Motivace českých zemědělců k adaptaci na dopady klimatické změny pomocí krajinotvorných opatření

Tamara Meierová, MSc

Disertační práce

Motivation of Czech farmers to implement climate change adaptation measures on the landscape level

Anotace:

Cílem předkládaného kvalitativního výzkumu je blíže pochopit a popsat doposud málo zkoumané téma dynamiky motivací českých zemědělců realizovat krajinotvorná opatření (KO) v kontextu dopadů klimatické změny (KZ). Jak motivace zemědělců k vytváření KO na zemědělské půdě mohou vznikat s ohledem na vnímané dopady KZ? Čím jsou ovlivňovány, udržovány a posilovány, a naopak které podmínky napomáhají nevyvinutí motivací? Ve výzkumu jsem uskutečnila celkem 21 hloubkových rozhovorů s českými zemědělci a čtyřmi klíčovými informanty a následně uspořádala workshop zaměřený na ověření získaných dat. Výzkumný design a analýza dat byla zpracována v souladu s postupy zakotvené teorie dle Strausse a Corbinové (1999) a Corbinové a Strausse (2015), kdy je zkoumáno, jak se daný problém vynořuje a projevuje v realitě, přičemž cílem je vytvořit kvalitativní teorii, která by objasnila centrální jev, tj. proměnlivost motivací k realizaci KO mezi komunikačními partnery a partnerkami. Teorie prokresluje, jak je tento centrální jev ovlivňován měnícími se podmínkami, jednáním a procesy, které jsou zachyceny v popise celkem 16 hlavních kategorií, jež jsou pro větší názornost prezentovány také v podobě grafického modelu. Individuální příběhy zemědělců odrážely význam pracovních cílů, které zahrnují či nezahrnují KO, potřeby dostatečné finanční stability v kontextu obchodního modelu podnikání, dostatečných znalostí o přínosech KO stejně jako naplnění základních psychologických potřeb autonomie, kompetence a dobrých vztahů. Podstatná je také míra přetížení ovlivňující množství času, který mohou komunikační partneři a partnerky věnovat pro zvažování adaptačních opatření. Na základě identifikovaných kategorií a procesů byla vytvořena typologie zemědělců zahrnující tři hlavní skupiny: zemědělce motivované KO realizovat, zemědělce bojující s překážkami a zemědělce demotivované k zavádění KO. Zemědělci motivovaní vytvářet KO si byli vědomi dopadů KZ, avšak projevovali méně negativních emocí v jejich souvislosti, měli vyšší znalosti o malém vodním cyklu, zkušenosti s opatřeními v krajině a také častější a přátelské kontakty s odborníky na zavádění KO, kteří respektovali jejich expertízu a potřeby. Skupina zemědělců s bariérami považovala KO za prospěšná, avšak nedokázali tyto opatření kvůli působení vnějších bariér plnohodnotně integrovat do svého hospodaření; úvahy o realizaci KO se vyznačovaly váháním a vyčkáváním, což přispívalo k oslabování motivací. Naopak u skupiny demotivovaných byly kromě nižších znalostí o KO a malém vodním cyklu patrné známky dlouhodobé frustrace a nespokojenosti: (1) prožívaná nevypočitatelnost pracovního prostředí v kombinaci s dopady KZ ohrožovala stabilitu stávajících obchodních modelů podniků, a (2) demotivovaní poukazovali na neuspokojivé vztahy zejména se státem, ochranáři a veřejností, což přispívalo k celkové nižší míře naplnění psychologických potřeb. Demotivovaní o KO propagovaná především skupinami, ke kterým nemají vybudovanou důvěru, nejeví v kontextu výše uvedených skutečností zatím zájem.

Abstract:

The aim of the presented qualitative research is to understand and describe in more detail the dynamics of motivations of Czech farmers to implement green and blue infrastructure (GBI) in the context of the impacts of climate change (CC). How might farmers’ motivations to implement GBI on agricultural land arise in the light of the perceived impacts of CC? What conditions influence, sustain, and reinforce them, and conversely, what conditions facilitate the non-development of motivations? A total of 21 in-depth interviews with Czech farmers and four key informants were conducted, followed by a workshop to validate the data. The research design and data analysis followed the grounded theory procedures of Strauss and Corbin (1999) and Corbin and Strauss (2015), whereby how a given problem emerges and manifests itself in reality is examined, with the aim of developing a qualitative theory to explain the central phenomenon, that is variability in motivations for implementing GBI between communication partners. The theory outlines how this central phenomenon is influenced by changing conditions, actions and processes, that are captured in the description of a total of 16 categories, which are also presented in a graphical model. The individual farmers’ stories reflected the importance of vision and work goals that do or do not include GBI, the need for sufficient financial stability in the context of the business model, and sufficient knowledge of the benefits of GBI, as well as fulfilling the basic psychological needs for autonomy, competence, and good relationships. The degree of congestion is also relevant, as it affects the amount of time communication partners can devote to considering adaptation measures. On the basis of the categories and processes that were identified, a typology of farmers was developed that comprises three main groups: farmers motivated to implement GBI, farmers struggling with barriers, and farmers unmotivated to implement GBI. The motivated farmers were aware of the impacts of CC but showed fewer negative emotions related to it. They had higher levels of knowledge of the small water cycle and experience with green and blue infrastructure, and had more frequent and friendly contacts with GBI implementers who respected their expertise and needs. Although the group of farmers with barriers considered GBI beneficial, they were unable to fully integrate it into their farming because of the influence of external barriers; their considerations regarding implementing GBI were characterized by hesitation and waiting, which weakened their motivation to create the landscape elements. Conversely, among the unmotivated group, in addition to lower levels of knowledge about GBI and the small water cycle, signs of long-term frustration and dissatisfaction were evident: (1) the experienced unpredictability of the working environment combined with the impacts of CC threatened the stability of existing business models, and (2) the unmotivated group also pointed to unsatisfactory relations with, in particular, the state authorities, conservationists, and the public, which contributed to an overall lower level of fulfilment of the basic psychological needs. With regard to the stories of those who are unmotivated, this group is not yet interested in GBI which is promoted mainly by groups they have not built trust with.

Klíčová slova

čeští zemědělci, motivace, adaptace na dopady klimatické změny, krajinotvorná opatření, adaptační opatření, základní psychologické potřeby, bariéry adaptace, dotační pobídky, sucho, frustrace, Czech farmers, motivation, adaptation to climate change impacts, green and blue infrastructure, adaptation measures, basic psychological needs, barriers to adaptation, subsidy incentives, drought, frustration

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 23. 11. 2022

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 31. 1. 2023
• Vedoucí: doc. Mgr. Bohuslav Binka, Ph.D.
• Oponent: doc. PhDr. Helena Kubátová, Ph.D., doc. Ing. Mgr. Lukáš Zagata, Ph.D.

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Doktorský studijní program / obor:
Environmentální studia / Environmentální studia