Pastva koní: druhová pestrost a preference

Bc. Jana Polanská

Diplomová práce

Grazing by horses: species diverzity and preferred taxa

Anotace:

SouhrnV této práci byl studován vliv pastvy koní na složení porostů pastvin. Výzkum probíhal v letech 2017 a 2019 na kontinuálně spásané pastvině pro koně (pastvina A se nacházela v údolí řeky Úslavy v sousedství pastviny B, která leží na břehu řeky, stejně jako sečný porost- louka) . Sledované pozemky se nacháze ly v blízkosti města Plzně v západních Čechách. Bylo zjištěno, zda a jakým způsobem ovlivňuje pastva koní druhové složení a podíl agrobotanických skupin v rostlinném společenstvu pastviny. Po vyhodnocení pokryvnosti fytocenologických snímků velikosti 2x2 m v roce 2017 byl zjištěn dominantní výskyt Trifolium repens se 75-100 % výskytem na spásané části pastviny, druhou nejčastěji se vyskytující rostlinou byla Poa pratensis s 5-25 %. Nespásaná část pastviny byla druhově bohatší, Trifolium repens měl též dominatní, ale menší podíl 50-75 %, druhou nejčastější rostlinou byla Taraxacum officinale s 5-25 %. Dále bylo zjištěno, že nejvíce se z hlediska druhového shodují snímkované plochy pastviny A ze spásané a nespásané části. Při vyhodnocování výživného režimu pomocí Ellenberova indexu bylo zjištěno, že nevíce živin se nachází na Pastvině B, následuje sečný porost – louka a nejméně živin má pastvina A. Další výpočet týkající se vodního režimu přinesl opět kladný výsledek pro pastvinu B, druhý sečný porost – louka a poté nejsuší pastvina A. Další provedený výpočet indexu kvality, charakterizující krmnou hodnotu porostu přinesl informaci, že nejvyšší hodnoty dosáhla pastvina B, následována pastvinou A a až poté sečný porost- louka. V roce 2019 byla zjištěna pokryvnost na fytocenologických snímcích velikosti 1x1 m. Z výsledků testování vyplynulo, že pastva koní významně neovliv nila podíl agrobotanických skupin ani počet druhů rostlin na pastvině. Změny však nastávají v druhovém složení rostlinného společenstva. To znamená, že na pastvině se vyskytují jen druhy schopné žít a množit se v podmínkách kontinuální defoliace nebo druhy jedovaté či druhy využívající jiné účinné obranné mechanismy. Z jedovatých rostlin se na pastvině A nejčastěji vyskytovaly Hypericum perforatu a Senecio jacobaea. Na pastvině dominantní Trifolium repens obsahuje jedovatou látku, kyanogenní glykosid HCN, na kterou si zvířata postupně přivykla a proto jim nezpůsobuje zdravotní obtíže. Na sledované pastvině, vlivem obranných mechanismů rostlin před herbivorií, vysoké míry selektivity koní při pastvě a díky nedostatečným pratotechnickým zásahům, vznikly velké intenzivně spásané, avšak druhově chudé plochy. Během vegetačního období se na spásaných plochách vyskytuje v jarním období převážně Taraxacum officinale a po jejím odkvětu dominuje Trifolium repens. Při měření v roce 2019 tyto dvě rostliny pokrývaly v součtu 56,5 % spásané části pastviny. Dominance rostlin Trifolium repens a Taraxacum officinale, byla potvrzena t-testem, který stvrdil převažující výskyt těchto dvou rostlin na ploše spásané a dominanci Elytrigia repens na plochách nespásaných.

Abstract:

Abstract In this study the influence of horse grazing on the composition of grassland vegetation was explored. The research was made in the years 2017 and 2019 on a pasture continuously grazed by horses and in a mowed meadow. Pasture A was on the river bank in the neighborhood of pasture B as well as mowed meadow. The observed areas are located near Pilsen in western Bohemia. The goal of this study was to examine if and in which way the grazing of horses influences the species structure and the percentages of agro-botanic plant communities on the grazing land. Furthermore, the presence of toxic plants on the observed area was investigated. The data collection in 2017 was based on a creation of phytosociological plots of the size 2x2 m on the pasture and identification of vegetation species composition of the observed plots and of the whole areas during a year. The collected data was used to determine the cover percentages and a following determination of similarity of the plant communities. The results were sorted by similarity and an evaluation of the plots was done regarding water and nutritious regime and the feeding value. During 2019 phytosociological plots of the size 1x1 m were created on the observed land and the present plant species were determined. Afterwards the cover percentage was established for dominant and representative plants of the observed plots and of the agro-botanic groups. The average values of cover percentage of examined plants were compared with Wilcoxon pair test. The results indicate that the grazing of horses doesn’t influence the cover percentages of the agro-botanic communities nor the number of species on the pasture. However, there are differences in the species composition of the plant communities. In the pasture there are only species that are able to prosper and reproduce in the conditions of continuous defoliation or toxic species, or species that use other effective defense mechanisms. Large areas low in species result from the influence of horse grazing selectivity, from the plant defense mechanisms and because of the insufficient pratotechnic interventions on the observed grazing. Trifolium repens and Taraxacum officinale became dominant species in those areas, which was confirmed with a t-test, that has proven higher presence of those two species on the intensively grazed areas and the dominance of Elytrigia repens in the neglected areas.

Klíčová slova

pastvina pro koně, druhové složení vegetace pastvin, druhové složení vegetace sečného porostu, jedovaté rostliny, výživa koní

Keywords

horse grazing, species composition of pasture vegetation, spedies composition of mowed meadow, toxic plants, Equine nutrition

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 12. 4. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Zuzana Hrevušová, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / obor:
Rozvoj venkova a zemědělství / Rozvoj venkovského prostoru