Vliv národní identity na formování slovenského zahraničněpolitického postoje k NATO

Bc. Vendula Krejčová

Bachelor's thesis

The impact of national identity on formulation of Slovakian foregin policy stance towards NATO

Abstract:

Tato práce se bude zabývat postojem Slovenska k Severoatlantické alianci. Jako determinant tohoto postoje však nebudu posuzovat mocenské a materiální zájmy politických aktérů, ale naopak se zaměřím na národní identitu. Vybrala jsem si Slovenskou republiku, protože se jedná o specifický stát středovýchodní Evropy. SR se v určitých směrech odlišuje od ostatních zemí visegrádské skupiny a narozdíl od nich nebyla přijata do NATO v roce 1999. První část práce je věnována teoretickému přístupu, který čerpám z díla P. Katzensteina. Vychází z přesvědčení, že na formování zahraniční politiky nemají vliv pouze racionální úvahy o materiálních a mocenských ziscích, ale také národní identita, která může vést aktéry ke zdánlivě neracionálnímu jednání. Výzkumná otázka pro tuto práci tedy zní: Měla vliv národní identita na formování zahraničněpolitického postoje Slovenska k NATO? V následujícím oddíle se zaměřuji na Mečiarovu vládu, především na třetí Mečiarovu vládu v letech 1994-1998. Vycházím z volebních programů vládních stran HZDS, SNS a ZRS, z programových vyhlášení a především z projevů a praktických kroků vlády. Na základě těchto zdrojů definuji národní identitu a její vliv na postoj Mečiarovy vlády k Severoatlantické alianci. Tato část sleduje zahraniční politiku Mečiarovy vlády a přístup ke státům Severoatlantické aliance, je zakončen zmařeným referendem a nepřizváním Slovenska do NATO na summitu v Madridu. Další část práce se zaměřuje na srovnání přístupu Mečiarovy vlády s druhou Dzurindovou vládou v letech 1998-2002. Opět vycházím z volebních programů vládních stran SDK, SMK, SDL a SOP a vládních prohlášení. Hodnotím vliv národní identity na postoj Dzurindovy vlády k NATO, kde hrál tentokrát značnou roli atlanticismus. Dzurindova vláda dokázala splnit svůj zahraničněpolitický cíl – vstup Slovenska do NATO, ale také pozitivně změnila národní identitu Slovenska a jeho vnímání v zahraničí. Ke konsolidaci národní identity však zdaleka nedošlo, neboť přizvání SR do NATO v roce 2002 bylo podmíněno vytvořením další „nemečiarovské“ vlády. Poslední část je věnovaná alternativám k Severoatlantické alianci. V postojích představitelů Mečiarovy i Dzurindovy vlády lze najít vlivy různých ideologií. V jejich přístupech se prolínaly prvky panslavismu a nacionalismu. Ve většině případů představovalo alternativu k NATO Rusko, ať už jako ochránce slovanských národů a nebo pouze garant slovenské neutrality. Nemalý vliv zde měla i politická kultura na Slovensku, která – především v Mečiarově vládě – přetrvala z dob komunismu. Teprve později, v souvislosti s rozvojem společné zahraniční a bezpečnostní politiky a evropské bezpečnostní a obranné politiky, začala být za alternativu k NATO považována také Evropská unie. Tato část práce vychází z projevů členů Mečiarovy a Dzurindovy vlády, především V. Mečiara a J. Čarnogurského, dále pak předsedů menších stran SNS a ZRS. Práce dochází k závěru, že národní identita ovlivňovala zahraničněpolitický postoj Slovenska k NATO. Za Mečiarovy vlády se jednalo o značně rozporuplnou identitu a podobný byl též přístup vlády k Severoatlantické alianci. V Dzurindově vládě se více objevoval vliv atlanticismu, ale velmi výrazným kritikem vstupu SR do NATO zde byl J. Čarnogurský. Národní identita SR byla ovlivňována nejen změnou vlády, ale také interakcemi s okolím. V případě Mečiarovy vlády se jednalo především o vztahy s Ruskem, Dzurindova vláda pak měla častě kontakty se Západem. Skutečností je, že slovenské vlády také zohledňovaly své materiální a mocenské zájmy. Dzurindova vláda si uvědomovala, že NATO je nejefektivnější a nejlevnější záruko

Abstract:

u slovenské bezpečnosti. Naopak Mečiarova vláda směřovala své mocenské zájmy spíše k Rusku. Rusko tedy nebylo považováno pouze za spasitele slovanských národů, ale i za dobrého obchodního partnera. Přesto však národní identita hrála ve slovenské zahraniční politice podstatně významnější roli, než jí přisuzuje P. Katzenstein. Bylo to i díky tomu, že se SR v roce 1993 objevila vůbec poprvé jako nezávislý stát, navíc s nevyjasněnou minulostí a neurčitou budoucností.

Abstract:

The impact of national identity on formulation of Slovakian foregin policy stance towards NATO. Comparation of Mečiars and Dzurindas governments.

Keywords

national identity, NATO, panslavismus, atlanticismus, europeismus, nacionalismus

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 2. 5. 2007

Thesis defence

• Date of defence: 13. 6. 2007
• Supervisor: PhDr. Michal Kořan, Ph.D.
• Reader: Ing. Mgr. Marián Belko, Ph.D.

Masaryk University

Faculty of Social Studies

Bachelor programme / field:
International Territorial Studies / International Relations