Hodnocení funkčního stavu pacientů po resekci plic

Bc. Adéla STAŇKOVÁ

Master's thesis

Assessment of the functional status of patients after lung resection

Abstract:

Úvod: Onemocnění plic, která vyžadují resekci plic, mohou být nenádorové nebo nádorové etiologie, přičemž častější indikací k operačnímu zásahu je přítomnost tumoru. Resekce plic je zákrok, který ovlivňuje funkční stav pacienta. Cílem práce je zhodnocení funkčního stavu pacientů před a po resekci plic na základě výsledků spirometrického a bodypletysmografického měření. Metodika: Data byla sesbírána v rámci projektu Hodnocení funkčního stavu a kvality života u pacientů po resekci plic ve spolupráci s hrudní ambulancí ve Fakultní nemocnicí v Ostravě. Pacienti absolvovali spirometrické (sledované parametry VC - vitální kapacita plic, FVC - usilovná vitální kapacita, FEV1 - usilovný vydechnutý objem za první sekundu) a bodypletysmografické vyšetření (TLC - celková plicní kapacita), další údaje byly čerpány ze zdravotnické dokumentace a dotazníku. Pro popis dat byla využita popisná statistika. Na základě testu normality (Shaprio-Wilk test), byl dále použit a ke statistickému vyhodnocení párový t-test, dvouvýběrový Mann-Whitney test, Kruskal-Wallis test. Statistické testy byly hodnoceny na hladině významnosti 5 %. Pro zpracování byl použit program Stata v. 16. Výsledky: Vstupní soubor tvořilo 54 pacientů, z toho bylo 30 mužů (55,6 %). Průměrný věk pacientů činil 65,7 ? 9,5 let. Na vyšetření plicních funkce se v průběhu sledování dostavilo od 48 po 37 pacientů. Analýza vybraných parametrů (VC, FVC, TLC, FEV1) ze spirometrie a bodypletysmografie poukázala na skutečnost, že dochází ke statisticky významnému poklesu parametrů po operaci oproti vstupním hodnotám (p < 0,001). Při následujících kontrolách dochází k postupnému zlepšování těchto parametrů. Na hodnoty FVC má vliv pohlaví, ženy mají vyšší průměrné hodnoty než muži, statisticky významný rozdíl hodnot byl zjištěn u hodnot po operačním zákroku (p = 0,0393). Dalším významným kritériem byl věk, kdy pacienti starší 70 let měly hodnoty FVC v průběhu sledování vyšší hodnoty než osoby do 70 let, ale negativní změna před a po resekci byla nejvyšší. Na průběhu léčby měl vliv i typ operace, nejhorší hodnoty měly osoby po torakotomii. Závěr: U pacientů po resekci plic dochází po zákroku k poklesu plicních funkci, ale po třech měsících dochází ke zlepšení až na téměř úroveň před operací. Významným faktorem, který ovlivňuje funkční stav pacienta po resekci plic, je pohlaví, věk a dále typ zákroku.

Abstract:

Introduction: lung diseases requiring lung resection may be of non-tumor or tumor etiology, with the presence of tumor being the more common indication for surgical intervention. Lung resection is a procedure that affects the functional status of the patient. The aim of this study is to evaluate the functional status of patients before and after lung resection based on the results of spirometric and body plethysmographic measurements. Methods: Patients underwent spirometric (monitored parameters VC - vital capacity of the lungs, FVC - forced vital capacity, FEV1 - forced expiratory volume in the first second) and body plethysmographic examination (TLC - total lung capacity), other data were taken from medical records and questionnaire. Descriptive statistics were used to describe the data. Based on the normality test (Shaprio-Wilk test), paired t-test, two-sample Mann-Whitney test, Kruskal-Wallis test were also used for statistical evaluation. Statistical tests were evaluated at 5 % significance level. Stata v. 16 was used for processing. Results: The number of patients presenting for pulmonary function tests during follow-up ranged from 48 to 37. Analysis of selected parameters (VC, FVC, TLC, FEV1) from spirometry and body plethysmography showed that there was a statistically significant decrease in parameters after surgery compared to baseline values (p < 0.001). At subsequent follow-ups, there was a gradual improvement in these parameters. Gender has an effect on FVC values, with women having higher mean values than men, and a statistically significant difference in values was found for postoperative values (p = 0.0393). Age was another significant criterion, with patients over 70 years of age having higher FVC values than those under 70 years of age during follow-up, but the negative change before and after resection was the highest. The type of surgery also had an effect on the course of treatment, with those who had undergone thoracotomy having the worst values. Conclusion: In patients after lung resection, there is a decline in lung function after the procedure, but after three months there is an improvement to almost the preoperative level. Gender, age and type of surgery are important factors that influence the functional status of patients after lung resection.

Keywords

spirometrie, bodypletysmografie, karcinom plic, pneumonie, plicní resekce

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 28. 4. 2023

Accessible from:: 31. 12. 2999

Thesis defence

• Date of defence: 6. 6. 2023
• Supervisor: doc. Ing. Hana Tomášková, Ph.D.

University of Ostrava

Faculty of Medicine

Master programme / field:
Protecting and Promoting of Public Health / Protecting and Promoting of Public Health