Morální distres u katolických kněží v ČR

Bc. Markéta Vejtasová

Master's thesis

Moral distress among Catholic priests in Czech Republic

Abstract:

Protože téma morálního distresu je v posledních několika desetiletích hojně zkoumáno, rozhodli jsme se v této práci zaměřit na jeho zkoumání u populace kněží, u které doposud jeho výskyt nebyl popsán. Výzkum byl koncipován jako kvalitativní studie, prováděná pomocí polostrukturovaného rozhovoru u výzkumného souboru sestávajícího z 18 osob - kněží. Respondenti byli vybráni pomocí prostého záměrného výběru. Na základě povahy vzorku se jednalo pouze o svobodné muže s vysokoškolským vzděláním. Věk respondentů se pohyboval od 33 do 71 let. Nejvíce respondentů spadalo do věkového rozmezí 30-40 let (33,3%). Průměrný věk byl 49,6 let. Sběr dat probíhal na jaře roku 2022. Data byla sesbírána pomocí polostrukturovaného rozhovoru prováděného osobně, ve dvou případech online. Rozhovor byl navržen tak, aby mapoval jednotlivé oblasti morálního distresu. Data byla následně analyzována metodou obsahové analýzy. Výsledky ukázaly, že kněží prožívají nízkou míru morálního distresu. Jsou sice vystaveni některým zatěžujícím situacím či faktorům, zároveň však využívají dobré zvládací strategie a také některé prvky jejich služby fungují jako protektivní faktory. Negativními faktory jsou nedostatečný kontakt s biskupem, konflikty s biskupem či jinými nadřízenými. Dále hraje negativní roli odlišnost názorů v mnohých oblastech, kterými jsou chování představitelů církve či řadových věřících, konkrétní témata (aktuální dění, témata uvnitř církve), organizační věci uvnitř církve, a pastorace. Negativní vliv hraje také nutnost odvádění “nekněžské” práce, která je časově náročná a kněžími hodnocená jako vyčerpávající. Protektivními prvky v prožívání morálního distresu jsou dobrá sociální podpora jak na úrovni nejbližších prožívaných přátelství, tak na kolegiální úrovni, při častém kontaktu s ostatními kněžími, které respondenti hodnotili jako přínosné, podpůrné. Dalším pozitivním prvkem jsou bližší kontakty s jinými nadřízenými kromě biskupa, možnost autentického vyjádření postoje, ať už diskuse s nadřízeným v případě odlišných postojů nebo veřejné vyjádření postoje k určenému tématu (reagování na něj). S tím souvisí také zážitek kompetence a jistota v kněžské roli, prožitek aktivního spoluutváření církve, a absence nutnosti chování proti morálnímu přesvědčení, která je v tomto ohledu klíčová. Získané výsledky zajímavým způsobem přispívají k tématu morálního distresu u méně zkoumaných skupin.

Abstract:

Because the concept of moral distress has been studied a lot in the past decades, we decided to investigate its occurrence in the Catholic church, among priests, because it was not previously done in such an environment. The data were collected through the semi-structured interview from the research sample of 18 participants - priests of the Catholic church. Participants were all single men with a college degree. The research sample was selected by non-random simple selection. The age of respondents was between 33 and 71 years old. Most respondents were in the age range between 30 and 40 years (33,3%). The average age was 49,6. The data collection happened in the spring of 2022. The data were collected through a semi-structured interview in person, and two happened online. The data were then analyzed with the use of content analysis. The results showed that priests in the Catholic church show a low level of moral distress. They are exposed to some negative impacting situations or factors, but they also use suitable coping mechanisms, and some parts of their job are protective. The negative factors are the lack of contact with the bishop or conflicts with the bishop or another superior. Differing opinions on many issues also play a role as a negative factor. Priests have differing opinions regarding the behavior of the representatives or laics in church, topics including actual world situation or some issues inside the church, organizational things in church, and lastly, taking care of believers. The need to do the “non-priest” work is time-consuming and described by priests as draining. For the protective factors in moral distress, social support from friends and colleagues plays a role, good relations with superiors other than the bishop, the possibility of showing an authentic mindset or opinion when it comes to debating with superiors or public reacting to some topics. Experiencing competence and certainty in a priestly role, actively creating the church, and the absence of the need to behave morally is a group of very protective factors in moral distress. The obtained results contribute in an interesting way to the knowledge about moral distress among less researched groups.

Keywords

morální distres, kněží, stres, katolická církev, moral distress, priests, catholic church, stress

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 5. 5. 2022

Thesis defence

• Date of defence: 9. 6. 2022
• Supervisor: PhDr. Kateřina Bartošová, Ph.D.
• Reader: Mgr. Veronika Ondráčková Dacerová

Masaryk University

Faculty of Arts

Master programme / field:
Psychology / Psychology