Kritika konverzního modelu Johna Loflanda a Rodney Starka

Mgr. et Mgr. Jan Krátký

Bakalářská práce

Critics of Lofland-Stark conversion model

Anotace:

Práce se zabývá pojmem konverze v díle Johna Loflanda a Rodney Starka, především pak tzv. drift-modelem, který byl autory představen jako model konverze k deviantní náboženské perspektivě. Drift-model model, který počátkem 60. let 20. století zapojuje sociologickou metodu do popisu konverze k novým náboženským hnutím, znamenal radikální odklon od dosavadních především psychologicky pojatých konceptů. Klíčovými pojmy pro pochopení přístupu autorů je koncept identity a deviace v díle Johna Loflanda a dále typologie náboženských skupin Rodney Starka a Williama S. Bainbridge. Průnik těchto konceptů, který se odráží v drift-modelu dává vzniknout pohledu na konverzi k menšinové náboženské skupině jako na přechod do nového sociokulturního prostředí, jehož průvodním jevem je přijmutí společensky znevýhodněné až deviantní identity v rámci dané náboženské skupiny. S odstupem času se tento přístup k problematice jeví jako vysoce angažovaný, protože redefinuje stávající koncepce identity a deviace tím, že je představuje jako společensky determinované konstrukty, které jsou do jisté míry nezávislé na jejich nositeli. K navození atmosféry mírné polemiky jsou závěrem uvedeny pozdější studie Eileen Barkerové, Bromleyho-Shupe a Starka-Bainbridge, které přinášejí do diskutované problematiky nový pohled. Práce se dále snaží o zasazení drift-modelu do širšího proudu vědeckého výzkumu konverze, který právě v 60. letech doznal značných změn. Tyto změny do jisté míry umožnily vznik pozdějších konceptů, které vnímají konverzi jako dynamický proces seberealizace jedince, často popisovaný multidisciplinárně ? tedy se zapojením psychologie, sociologie, antropologie, lingvistiky i teologie.

Abstract:

The paper deals with the conception of conversion as it was researched in the writings by John Lofland and Rodney Stark. They were mainly concerned with the drift-model as the model of conversion towards deviant religious perspective. At the beginning of the 1960s, the drift model involves the sociological methods in the description of new religious movements. This resulted in radical diversion from the psychological concepts which were very influential at that time. The conceptions of identity and deviation (as it was delimitated in the writings by John Lofland) and typology of religious groups (delimitated by Rodney Stark and William S. Bainbridge) are crucial for the understanding of the authors? approaches. The intersection of these concepts, which is reflected in the drift-model, enables to view the conversion to minor religious groups as the transition into the new sociocultural environment. The assumption of the socially disadvantaged, even deviant identity within the particular religious group is the accompanying feature of this transition In the course of time this approach appears to be highly tendentious. It redefines the existing conceptions of identity and deviation; these are then introduced as socially determined constructs, which are independent on their bearer to a certain extent. In the conclusion of my paper I introduced the later studies by Eileen Barker, Bromley-Shupe and Stark-Bainbridge. These studies bring the new insight into this broadly discussed issue and enable to establish the ground for discussion. The paper endeavors to contextualize the drift-model into the broader field of scientific research of conversion, which was considerably changed during 1960s. To a certain extend, these changes enabled the rise of the later concepts, which perceive the conversion as the dynamic process of self-fulfillment. This is usually described multidisciplinarly ? with the help of psychology, sociology, anthropology, linguistics and theology.

Klíčová slova

drift-model, konverze, identita, sekta, kult, deviantní náboženská perspektiva, conversion, sect, cult, identity, deviant religious perspective

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 26. 4. 2006

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 1. 6. 2006
• Vedoucí: doc. PhDr. David Václavík, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Filozofie / Filozofie