Přístup ke kojení v ordinaci PLDD v letech 1985-2001

MUDr. Kateřina Hubinková, Ph.D.

Disertační práce

Breastfeeding in pediatric general practice from 1985 to 2001

Anotace:

Cílem práce je zhodnotit délku kojení v praxi praktického lékaře pro děti a dorost (PLDD) v průřezu 17-ti let, tj. od roku 1985 do roku 2001. 1. Zhodnocení míry kojení v jednotlivých sledovaných skupinách. 2. Ověření hypotézy, že mateřské mléko jako součást stravy v prvním roce života má stále vyšší procento dětí. 3. Definování rizikových skupin matek ve vztahu k délce kojení, tak aby v následujících letech na ně mohla být zaměřena pozornost. 4. Vyčíslení přímých finančních úspor, které kojení přineslo v jednotlivých sledovaných ročnících a skupinách. 5. Ověřit hypotézu, že rozdíl doby celkového podání mateřského mléka a doby výhradního kojení je menší u matek, které výhradně kojily kratší dobu. Soubor a metody Do souboru byla zařazena data od 529 dětí. Všichni novorozenci byli narozeni v termínu a normotrofičtí. Při sběru dat byla použita standardní dokumentace zdravotního zařízení typu ordinace PLDD. Pro názornost srovnání byly vybrány ročníky 1985-1986, 1990-1991, 1995-1996 a 2000-2001. U každého z pacientů byly definovány jednotlivé kategorie: ročník narození dítěte, pořadí dítěte v rodině, vzdělání matky, věk matky, pohlaví dítěte, patologie zdravotního stavu dítěte, délka výlučného kojení, celková délka kojení i hodnota jejich vzájemného rozdílu a přímá finanční úspora vzniklá v době výhradního kojení. Do souboru nebyli zařazeni pacienti registrovaní u PLDD narození ve sledovaných letech, jejichž údaje nebyly úplné. V každé skupině podle ročníku narození byl stanoven počet dětí - výhradně kojených méně než 4 měsíce - výhradně kojených více než 4 a méně než 6 měsíců - výhradně kojených 6 ev. více měsíců - počet dětí kojených 12 a více měsíců. U každého dítěte byl spočítán rozdíl mezi dobou celkového kojení a dobou kojení výhradního. V každé skupině dle roku narození byly vytvořeny podskupiny: 1. podle pořadí narození dítěte v rodině – prvorození/další 2. podle vzdělání matky – základní, střední, vysokoškolské 3. podle věku matky - do 20 let, 21-30 let a nad od 31 let Výsledky 1. Ze srovnání délky kojení v letech 1985-6, 1990-1, 1995-6 a 2000-1 v daném souboru je patrný trend prodlužování délky výhradního kojení. (p< 0,004) Ve 4. měsíci věku bylo výhradně kojeno v letech 1985-6 14,39%, v letech 1990-1 35,4%, 1995-6 32,33% a v letech 2000-1 56,29%.Zatímco v letech 1985-6 bylo výhradně kojeno 6 měsíců 6,06% dětí, v letech 1990-1 to bylo 5,32%, v letech 1995-6 15,79% a v letech 2000-1 již šlo o 47,02% kojenců v daném souboru. 2. Počet dětí kojených alespoň 1 rok postupně stoupal z 1,51% (1985-6) přes 1,77% (1990-1), 6,77% (1995-6) až na 30,46% narozených v letech 2000-1. (Srovnání 1985-6 a 2000-2001 p<0,001.) 3. Na délku výhradního i celkového kojení v tomto souboru nemělo statisticky významný vliv, zda dítě bylo prvorozené či další v pořadí. (p>0,05). Vliv věku matek nelze ze získaných hodnot jednoznačně posoudit. Vyšší riziko kratší doby kojení je ve skupině matek se základním vzděláním, rizikovost vysokoškolského vzdělání matky nelze jednoznačně objektivizovat pro nízký počet takových matek v souboru. 4. Přímé finanční úspory nejsou proměnnou, která by měla významný vliv na délku kojení, neboť nejmenší přímé úspory byly nalezeny u skupin se základním vzděláním a u skupiny matek do 20 let, tedy u skupin nízkopříjmových. 5. Nejmenší absolutní hodnota rozdílu výhradního a celkového kojení byla nalezena u matek, které nedodržely doporučenou délku výhradního kojení dle WHO, tj. u těch, které nekojily výhradně 4 měsíce. Naopak matky, které kojily výhradně 6 měsíců, neměly problém udržet mateřské mléko ve stravě dlouhodoběji, resp.

Anotace:

minimálně po dobu prvního roku života dítěte.(p< 0,001). Závěr V průběhu let 1985-2001 došlo k významnému prodloužení délky kojení a to jak výhradního, tak celkové doby, po kterou má mateřské mléko dítě ve stravě.

Abstract:

The focus of this work was to review the duration of breastfeeding in pediatric general practice (PGP) during period of 17 years, since 1985 to 2001. 1. To evaluate breastfeeding duration in single monitored annual sets. 2. To confirm the hypothesis, that mother’s milk is becoming more common in feeding of children younger than one year. 3. To define risk factors related to short breast feeding duration, so that it will be possible to eliminate them in next years. 4. To enumerate cost savings, which the breastfeeding brought in single monitored annual sets. 5. To confirm the hypothesis, that the difference between total breastfeeding duration and exclusive breastfeeding duration is smaller in mothers, who exclusively breastfed for shorter period. Group and methods We enrolled data of 529 children in the group. All of them were born on term and were normotrophic. To obtain the data we used standardized documentation of pediatric general practice. We chose groups born in 1985-1986, 1990-1991, 1995-1996 and 2000-2001 to illustrate better the situation. Each patient was characterized by categories: year of birth, sequence in family, education of mother, age of mother at the date of child’s birth, pathology of the newborn, exclusive breastfeeding duration, total breastfeeding duration. We did not enroll those children, whose data were incomplete. In each set according to the year of birth we defined number of children - exclusively breastfed less than 4 months - exclusively breastfed more than 4 months and less then 6 months - exclusively breastfed 6 or more months - totally breastfed 12 and more months We calculated the difference between duration of total and exclusive breast feeding of each child and the cost benefit of exclusive breast feeding of each monitored set. We defined subsets in each group sorted by the year of child’s birth. 1. according to the sequence of the child in family - first/next 2. according to mother’s education – elementary school, high school, university. 3. according to mother’s age in the time of delivery – less than 20, older than 20 and younger than 30 years, more than 31 years. Results 1. Comparing obtained data of annual monitored sets 1985-6, 1990-1, 1995-6 and 2000-1 we found out a trend of lengthening of exclusive breastfeeding. (p< 0,004) Exclusively breastfed in 4th month were 14,39% of children born in 1985-6, 35,4% of children born in 1990-1, 32,33% of children born in 1995-6 and 56,29% of children born in 2000-1. Exclusively breastfed in 6th month of life were 6,06% of children born in 1985-6, 5,32%, of children born in 1990-1, 15,79% of children born in 1995-6 and 47,02% of children born in 2000-1 2. Amount of children totally breastfed almost one year was rising from 1,51% (1985-1986) to 30,46% (2000-2001). (p<0,001) 3. We did not find significant relationship between the sequence of the child in the family and the duration of exclusive nor total breastfeeding. (p>0,05). Obtained data do not allow defining the impact of mother’s age on the duration of breastfeeding. We found higher risk of short duration of breastfeeding in groups of mothers with elementary education. It is hard to objectify the risk of university degree on the breastfeeding duration because of small number of those in the group. 4. Direct cost savings do not affect duration of breastfeeding. We did not find longer duration of breastfeeding in low-income groups (elementary school graduation). 5. Smallest absolute value of the difference between exclusive and total breastfeeding duration was described in mothers who exclusively breastfed for period shorter than 4 months. On the other side mothers who exclusively breastfed for minimum 6 moths did not have problem to go on with breastfeeding for longer period, resp. minimum for the child’s first year of life. (p< 0,001). Conclusion During years 1985 - 2001 there was a significant positive change in breastfeeding habits in pediatric general practi

Klíčová slova

Kojení, praktický lékař pro děti a dorost, rozdíl doby výhradního a celkového kojení. Brestfeeding, pediatric general practicioner, difference fetween total breastfeeding duration and exclusive breastfeeding duration.

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 29. 10. 2008

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 26. 2. 2009
• Vedoucí: prof. MUDr. Hana Hrstková, CSc.

Masarykova univerzita

Lékařská fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Všeobecné lékařství / Pediatrie