Testamenty urozených žen v Čechách mezi lety 1650-1753. Gender a legitimizační strategie šlechty v testamentárním diskurzu

Kristina SWIDEROVÁ

Diplomová práce

Testaments of Bohemian Noblewomen in the Period from 1650 to 1753. Gender and the Legitimization Strategy of the Nobility within the Early Modern testamentary Discours

Anotace:

Osu diplomové práce Testamenty urozených žen v Čechách mezi lety 1650-1753. Gender a legitimizační strategie šlechty v testamentárním diskurzu tvoří soubor posledních vůlí urozených žen z let 1650-1753, na jejichž základě se snaží postihnout genderové aspekty a funkci zbožnosti v testamentárním diskurzu. Za pomoci kombinace kvantifikační a kvalitativní analýzy spolu s komparací výpovědí pramenů povahy v zásadě normativní, došlo k rozboru testamentární praxe na několika úrovních. V prvé řadě si práce všímá soudobého právního postavení žen, dále rozebírá formální stránku posledních pořízení a odkazy majetku, které jsou primárními faktory, jež podmiňují vznik jedné každé poslední vůle. Těžiště výzkumu pak tvoří oblast testamentární zbožnosti. Na ní je nahlíženo mimo jiné jako na prostředek legitimizace vlastní nobility, pro jehož uplatnění představoval proces přípravy na smrt příhodný prostor. Doplňkem celé práce je samostatná kapitola všímající si kodicilů, tedy dokumentů původní ustanovení pro případ smrti doplňujících či pozměňujících. Jejich vzájemná obsahová komparace s posledními vůlemi odhaluje skutečné náboženské prožitky, které jsou jinak v testamentech poněkud zakryty důrazem na formálnost textu. Takto koncipovaný výzkum si klade za cíl jednak napomoci k pochopení utváření a projevu genderových rolí v jednotlivých oblastech života raně novověké společnosti a jednak přispět k poznání souboru proměn, které nejpozději do počátku 19. století vedly k celkovému zesvětštění náboženské praxe.

Abstract:

The thesis Testaments of Bohemian Noblewomen in the Period from 1650 to 1753. Gender and the Legitimization Strategy of the Nobility within the Early Modern testamentary Discours is based on the set of accounts left by noblewomen, and tries to find out the role of gender and the meaning of piety within the testamentary field. Using a combination of quantitative and qualitative analysis confronted with prescriptive document´s point of view, it examines the testamentary field at three different levels. First of all, it focuses on the contemporary legal status of women. Secondly it deals with the formal structure and terms of last wills, such as property settlement, which is usually the main reason for testaments being composed. But the emphasis is laid on the testamentary piety, which is perceived among others as a means of the legitimization of the nobility itself, for which the process of the adjustments before death was well suited. The thesis is complemented by a standalone chapter researching codicils, documents supplementing or altering original settlements for the case of death. The comparison of their mutual content with last wills reveals real religious feelings, which are otherwise disguised by the emphasis laid on the formality of the testament{\crq}s text. The main goal of the research is to help in the understanding of creation and manifestation of gender roles in different areas of early modern society´s lifestyles as well as to contribute to the recognition of the changes that, at latest by the beginning of 19th century, led to general secularization of the religious practices.

Klíčová slova

Raný novověk, šlechta, testamenty

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 5. 12. 2008

Zveřejnit od: 5. 12. 2008

Identifikátor: 6764

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 9. 2. 2009
• Vedoucí: PhDr. Pavel Král, Ph.D.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Historické vědy / Kulturní historie