Hlučná samota

Mgr. Kristýna BLAHUTOVÁ

Diplomová práce

Noisy solitude

Anotace:

Příliš hlučná samota je z velké části knihou autobiograficky motivovanou. Je zejména textem o Bohumilu Hrabalovi. Ze všech Hrabalových hrdinů je právě postava Haňťi postavou autorovi nejbližší. Této postavě autor propůjčil mnohé stránky své vlastní osobnosti. O knize řekl: ?Povařuji ty moje první stránky jako grafické listy, ve kterých jsem já a moje povaha zachycená víc, než na mé fotografii. Právě zkušenost ze Sběrných surovin, kde pracoval v letech 1954 až 1959, inspirovala autora k napsání této knihy. Prožitek byl natolik silný, že od něj po dvacet let neodešel. Napsal ji v sedmdesátých letech, kdy tuto nehlučnou niternou samotu svého života bolestně prožívá. Byl-li autor dříve fascinován hovorem, nyní ho spíše zajímá, co se odehrává uvnitř postavy. Této proměně jsem přizpůsobila formu diplomové práce. Textové části nám otevírají fiktivní monolog, vzpomínkové vyprávění, které není ničím jiným než životní zpovědí hlavního hrdiny. Svým laděním navozují určitou nedostupnost, která je dána do souvislosti s Hrabalovou publikační činností. Bílá v podobě bílého zvrásněného papíru zde vystupuje v mnoha významech. Haňťa třicet pět let obývá podzemní sklepení, kde lisuje starý papír. Za tu dobu si tento podivný prostor proměňuje v ráj. Podzemí vnímá jako místo, kde se zřítila nebesa. Pohybují se v něm andělé vyhnáni z povrchu zemského. Příliš hlučnou samotu je možné vyložit také jako chvíli, kdy je člověk obklopen řečí, myšlenkami, děním, a přitom je sám, naslouchá a pozoruje. Jisté však je, že nejde o pocit osamocení.

Abstract:

The writing of the book ?Příliš hlučná samota?or Too loud a solitude was motivated mainly autobiographically. It is about the author Bohumil Hrabal. From all characters Hrabal created, it is the book main character Hanta who is most like author himself. To this very character, Hrabal embedded many aspects of his own personality. Hrabal said about the book:? ??..I see those my first pages as graphic sheets on which is myself captured more truly than on photography. It was author experience from scrap-paper yard where he worked from 1954 till 1959 which inspired him to write the book. The live through was so strong, he could not leave it next twenty years. He wrote the book in the 70?s when he underwent through period of quiet inner solitude. Opposite to his previous fascination with dialogue in the book author is analyzing character?s inner life. To this metamorphosis, I adjusted the form of my thesis, which is based on polarity of white and black. Text parts present imaginary monologue or retrospective narration, which is main character?s life confession. White color signifies author?s feelings. Main character Hanta lives in underground for thirty-five years, where he presses junk paper. During this period, he transforms the weird subterranean space into heaven. He sees underground as place with collapsed heavens where are angels banished from Earth?s surface. Too load a solitude can be also seemed as a moment when one is surrounded by talk, ideas, happening, but is alone just listening and watching. However it is sure that it is not feeling of solitude.

Klíčová slova

papír, koláž

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 10. 4. 2009

Zveřejnit od: 10. 4. 2009

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 7. 5. 2009
• Vedoucí: Lubomír Anlauf, ak. mal.

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ

Pedagogická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Učitelství pro základní školy / český jazyk - výtvarná výchova