Hudba na zámku v Českém Krumlově v období od poloviny 16. století do poloviny 20. století. Pohled organologa.

Mgr. Gabriela Němcová, Ph.D.

Disertační práce

The music in the chateau of Český Krumlov from the half of the 16th to the half of the 20th century from the point of view of organologist

Anotace:

Disertační práce s názvem Hudba na zámku v Českém Krumlově od poloviny 16. století do poloviny 20. století z pohledu organologa pojímá širokou oblast nejenom hudebních dějin, systematických disciplín organologie a organologické ikonografie, ale i obecně historické události, výtvarné umění, architekturu a dějiny umění jako takové. Objektem zájmu se stalo noblesní jihočeské město se zachovalou renesanční a barokní měšťanskou architekturou, které bylo v roce 1963 prohlášeno městskou památkovou rezervací, respektive staletá dominanta Českého Krumlova Státní hrad a zámek, kde je možno sledovat historický vývoj již od 14. století až do 19. století, a který je svou architektonickou úrovní, kulturní tradicí i rozlohou řazen mezi nejvýznamnější středoevropské objekty. V roce 1989 byl tento jedinečný komplex vyhlášen národní kulturní památkou a o tři roky později, v roce 1992, zapsán do Seznamu památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Od počátku byla pozornost soustředěna především na vyhledávání hudebních nástrojů a jejich umělecké ztvárnění či výtvarné zobrazení, a následné dokumentování, a to jak fotografické, tak v podobě podrobné organologické deskripce. Vzhledem k tomu, že nebyla nalezena podobná práce ani literatura v takovém rozsahu, která by nabízela systematiku aplikovatelnou na tak různorodý soubor, jaký byl nalezen v Českém Krumlově, byla jsem pod vlivem nashromážděných materiálů nucena sestavit jednotlivé exempláře do souborů na základě vlastních dosavadních zkušeností. Základním kritériem se pak stal materiál použitý na výrobu, respektive umělecké ztvárnění exemplářů. Zpracovány tak byly nejenom hudební nástroje (celkem 178 kusů, podrobná deskripce zařazena do přílohy práce) a divadelní rekvizity zpodobněné jako instrumenty (10 kusů), ale i veškeré předměty inventáře, na kterých se nachází plastické ztvárnění nebo jiné umělecké vyobrazení hudebních nástrojů (plastiky celkem 13, nábytek 26, textilie 38 a obrazy 82 instrumentů). Třetí díl práce tvoří organologické ikonogramy rozdělené podle umístění na vyobrazení v interiérech (celkem 179 hudebních nástrojů) a v exteriérech (17 instrumentů). Konečný počet 543 exemplářů mnohonásobně převýšil původní předpoklady, což mělo ve svém důsledku dopad i na způsob dalšího zpracovávání, respektive na rozsah a podrobnost deskripcí jednotlivých, výše zmiňovaných skupin instrumentů. Veškeré hudební nástroje i všechna jejich vyobrazení jsou podrobně popsána, včetně upozornění na případné odchylky od běžných podob daného instrumentu. U interiérových organologických ikonogramů byl nakonec, především pro velké množství zástupců, zvolen odlišný postup. Největší zastoupení vyobrazených instrumentů se nachází v Zrcadlovém sále a Zámeckém divadle, které výtvarně vyzdobili v 60. letech 18. století vídeňští mistři, akademičtí malíři Johannes Wetschel a Leo Märkl. Podle historických záznamů byly výtvarné práce provedeny v nezvykle krátkém čase, což vedlo k tomu, že se podoby instrumentů často opakují, včetně chybných prvků. Proto byla v případě Zrcadlového sálu jednotlivá vyobrazení, celkem 90 exemplářů, identifikována a sestavena do nástrojových skupin, s nimiž se dále pracovalo jako s celkem. Na druhé straně bylo vybráno několik unikátních objektů, které byly nejenom podrobně popsány, ale byla u nich vypracována i detailní srovnávací analýza s nalezenými původními předlohami. Jedním z nich, nejpozoruhodnějším ale také nejproblematičtějším vyobrazením je freska zachycující s největší pravděpodobností slavnou Rožmberskou muziku. Současná podoba, která je výsledkem restaurování probíhajícího před něko

Anotace:

lika málo lety, je již bohužel ve značném rozsahu poškozena a nezachycuje mnohé, v několika případech k identifikaci nástrojů rozhodující detaily. Proto byla vytvořena nejenom podrobná deskripce obou podob fresky, ale i profesionálně proveden překres, který se snaží zachytit co nejvěrnější obraz, vytvořený na IV. zámeckém nádvoří neznámým autorem nejpozději v roce 1588. Druhým případem je pak opona v zámeckém divadle, kterému byla pro jeho světovou jedinečnost věnována celkově poměrně velká pozornost. Součástí alegorického výjevu svobodných umění je 23 hudebních nástrojů umístěných po obvodu centrálního obrazu. V rámci celkového restaurování budovy a jejího zařízení, včetně zhotovování replik kulis a kostýmů, byla koncem 90. let 20. století vytvořena i kopie divadelní opony, která se od originálu neliší již jen v malých detailech, tak jako tomu je v předchozím případě, ale v rozsáhlejších a významnějších celcích. Některé nástroje byly dokonce ztvárněny zcela zkresleně či jejich podoba upravena podle mínění autora repliky. Nemalou součástí celé práce jsou i úvodní kapitoly stručné historie města Českého Krumlova, nástin stěžejních dat a událostí týkajících se třech hlavních vládnoucích rodů Rožmberků, Eggenberků a Schwarzenberků, a jejich podílu na zvelebování jihočeské rezidence. V neposlední řadě zde patří místo i dokladům o způsobech provozování hudby, repertoáru a osobnostem hudebníků působících ve službách zámecké vrchnosti. Disertační práce je v České republice naprosto ojedinělým projektem, v jehož rámci bylo vyhledáno, shromážděno, zdokumentováno a podrobně popsáno, v rámci jednoho stavebního komplexu Státního hradu a zámku Český Krumlov přes 500 hudebních nástrojů a jejich vyobrazení. V konkrétních případech bylo také upozorněno na historické a umělecké unikáty, kterými se českokrumlovský zámek honosí. Bohužel je také u několika vyobrazení nutno konstatovat, že v rámci restaurátorských či uměleckých postupů nebyly příslušnými odborníky nalezeny všechny dostupné historické materiály, a tak je dnes veřejnosti nabízena více či méně zkreslená podoba daných objektů. Hlavním přínosem práce, v níž jsem se snažila shromáždit všechny dostupné relevantní materiály, by tedy mělo být organologicky přesné analyzování jednotlivých exemplářů, včetně zdůraznění případných odchylek od originálů či předloh. Věřím tak, že právě tato stěžejní část práce bude přínosem nejenom pro organology a hudební historiky, ale i pro kunsthistoriky, restaurátory, pracovníky památkové péče a v neposlední řadě i pro širší veřejnost.

Abstract:

Summary The whole work was directed by the endeavour to collect the biggest possible quantity of art produced or visual elaborated specimens of musical instruments or articles more or less connected with music. The matter here is not about sheer enumerations, which perhaps may evoke notion of evidence cards, but of relatively detailed descriptions of single exhibits, often detail compared with real instruments. The collection of 178 musical instruments contains all instrumental groups aerofones, chordofones, membranefones and idiofones. In spite of the fact that most rare pieces, specimens perhaps even from original Rožmberks band or a little younger were already taken away in the last century and they became a part of exposition of National theatre in Prague, conserved in the castle of Český Krumlov besides instruments largely from the 19th century, beautiful and rare fanfares trumpets of Franz Leichamschneider from the year 1655. In a group of sculptures, furniture, textiles and pictures can be observed, how the makers tried to represent basic characteristic signs of instruments, and still their miniatures were cause of imperfect or incomplete figuring. The third part of work includes the organological iconograms in interiors of castle, where dominates Mirrors hall with 90 pictured musical instruments altogether, as well as in a unique independent building of castles theatre with 38 instruments figured on its walls and ceiling and 23 specimens, which are a part of allegorical scene of the original theatres curtain. In its case was made extensive comparative study of the original and the copy used now, which brings many interesting statements. There are several almost perfect picturing to be found in admirably beautiful garden building Bellarie. The oldest iconograms are depicted in castles exteriors, more so on the walls of palace buildings surrounded by individual courts. From the whole work is possibly the most remarkable relic of the fresco on the fourth court from the year 1588, which records with greatest probability one generation of musicians of legendary so-called Rožmberks band. The work is already considerably damaged, and so was created according to contemporary photographs and historical documents to its most faithful likeness. Regarding to variety of all materials, which are represented by very heterogeneous visual technologies, was necessary to study quantity of special literature not only genuine organological and music-historical, but also general-historical and art-historical. In spite of it, it is possible to find here a number of information from other art branches, which is necessary to include for clearer or more unambiguous explanation, stay this work primarily the work of musicology.

Klíčová slova

Státní hrad a zámek Český Krumlov, Barokní zámecké divadlo, Maškarní sál, Zrcadlový sál páni z Krumlova, páni z Hradce, páni z Rožmberka, Rožmberkové, Petr I. z Rožmberka, Oldřich II. z Rožmberka, Petr IV. z Rožmberka, Vilém z Rožmberka, Petr Vok z Rožmberka, Jan Zrinský, páni ze Švamberka, Švamberkové, páni z Eggenberka, Eggenberkové, Jan Kristián I. z Eggenberka, Jan Oldřich z Eggenberka, Jan Antonín I. z Eggenberka, Marie Arnoštka z Eggenberka (roz. ze Schwarzenberka), páni ze Schwarzenberka, Schwarzenberkové, Jan Adolf I. ze Schwarzenberka, Adam František ze Schwarzenberka, Josef Adam ze Schwarzenberka, Josef II. ze Schwarzenberka, Karel I. ze Schwarzenberka, Jan Adolf II. ze Schwarzenberka, Bedřich ze Schwarzenberka, Felix ze Schwarzenberka, Adolf Josef ze Schwarzenberka, Adolf ze Schwarzenberka, Karel VII. ze Schwarzenberka Literátské bratrstvo v Českém Krumlově, Rožmberská muzika, Eggenberská kapela, Schwarzenberská dechová harmonie, Schwazenberská knížecí lovecká hudba, Kapela schwarzenberské zámecké gardy Malíři, architekti, sochaři, Altomonte, Andreas André, Matyáš Beránek-Jelínek, Bartoloměj de Blonde, Gabriel Drizzan, Antonio Fiochini, Giuseppe Grissler, Josef Martin Lederer, Josef Maggi, Baldassare Maggi, Giacommo Antonio Märkl, Leo Melicher, Theofil Prokyš, František Jakub Schaumberger, Johann Martin Schnechegger, Tadeáš Spinetti, Giovanni Maria Spinety, Petr Vlach, Antonio Ericer Wetschl, Jean Zinner, Jan Antonín Nástrojaři, Anger, Josef Johann (1723-1772) Bauer, Eduard Jan (1811-1871) Bauer, Jan Adam ( 1835) Červený, Václav František (1819-1896) Eberle, Jan Oldřich (Johann Udalricus) (1699-1768) Horák, Václav (1788-1854) Leichamschneider, Michael (1676-1746) Rott, August Heinrich (1815-1868) Semrád, Bedřich (1704-1784)

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 31. 3. 2006

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 31. 3. 2006
• Vedoucí: prof. PhDr. Rudolf Pečman, DrSc.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Obecná teorie a dějiny umění a kultury / Hudební věda