J. M. Coetzee's Ageing Public Intellectuals: JC and Elizabeth Costello

Bc. Blažena Kotrsová

Diplomová práce

Anotace:

Diplomová práce analyzuje dvě literární postavy jihoafrického spisovatele J. M. Coetzeeho, konkrétně JCho z Diary of a Bad Year (Deník špatného roku) a Elizabeth Costellovou z Elizabeth Costello: Eight Lessons (Elizabeth Costellová: Osm lekcí; do češtiny dosud nepřeloženo). Cílem této práce je porovnat, jak Coetzee zobrazuje veřejného intelektuála v závislosti na jeho/jejím stáří a genderu. Diplomová práce ukazuje, že právě postavy stárnoucích spisovatelů/veřejných intelektuálů Coetzeemu poskytují vhodnou pozici, z níž může karikovat samu podstatu veřejného intelektuálství. Coetzee tak činí různými způsoby, jedním z nichž je právě vyobrazení intelektuálů jakožto stárnoucích osob. Coetzee tak poukazuje na scestnost myšlenky, že by slavní stárnoucí spisovatelé mohli říci cokoli smysluplného k současným událostem. Zajímavé je také to, že Coetzee přistupuje rozdílně k JC a Elizabeth Costellové, a to v závislosti na jejich genderu. Zdá se, že tak podkopává nejen představy o intelektuálství, ale poukazuje rovněž na dvojí standard stárnutí a mýtus krásy, které jsou v naší společnosti poměrně rozšířené.

Abstract:

This thesis seeks to analyse two elderly writer characters of a South African writer J. M. Coetzee, namely JC of Diary of a Bad Year, and Elizabeth Costello of Elizabeth Costello: Eight Lessons. The primary focus is on the interplay of Coetzee's representation of public intellectualism alongside advanced age, and in dependence on gender of the two characters. It is argued that by using ageing writers who are asked to step up and act as public intellectuals, Coetzee mocks the very essence of public intellectualism. He does so in various ways, one of which is the portrayal of the writers as ageing individuals. Coetzee thus draws his readers' attention to the unsuitability of the idea that noted aged writers would have anything of importance to say about the current state of affairs. Interestingly, there is a distinction traceable in Coetzee's treatment of the two writers with respect to their gender. By employing ageing characters of different gender, Coetzee seems to be undermining not only the idea of the public intellectual, but he also seems to purposefully drawing our attention to the double standard of ageing as well as to the "beauty myth", both of which are rather prevalent in our society.

Keywords

J. M. Coetzee, public intellectual, ageing, ageism, the beauty myth, double standard of ageing, fictocriticism, narrative strategy

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 10. 5. 2012

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 13. 6. 2012
• Vedoucí: Mgr. Martina Horáková, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Humanitní studia / Anglický jazyk a literatura