Analýza vývoje krajiny v katastrálním území zaniklé obce Sklenářovice

Lucie Jandová

Diplomová práce

The analysis of landscape development in the administrative area of the former village Sklenářovice

Anotace:

Záměrem předkládané práce je zhodnotit vývoj krajiny z hlediska ovlivnění antropogenní činností, jako jednoho z faktorů krajinotvorných procesů. Hypotéza podává názor, že se vývoj krajiny začne ubírat jiným směrem po tom, co člověk z krajiny zmizí. Pro ověření daného problému posloužilo katastrální území Sklenářovice, zaniklá horská vesnice na východním okraji pohoří Krkonoš, na území Krkonošského národního parku. Obyvatelé Sklenářovic byli vždy z velké většiny německého původu. Horalé vedli tvrdý hospodářský život, ale důkladně zato znali svůj kraj, uměli se mu přizpůsobit stejně, jako se krajina přizpůsobila člověku a změnila se tak v malebnou, dnes velmi ceněnou kulturní krajinu. Obyvatelstvo bylo po druhé světové válce z obce vysídleno. Ve sklenářovickém údolí tak zanikl antropogenní tlak na krajinu ve smyslu intenzivního obhospodařování zdejších luk a pastvin. Právě kvůli tvrdému životu, špatné dostupnosti větších měst a možná i proto, že území leží v Krkonošském národním parku, se údolí nikdy znovu neosídlilo. Demografické změny a události od 2. poloviny 20. století do současnosti ovlivňující vývoj krajiny na zkoumaném území, zachycují analýzy land use vypracované na podkladech kartografických a ortofotografických materiálů z let 1929, 1953, 1977, 1989 a 2010 s použitím GIS. Byly stanoveny kategorie hodnocení land use: PUPFL, ZPF - TTP a ostatní plochy, které se dále dělily na dřeviny rostoucí mimo les, cestní síť a rozptýlenou zástavbu. Pro ověření výsledků analýz byly použity dobové a současné fotografie, na kterých je na vlastní oči patrné, jakým směrem se vývoj krajiny ubíral. Srovnání dvou sousedních katastrálních území Babí a Sklenářovice dokládá význam antropogenního vlivu na vývoj krajiny. V závěru práce lze pozorovat výsledky dosvědčující vzestupný vývoj v kategoriích hodnocení PUPFL a dřeviny rostoucí mimo les na úkor ploch trvalých travních porostů, které se od počátku hodnocení do současnosti zmenšily o 42 %. Lesní plochy mají v současné době rozlohu 72 %, dřeviny rostoucí mimo les 11,5 % a trvalé travní porosty 15 % z celkové rozlohy území. Nejvíce bylo zarůstání krajiny pozorováno v období 1953 - 1977, kdy probíhala řízená výsadba lesních porostů a nálety dřevin se volně šířily krajinou. Od roku 1989 se Správa KRNAP snaží o obnovu tradičního hospodaření s pastvou a pravidelnou sečí travních porostů za účelem navrácení vzácných druhů rostlin a živočichů.

Abstract:

Purpose of the submitted work is to evaluate the development of the landscape regarding the influence of anthropogenic activities as one of the factors of landscaping processes. The hypothesis proposes an idea that the development of the landscape is going to change after people disappear from the landscape. The verification for the given problem was performed on cadastral region Sklenářovice, which is an extinct mountain village on the eastern edge of Giant Mountains. It is in the Giant Mountains National Park. The inhabitants of Sklenářovice were always mainly of German origin. Mountaineers led hard agricultural life but on the other hand they knew their environment very well, they were able to adapt to it in the same way as the landscape adapted to people and changed in picturesque and nowadays much appreciated cultural landscape. The inhabitants were expelled from the area after the Second World War. Therefore the anthropogenic pressure on the landscape in terms of intensive farming on the local meadows and pastures in Sklenářovice valley ceased. The reasons that the valley has never been inhabited again were mainly the hard life, difficult accessibility of bigger towns and maybe also the fact that the area is located in Giant Mountains National park. The demographic changes and events which have been taking place since the second half of the twentieth century influence the development of the landscape in the given area as noticed by the analyses of land use based on cartographic and orthophotographic materials from years 1929, 1953, 1977, 1989 and 2010 using the GIS. There were also the categories of land use evaluation set: area intended to fulfill forest functions, permanent grassland and other areas, which were further divided into wood growing outside a forest, path network, and scattered houses. The period and current photographs were used to verify the analysis results and they clearly show which direction has the development of the landscape taken. Comparison of the two neighbouring cadastral regions Babí and Sklenářovice shows the importance of the anthropogenic influence on the landscape development. In the conclusion of the work we can see the results confirming up increase of development in the area intended to fulfill forest functions evaluation and the wood growing outside a forest compared to permanent grassland which has decreased by 42%. Forest currently has an area of 72%, wood growing outside a forest 11,5% and permanent grassland 15% of the total area. Most ingrown landscape was observed in the period 1953 - 1977, when the proceedings were planting forest trees and airstrikes freely spread across the land. Since 1989, the Management of Giant National Park tries to restore traditional farming and grazing and regular mowing of grasslands to recover the rare species of plants and animals.

Klíčová slova

Historie, Vývoj krajiny, Lidský faktor, Krajinný ráz, Krkonoše

Keywords

History, Landscape development, Human element, Landscape character, Giant mountains

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 8. 4. 2015

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: RNDr. Oldřich Vacek, CSc.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / obor:
Zahradnictví / Zahradní tvorba