Zhodnocení projektů vypouštění tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) v České republice

Jaroslav Peták

Bakalářská práce

Evaluation of the release projects of capercaillie (Tetrao urogallus) in the Czech Republic

Anotace:

Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) byl v historii běžným druhem nejen na území České republiky, ale také po celé Evropě. Avšak v posledních desetiletích došlo k úbytku tohoto druhu po celé evropském kontinentě krom území Skandinávie a Ruska. Úbytek byl zapříčiněn souhrnem mnoha faktorů, zejména v životním prostředí těchto ptáků. V reakci na tento pokles stavů byly zakládány umělé chovy a zahájeno vypouštění. Hlavním cílem této práce bylo shrnout informace o programech vypouštění tetřeva hlušce do volné přírody a zhodnotit jejich efektivitu. V České republice bylo od počátku vypouštění v roce 1986 až po současnost vypuštěno více než 1700 tetřevů v rámci devíti projektů v sedmi oblastech (Český les, Šumava, Brdy, Krkonoše, Kralický Sněžník, Jeseníky a třikrát v Beskydech). Tři projekty nadále pokračují (Šumava, Český les, třetí projekt v Beskydech) a šest jich je již ukončených (Brdy, Krkonoše, Kralický Sněžník, Jeseníky, první a druhý projekt v Beskydech). Výsledky vypouštění se, ale ukázali jako poměrně neuspokojivé. V Českém lese a v Beskydech do dnešních dnů přežívají jenom malé populace závislé na vypouštění. Na Šumavě v současné době žije jediná životaschopná populace u nás čítající společně s bavorskou částí populace okolo 600 ptáků, nicméně její početnost není možné bezpochyby připsat vypouštění. Důvodem neúčinnosti byla jednak metoda vypouštění, kterou bylo nejčastěji využití umělého chovu, kdy ptáci pocházející z těchto chovů byli často krotcí, měli obecně špatné vzorce chování a jejich fyzická kondice byla slabá. Lépe na tom byli ptáci pocházející z translokací, neboť ti jakožto jedinci divokého původu měli lepší fyzickou kondici a jejich chování bylo povětšinou bezporuchové. Nicméně i tito ptáci byli vysoce limitováni a to po stránce absence či nedostatečné rozlohy biotopu. U všech neúspěšných projektů nebyla vyhodnocena kvalita biotopu a dále nebyla stanovena ani péče o tyto biotopy.

Abstract:

The capercaillie (Tetrao urogallus) has historically been a common species not only in the Czech Republic, but also throughout the Europe. However, in recent decades, there has been a decline of this species across the European continent except the Scandinavia and Russia. The decline was caused by a combination of many factors, especially in the habitat of these birds. As reaction to this decline, artificial breeding was established and release of birds began. The main objective of this work was to summarize information on capercaillie release projects in Czech Republic and evaluate their effectiveness. In the Czech Republic since the beginning of the release projects in 1986, more than 1,600 capercaillies have been released within nine projects in seven areas (Bohemian Forest, Šumava, Brdy, Giant Mountains, Kralický Sněžník, Jeseníky Mountains and three times in the Beskydy Mountains). Three projects still continue (Šumava, Český les, the third project in the Beskydy Mountains) and six of them have already been completed (Brdy, Krkonoše, Kralický Sněžník, Jeseníky, the first and second project in the Beskydy Mountains). The results of the release projects, however, proved to be relatively unsatisfactory. To this day, only small populations dependent on release projects survive in the Bohemian Forest and the Beskydy Mountains. Currently, the only viable population in the Czech Republic lives in Šumava, together with the Bavarian part of the population, around 600 birds, however, its number cannot be attributed to the release projects. The reason for the inefficiency was, on the one hand, the method of release, which was most often the use of artificial breeding, where birds from these farms were often tame, generally had poor patterns of behavior and their physical condition was weak. Birds from translocations were better off, as they, as individuals of wild origin, were in better physical condition and their behavior was mostly normal. However, even these birds were highly limited in terms of absence or insufficient habitat area. For all unsuccessful projects, the quality of the habitat was not evaluated and the maitanance of these habitats was not determined.

Klíčová slova

tetřev hlušec, projekty vypouštění, reintrodukce, umělý chov, posílení populace

Keywords

capercaillie, release projects, reintroduction, artificial breeding, population reinforcement

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 20. 4. 2021

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Martin Mikoláš, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta lesnická a dřevařská

Bakalářský studijní program / obor:
Lesnictví / Provoz a řízení myslivosti