Zemědělské sucho v České republice

Kateřina Pancová

Bakalářská práce

Agricultural drought in the Czech Republic

Anotace:

Tato práce se věnuje komplexní analýze vývoje sucha v České republice v období 2015–2025 na základě národně agregovaných dat systému Intersucho. Hodnoceny byly čtyři klíčové ukazatele – deficit půdní vláhy, relativní nasycení půdy, zásoba vody v půdním profilu a intenzita sucha – které společně umožňují zachytit charakter a dynamiku suchých epizod. Analýza potvrdila výraznou sezónnost odpovídající středoevropskému klimatu, nicméně zároveň odhalila mimořádné epizody extrémního sucha, především v letech 2015 a 2018. Rok 2015 byl charakterizován historicky nejnižší zásobou vody v půdním profilu (10,34 mm), zatímco rok 2018 vykázal nejhlubší deficit půdní vláhy (−42,25 mm) a současně nejvyšší počet dnů s kriticky nízkým nasycením půdy a výrazným deficitem. Výsledky ukazují, že česká krajina je dlouhodobě vystavena epizodám vodního stresu, které zasahují klíčové fenologické fáze zemědělských plodin a vedou k výrazným výnosovým ztrátám. Diskuse přináší ucelený přehled adaptačních opatření zahrnujících úpravy půdního hospodaření, posílení ekosystémových funkcí krajiny, modernizaci závlahových systémů i ekonomické nástroje řízení rizik. Práce zdůrazňuje, že úspěšná adaptace vyžaduje kombinaci technických, biologických a krajinných opatření a představuje nezbytný předpoklad pro zvýšení odolnosti českého zemědělského sektoru vůči budoucím epizodám sucha.

Abstract:

This thesis presents a comprehensive analysis of drought development in the Czech Republic during the period 2015–2025, using nationally aggregated data from the Intersucho monitoring system. Four key indicators—soil moisture deficit, relative soil saturation, soil water storage, and drought intensity—were evaluated to capture the character and dynamics of drought episodes. The analysis confirmed a pronounced seasonal pattern typical of Central European climate; however, it also revealed exceptional drought events, particularly in 2015 and 2018. The year 2015 exhibited the lowest recorded soil water storage (10.34 mm), whereas 2018 showed the deepest soil moisture deficit (−42.25 mm) and the highest number of days with critically low soil saturation and severe water deficit. The findings demonstrate that the Czech landscape has experienced prolonged periods of water stress that affected key phenological stages of major crops, resulting in substantial yield losses. The discussion provides an integrated overview of adaptation measures, including soil management modifications, enhancement of landscape retention functions, modernization of irrigation systems and economic risk-management tools. The thesis concludes that effective adaptation requires a combination of technical, biological and landscape-based approaches and represents a crucial prerequisite for improving the resilience of Czech agriculture to future drought episodes.

Klíčová slova

Monitoring sucha, Ohrožení krajiny, Adaptační opatření

Keywords

Drought monitoring, Adaptation measures, Threat to the landscape

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 1. 4. 2026

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Jan Petrů
• Oponent: Marie Krejsová, Ing.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta životního prostředí

Bakalářský studijní program:
Územní technická a správní služba v životním prostředí