Rozpaky seriálového teoretika. Televizní diskurzy za normalizace jako hledisko pro analýzu české seriálové produkce

Bc. et Bc. Lukáš Pešák

Diplomová práce

A dilemma of serial theorist. Television discourses during normalization as aspect for analyzing of Czech series production

Anotace:

Rozpaky seriálového teoretika. Televizní diskurzy za normalizace jako hledisko pro analýzu české seriálové produkce Ve studiích zabývajících se televizními seriály vysílanými během normalizace (1969-1989) se zdá být definice televizního seriálu velmi problematická. Jelikož tvořily seriály televizní program, je nezbytné analyzovat teoretické diskurzy související s dramatickou produkcí v této době. Otázkou není pouze, jaké pořady se řadily k seriálům, ale zejména jaké charakteristiky jim teoretici připisovali. Teoretické televizní diskurzy jasně ukazují, že televize rozlišovala specifickou kategorii původních seriálů. Abych nevznikaly nejasnosti, navrhuji tuhle skupinu nazývat velkými seriály a dále zkoumat jejich konvence. Definice velkých seriálů vychází z jejich příbuznosti s jinými druhy umění - dramatem (dramatický oblouk, jednota postavy, děje a času), literatury (epická šíře) a filmu. Velké seriály byly definovány vztahem mezi epizodou a celkem seriálu. Kompozice epizod byla cyklická, zatímco celý seriál se rozvíjel kontinuálně. Osciloval mezi dramatem a dokumentem, ale v žádném případě nezobrazuje společnost ve vyhrocených momentech. Mezi další charakteristiky patřil inspirující hrdina (případně skupina hrdinů) hovořících pokud možno přímo k divákovi. Příběhy se pak odehrávají v autentickém prostředí, které bylo klíčové pro přenos ideologicky ovlivněné představy o současnosti. Objevené charakteristiky byly následně použity ke konstrukci seznamu 19 velkých seriálů. Jeden extrémní případ, Rozpaky kuchaře Svatopluka, byl analyzován. Tento seriál se ukázal být více dramatickou zábavou než dokumentem. Byl zvolen, jelikož uplatňuje charakteristiky tím způsobem, aby podněcoval diváckou aktivitu, ale přitom spíše odkrýval nesourodost aplikovaných charakteristik. Cílem studie bylo představit některé opomíjené teoretické televizní kontexty. Tento diskurs se ukázal být rozvíjen hlavně českými a slovenskými autory, ale obsahuje i mnoho cizích překladů. Pokusil jsem se prokázat možnosti použití tohoto diskursu při řešení některých otázek obklopujících televizní seriály. Doufám, že tyto poznatky pomohou srovnávat jinak nepříbuzné seriály a sledovat, v čem byly specifické.

Abstract:

A dilemma of serial theorist – television discourses during normalization as aspect for analysis of Czech series production In studies of Czech television serials released during normalization (1969-1989) appears to be the definition of television serial very problematic. Since serials were part of television programme, it is necessary to analyse theoretical discourses related to dramatical television productions at that time. Question is not only which programmes were serials, but mainly which characteristics were assigned to them by those theoreticians. Theoretical television discourses clearly shows that television recognized a specific category of original serials. In order to avoid confusion I suggest to name this category as the big serials and further study their conventions. The definition of big serials stems from their relation to other sorts of art – drama (dramatical arch, unity of charactes, plot and time), literature (epical wideness) and film. Big serials were defined by relationship between an episode and the whole serial. The composition of episodes was cycling while the whole serial developed continually. It oscilated between drama and documentary, but in na case depicted society harshly. Among other characteristics belonged inspiring hero (or a group of heroes) talking as closely with the audience as possible. Stories took place within strictly authentical space, which was key to convey ideologically influenced version of contemporaneity. The discovered characteristic were then used to build a list of 19 matching serials. One extreme case, Rozpaky kuchaře Svatopluka, was analysed. This serial turns out to be more dramatical entertainment than a documentary. It was chosen since it employs characteristics in a way to enhance activities of the audience but it turns into a revelation of discrepance between the characteristics. The aim of the study was to present sometimes neglected theoretical context of television. This discourses showed to be developed mainly by Czech and Slovak authors, but also contained many foreign translations. I tried to demonstrate possibilities of its use to address some question circumscribing television serials. Hopefully, those findigs help to compare otherwise unrelated serials and see in which way they were specific.

Klíčová slova

seriál, seriály, normalizace, televize, televizní seriál, Rozpaky kuchaře Svatopluka, serialita, televizní tvorba, dramatická tvorba, televizní pořad, televizní teorie

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 17. 7. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 2. 9. 2019
• Vedoucí: PhDr. Jaromír Blažejovský, Ph.D.
• Oponent: Mgr. Radomír D. Kokeš, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Obecná teorie a dějiny umění a kultury / Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury