Využití principů zadržování vody v krajině k revitalizaci zemědělské krajiny

Adam Slaba

Bakalářská práce

Usage of Water Retention Principles in the Landscape for Revitalization of the Agricultural Landscape

Anotace:

Sucho v krajině je současnou globální výzvou, z důvodu nepříznivých klimatických změn, jako jsou například zvýšené průměrné teploty, nízký úhrn srážek, či naopak navyšující se počet extrémních srážek. Jednou z dílčích problematik je zhoršený stav retence vody v krajině. Tato situace se týká i území České republiky. Jedním z hlavních důvodů jsou nepříznivé krajinné podmínky až na 60% plochy. Nehostinnost této krajiny je dána především nízkou infiltrační kapacitou, která je determinována horninovým podložím a převahou krystalických hornin. Jedním z dalších hlavních činitelů je antropogenní činnost. Ta se projevuje především rozšiřováním městské zástavby, která zásadně snižuje vsakování vody do půdy. To je umocněno nedostatečnou výsadbou zeleně v urbanizovaných oblastech a převahou využívání materiálů jako jsou beton, asfalt, sklo a kov. Tyto materiály zamezují vsakování vody. Nevhodná lidská činnost se však neprojevuje jen ve městech, ale také v zemědělské činnosti. V zemědělství často bývají zvolené techniky, které nejsou šetrné ke krajině a mají zásadní vliv na řešenou problematiku. Mezi tyto nevhodné činnosti se řadí zejména sdružování orné půdy, využívání chemických postřiků, nevhodné rozložení výsevu plodin. Ačkoliv má zemědělská půda na území ČR ztížené podmínky, jelikož má předpoklady pro rychlý odtok vody a erozi půdy, lze efektivními technikami tuto situaci zlepšit. Dle Kvítka (2020) již při dvouleté a vyšší srážce je odtok vody a odnos zeminy z půdy, která je současně zemědělsky obhospodařovaná tak markantní, že ho lze zastavit pouze technickými opatřeními. (Kvítek 2020) Tato bakalářská práce se skládá ze tří hlavních částí. První část je v podobě literární rešerše a shrnuje poznatky týkající se problematiky retence vody a příbuzných témat. Těmito tématy jsou především oblast zemědělství, půda a její provázanost s retencí vody, eroze, vybraná opatření, která snižují dopady eroze a zároveň podporují právě zadržování vody v půdě. Tato protierozní neboli také retenční opatření se dělí do tří skupin. Do první skupiny organizačních opatření se nejčastěji řadí: Ochranné zatravnění či zalesnění, vegetační pásy mezi pozemky a záchytné travní pásy. V rámci agrotechnických opatření se jedná především o setí/sázení, orbu, sklizeň a ostatní kultivace po směru vrstevnic či s nízkým odklonem, ideálně do 30°. Dále se může jednat například o ochranné obdělávání ve formě zachování posklizňových zbytků po předplodinách na povrchu půdy pro vytvoření mulče, nebo také důlkování a hrázkování pro vytvoření záchytných bodů pro povrchovou vodu. V případě že nejsou dostatečně efektivní organizační nebo agrotechnická opatření, lze využít opatření biotechnická. Jimiž jsou vybudované průlehy, větrolamy a zasakovací pásy. Využití biotechnických opatření však vyžaduje náročnější přípravy a následnou realizaci. Druhá, analytická část představuje popis širších vztahů v prostoru obce Libědice. Tato obec je dlouhodobě nejsušší oblastí v České republice, tedy ideálním příkladem pro řešení dané problematiky. Popisuji zde historický vývoj obce, v souladu s přírodními podmínkami a vlastnostmi zemědělské krajiny. Tyto aspekty, jsou klíčové pro funkční řešení v návrhové činnosti, které se věnuji v poslední části bakalářské práce. Tedy v části třetí, která představuje stěžejní výstup v podobě projektového návrhu, který ztělesňuje v této práci hlavní přidanou hodnotu. V projektové části navrhuji možný funkční systém reagující na problematiku retence vody v krajině, ve vybraném území již zmiňované ob

Anotace:

ce Libědice. Řešeným územím je zemědělská část, která je těsně napojena na zastavěné území. Na jejímž okraji se nachází kostel sv. Víta se hřbitovem a barokní zámek. Kostel svým zasazením tvoří dominantu celého území. Z tohoto hlediska byl zapojen do návrhu nové cestní sítě, kterou lemuje nově vzniklá hrušňová alej, plnicí retenční a estetickou funkci. Pro zapojení obyvatel Libědic a přilehlé obce Račetice byly zvoleny rekreační prvky ve formě dřevěných laviček, posedů a herních prvků pro volnočasové aktivity. Cestu rámují travnaté pásy doplněné lučním porostem. Na hrušňovou alej navazují po obou stranách dva nově navržené stromové pásy se zatravněnou plochou a zasakovacími průlehy. Stromy zde slouží ke zlepšení zasakování vody a také jako větrolamy bránící erozi půdy.

Abstract:

Drought in the landscape is a current global challenge, due to adverse climate change, such as rising average temperatures, low rainfall and, conversely, an increasing number of extreme precipitation. One of the partial problems is the worsened state of water retention in the landscape. This situation also affects the territory of the Czech Republic. One of the main reasons is unfavorable landscape conditions for up to 60% of the area.The inhospitability of this landscape is mainly due to the low infiltration capacity, which is determined by the bedrock and the predominance of crystalline rocks. One of the other main factors is anthropognic activity. This is manifested primarily by the expansion of urban development, which significantly reduces the infiltration of water into the soil. This is exacerbated by the lack of greenery in urban areas and the predominance of the use of materials such as concrete, asphalt, glass and metal. These materials prevent water infiltration. However, inappropriate human activity is manifested not only in cities, but also in agricultural activity. In agriculture, there are often selected techniques that are not environmentally friendly and have a major impact on the issues addressed. These unsuitable activities include, in particular, the aggregation of arable land, the use of chemical spraying, and the inappropriate distribution of crop crops. Although agricultural land in the Czech Republic has difficult conditions, as it has the prerequisites for rapid water runoff and soil erosion, effective techniques can improve this situation. According to Kvítek (2020), already at a two-year and higher precipitation, the outflow of water and the removal of soil from the soil, which is also agriculturally managed, is so striking that it can only be stopped by technical measures(Kvítek2020). This bachelor thesis consists of three main parts. The first part is in the form of a literature search and summarizes knowledge about water retention and related topics. These topics are mainly the area of agriculture, soil and its connection with water retention, erosion, selected measures that reduce the impact of erosion and at the same time support the retention of water in the soil. These anti-erosion or retention measures are divided into three groups. The first group of organizational measures most often includes: Protective grassing or afforestation, vegetation belts between lands and catching grass belts. As part of agrotechnical measures, these are mainly sowing / planting, plowing, harvesting and other cultivation in the direction of contours, or with low deviation. Ideal up to 30 °. Furthermore, it can be, for example, protective cultivation in the form of preserving post-harvest residues on pre-crops on the soil surface to form mulch, or also pitting and damming to create attachment points for surface water. If organizational or agrotechnical measures are not sufficiently effective, biotechnical measures can be used. They are built through manholes, windbreaks and seepage belts. However, the use of biotechnical measures requires more demanding preparations and proper implementation. Therefore, these measures are approached only in the phase of failure of the first two groups of measures. The second, analytical part presents a description of broader relations in the area of Libědice. This municipality has long been the driest area in the Czech Republic, ie an ideal example for solving the problem. Here I describe the historical development of the village, in accordance with the natural conditions and characteristics of the agricultural landscape. These aspects are key to the functional solutions in the design activities, which I address in the last part of the bachelor thesis. That is, in the third part, which represents a key output in the form of a project proposal, which embodies the main added value in this work. In the project part, I propose a possible functional system responding to th

Abstract:

e issue of water retention in the landscape, in a selected area of the already mentioned village Libědice. The solved area is the agricultural part, which is closely connected to built-up area. On the edge of which is the church of St. It welcomes with a cemetery and a baroque castle. The church, with its setting, forms the dominant feature of the whole area. From this point of view, he was involved in the design of a new road network, which is lined by the newly created pear alley, fulfilling the retention and aesthetic function. For the involvement of the inhabitants of Libědice and the adjacent village of Račetice, recreational elements in the form of wooden benches, seats and game elements for leisure activities were chosen. The road is framed by grassy belts supplemented by meadow vegetation. The pear alley is connected on both sides by two newly designed tree strips with a grassy area and seepage manholes. The trees are here for the better water infiltration, but also as windbreaks preventing soil erosion.

Klíčová slova

zemědělská krajina, krajinný ráz, zadržování vody v krajině, globální klimatická změna

Keywords

global climate change, agricultural landscape, landscape character, water retention in the landscape

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 29. 4. 2022

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: RNDr. Oldřich Vacek, CSc.
• Oponent: Anna Veselá, Ing.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program / obor:
Zahradní a krajinářská architektura / Zahradní a krajinářská architektura