ich systematické porovnanie. Prostredníctvom dummy premenných sú zachytené externé šoky, a to rok 2020, ktorý reprezentuje pandémiu COVID-19 a rok 2022, spojený s geopolitickým šokom vyvolaným ruskou inváziou na Ukrajinu. Nad rámec kvantitatívnej analýzy táto práca prepája empirické výsledky s teoretickými prístupmi z oblasti ekonómie bývania a zhrňuje kľúčové poznatky z bytových a verejných politík uplatňovaných v krajinách Vyšehradskej štvorky. Výsledky analýz ukazujú, že vplyv vybraných makroekonomických premenných na ceny bývania sa medzi jednotlivými krajinami líši, pričom sa ako štatisticky najvýznamnejšie determinanty vývoja indexu cien bývania javia HDP na obyvateľa, index cien stavebných výrobcov a inflácia. Na druhej strane miera nezamestnanosti vykazuje slabší a menej jednotný vzťah k vývoju cien bývania, čo poukazuje na štrukturálne rozdiely medzi jednotlivými trhmi s bývaním. Hlavný prínos tejto práce spočíva v komparatívnom regionálnom prístupe a v prepojení ekonometrickej analýzy s poznatkami odborníkov z praxe. Na tomto základe sú formulované odporúčania zamerané na podporu ponukovej strany bývania, zohľadňovanie makroekonomického prostredia pri tvorbe bytových politík a posilnenie regionálne diferencovaných prístupov v rámci krajín Vyšehradskej štvorky.

Klíčová slova

Visegrádská čtyřka, Index cen bydlení, Regresní analýza

Keywords

House Price Index, The Visegrad Group, Regression analysis

Klíčová slova

Vyšehradská stvorka, Regresná analýza, Index cien bývania

Jazyk práce: slovenština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 7. 1. 2026

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 3. 2. 2026
• Vedoucí: Vilém Čáp
• Oponent: Martin Lukavec

Vysoká škola ekonomická v Praze

Magisterský studijní program:
Regionalistika a veřejná správa