Vliv velikosti kopečků a jejich prostorové distribuce na druhovou diverzitu rostlin lesního mokřadu

Bc. Michal Šmejkal

Diplomová práce

The effect of hummock size and distribution on plant species diversity of wetland forest

Anotace:

Mokřadní olšina je díky svému mikroreliéfu a prostorovému uspořádání velmi specifickým biotopem. Jednotlivé kopečky jsou od sebe odděleny vodníhladinou a tvoří tak jakési ostrovy. Lze tedy v tomto biotopu uplatňovat Teorii ostrovní biogeografie, která praví, že s velikostí ostrova roste počet druhů? To jezákladní otázka této studie. Mokřadní olšinu lze z určitého pohledu brát také jako fragmentovanou. Teorie mikrofragmentace uvádí, že se zvětšující se izolovanostíklesá počet druhů. Platí to i zde nebo jsou mokřadní druhy rostlin natolik přizpůsobené tomuto extrémnímu prostředí? Cílem této studie je objasnit vlivvelikosti kopečků a jejich izolovanosti na diverzitu cévnatých rostlin.Studie proběhla v PR Vrbenské rybníky (ČR) v mokřadní olšině u rybníku Černiš. Náhodně bylo vybráno 210 kopečků, byly zaznamenány fytocenologickésnímky, změřeny plochy, výšky kopečků a zaznamenána jejich poloha GPS. Dále byly zjištěny vzájemné vzdálenosti mezi kopečky. Pomocí GLM modelů bylzjišťován vliv velikosti kopečku na počet druhů. Dále byl testován vliv izolovanosti na počet druhů a to jak pro všechny druhy, tak pouze pro více suchomilné druhy.Výsledky ukazují, že velikost kopečku má prokazatelně pozitivní vliv na počet druhů. S rostoucí velikostí kopečku roste i počet druhů. Přičemž vliv plochyse jeví jako více významný než vliv výšky. Oproti očekávání, počet druhů rostl i s izolovaností kopečku. To mohlo být zapříčiněno skutečností, že nejvíce izolované kopečky byly zároveň těmi největšími a vliv velikosti tak převládl. Respektive izolovanost kopečku byla korelována s jeho velikostí. Výsledky ukazují, že mokřadní rostliny jsou dobře přizpůsobeny extrémnímu prostředí a izolovanost kopečků nemá významný vliv na jejich diverzitu.

Abstract:

Alder wetland is due to its microrelief and spatial arrangement of very specific habitat. Individual hillocks are separated by the water, thus forming a kind of islands. It can therefore apply in this habitat island biogeography theory, which says that the size of the island's growing number of species? That is the fundamental question of this study. Alder wetland can take from a certain perspective as well as fragmented. Mikrofragmentation theory states that with increasing isolation, decreasing the number of species. This is true even here or wetland plant species are so adapted to this extreme environment? The aim of this study is to clarify the effect of the size of hillock and its isolation on the diversity of vascular plants.The research was conducted in Nature Reserve Vrbenské rybníky (The Czech Republic) in the area around the pond Černiš. Were randomly selected 210 hillocks,were made relevés, measured area, height of hillocks hill and recorded their GPS position. They were also detected relative distance between the hillocks. Using the GLM models was investigated the influence of the size of hillocks on the number of species. Also the effect of isolation on the number of species and how all the species, and only on terrestrial species.The results show that the size of the hillock has a demonstrably positive impact the number of species. With increasing size of the hillock is a growingnumber of species. The impact of surface appears to be more significant than the effect of height. Contrary to expectations, the number of species grew and insularityhillock. It could be due to the fact that most isolated hillocks were also the biggest influence and sizes so prevail. Respectively isolation hillock is correlated with its size. The results show that the wetland plants are well adapted to extreme environment and isolation of the hillocks has no significant effect on their diversity.

Klíčová slova

beta diverzita, koexistence rostlin, mikrofragmentace biotopu, mokřadní olšina

Keywords

beta-diversity, habitat microfragmentation, island biogeography, plant coexistence, wetlands

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 13. 4. 2017

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Jan Douda, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta životního prostředí

Magisterský studijní program / obor:
Inženýrská ekologie / Ochrana přírody