Zásada "superfcies solo cedit" v československém právu ve 20. století

JUDr. Alena Kristková, Ph.D.

Diplomová práce

The Principle "superficies solo cedit" in Czechoslovak Legal Order in 20th century

Anotace:

Tato diplomová práce se zabývá původem staré římské zásady superficies solo cedit a její aplikací v právu československém, resp. v právu českém a slovenském po rozdělení federace. Důležitým kodexem, který zásadu aplikoval, byl rakouský všeobecný zákoník občanský (ABGB), který byl po vzniku samostatného Československa recipován v podobě tzv. OZO do práva československého. Tzv. střední kodex s účinností od 1. 1. 1951 superficiální zásadu zrušil, jelikož její zachování by, dle tehdejší ideologie, brzdilo hospodářský rozvoj země. Aktuálně platný občanský zákoník z roku 1964 zásadu taktéž popírá, když v § 120 odst. 2 stanoví, že stavba není součástí pozemku. Z absence zásady však plyne mnoho problémů a převážná část odborné veřejnosti se domnívá, že zavedením zásady do českého právního řádu by se velká část problémů vyřešila (například problematika určení, kdy se stavba stává věcí v právním smyslu) a kromě toho by byla posílena i právní jistota. Práce se zaměřuje právě na podrobnou analýzu současných problémů a nastiňuje i některá dílčí řešení.

Abstract:

This diploma thesis deals with the origin of the old roman principle superficies solo cedit and with its application in the Czechoslovak law (both during the federation and after its dissolution and creation of the Czech Republic and the Slovak Republic). The Austrian ABGB was an important civil code which applied this principle. ABGB was recognized as the Czechoslovak Civil Code (OZO) after the creation of the new state of Czechoslovakia after the WWI. The principle superficies solo cedit was abandoned with the coming into force of the so called Middle Code in 1951. According to the new ideology, the principle would disturb the economic development of the country. The actual Civil Code from the year 1964 denies the superficies solo cedit as well as the Middle Code did. The § 120 Art. 2 states that the buildings are not the component part of the land. The absence of this principle in the contemporary Czech legal system causes a lot of problems both in the theory and in the practice. The major part of the specialists on the field of civil law are of the opinion that setting up this principle would solve many of those problems which are connected to the legal status of the real estate (e.g. the question when the building becomes a separate thing which is no more a component part of the land). Apart from that, the legal certainty would be strengthened. The diploma thesis focuses on the detailed analysis of the current problems and sketches also some realistic part-solutions.

Klíčová slova

stavba, building, pozemek, piece of land, věc nemovitá, real estate, věc movitá, chattel corporeal, součást věci, part of a thing, příslušenství věci, appurtenance, stavba na cizím pozemku, building on the land of another, právo stavby, building right, ABGB, OZO, občanský zákoník, Civil Code, střední kodex, Middle Code, rekodifikace, recodification, Rakousko-Uhersko, Austrian-Hungarian Monarchy, Československo, Czechoslovakia.

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 25. 6. 2010

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 7. 9. 2010
• Vedoucí: doc. JUDr. Pavel Salák, Ph.D.
• Oponent: doc. JUDr. Renata Veselá, Ph.D.

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Právo a právní věda / Právo