Vliv národní identity na formování slovenského zahraničněpolitického postoje k NATO

Bc. Vendula Krejčová

Bakalářská práce

The impact of national identity on formulation of Slovakian foregin policy stance towards NATO

Anotace:

Tato práce se bude zabývat postojem Slovenska k Severoatlantické alianci. Jako determinant tohoto postoje však nebudu posuzovat mocenské a materiální zájmy politických aktérů, ale naopak se zaměřím na národní identitu. Vybrala jsem si Slovenskou republiku, protože se jedná o specifický stát středovýchodní Evropy. SR se v určitých směrech odlišuje od ostatních zemí visegrádské skupiny a narozdíl od nich nebyla přijata do NATO v roce 1999. První část práce je věnována teoretickému přístupu, který čerpám z díla P. Katzensteina. Vychází z přesvědčení, že na formování zahraniční politiky nemají vliv pouze racionální úvahy o materiálních a mocenských ziscích, ale také národní identita, která může vést aktéry ke zdánlivě neracionálnímu jednání. Výzkumná otázka pro tuto práci tedy zní: Měla vliv národní identita na formování zahraničněpolitického postoje Slovenska k NATO? V následujícím oddíle se zaměřuji na Mečiarovu vládu, především na třetí Mečiarovu vládu v letech 1994-1998. Vycházím z volebních programů vládních stran HZDS, SNS a ZRS, z programových vyhlášení a především z projevů a praktických kroků vlády. Na základě těchto zdrojů definuji národní identitu a její vliv na postoj Mečiarovy vlády k Severoatlantické alianci. Tato část sleduje zahraniční politiku Mečiarovy vlády a přístup ke státům Severoatlantické aliance, je zakončen zmařeným referendem a nepřizváním Slovenska do NATO na summitu v Madridu. Další část práce se zaměřuje na srovnání přístupu Mečiarovy vlády s druhou Dzurindovou vládou v letech 1998-2002. Opět vycházím z volebních programů vládních stran SDK, SMK, SDL a SOP a vládních prohlášení. Hodnotím vliv národní identity na postoj Dzurindovy vlády k NATO, kde hrál tentokrát značnou roli atlanticismus. Dzurindova vláda dokázala splnit svůj zahraničněpolitický cíl – vstup Slovenska do NATO, ale také pozitivně změnila národní identitu Slovenska a jeho vnímání v zahraničí. Ke konsolidaci národní identity však zdaleka nedošlo, neboť přizvání SR do NATO v roce 2002 bylo podmíněno vytvořením další „nemečiarovské“ vlády. Poslední část je věnovaná alternativám k Severoatlantické alianci. V postojích představitelů Mečiarovy i Dzurindovy vlády lze najít vlivy různých ideologií. V jejich přístupech se prolínaly prvky panslavismu a nacionalismu. Ve většině případů představovalo alternativu k NATO Rusko, ať už jako ochránce slovanských národů a nebo pouze garant slovenské neutrality. Nemalý vliv zde měla i politická kultura na Slovensku, která – především v Mečiarově vládě – přetrvala z dob komunismu. Teprve později, v souvislosti s rozvojem společné zahraniční a bezpečnostní politiky a evropské bezpečnostní a obranné politiky, začala být za alternativu k NATO považována také Evropská unie. Tato část práce vychází z projevů členů Mečiarovy a Dzurindovy vlády, především V. Mečiara a J. Čarnogurského, dále pak předsedů menších stran SNS a ZRS. Práce dochází k závěru, že národní identita ovlivňovala zahraničněpolitický postoj Slovenska k NATO. Za Mečiarovy vlády se jednalo o značně rozporuplnou identitu a podobný byl též přístup vlády k Severoatlantické alianci. V Dzurindově vládě se více objevoval vliv atlanticismu, ale velmi výrazným kritikem vstupu SR do NATO zde byl J. Čarnogurský. Národní identita SR byla ovlivňována nejen změnou vlády, ale také interakcemi s okolím. V případě Mečiarovy vlády se jednalo především o vztahy s Ruskem, Dzurindova vláda pak měla častě kontakty se Západem. Skutečností je, že slovenské vlády také zohledňovaly své materiální a mocenské zájmy. Dzurindova vláda si uvědomovala, že NATO je nejefektivnější a nejlevnější záruko

Anotace:

u slovenské bezpečnosti. Naopak Mečiarova vláda směřovala své mocenské zájmy spíše k Rusku. Rusko tedy nebylo považováno pouze za spasitele slovanských národů, ale i za dobrého obchodního partnera. Přesto však národní identita hrála ve slovenské zahraniční politice podstatně významnější roli, než jí přisuzuje P. Katzenstein. Bylo to i díky tomu, že se SR v roce 1993 objevila vůbec poprvé jako nezávislý stát, navíc s nevyjasněnou minulostí a neurčitou budoucností.

Abstract:

The impact of national identity on formulation of Slovakian foregin policy stance towards NATO. Comparation of Mečiars and Dzurindas governments.

Klíčová slova

national identity, NATO, panslavismus, atlanticismus, europeismus, nacionalismus

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 2. 5. 2007

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 13. 6. 2007
• Vedoucí: PhDr. Michal Kořan, Ph.D.
• Oponent: Ing. Mgr. Marián Belko, Ph.D.

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Bakalářský studijní program / obor:
Mezinárodní teritoriální studia (kombinované) / Mezinárodní vztahy