Myxomatóza králíků

Martina Palíková

Bakalářská práce

Myxomatosis in rabbits

Anotace:

Myxomatóza je onemocnění způsobené virem rodu Leporipoxvirus. Jedná se o velký, dvouvláknový DNA virus, v současnosti jeden z největších známých virů obratlovců. Myxomatózou se mohou nakazit pouze zajíci a králíci, jiné druhy zvířat nejsou vůči onemocnění vnímavé. Nejčastějšími vektory onemocnění jsou komáři a blechy, možný je i přenos přímým vzájemným kontaktem králíků a také nepřímo vdechnutím infekčních částic. Po průniku viru do těla hostitele dochází k jeho replikaci v lymfoidní tkáni a následnému šíření do dalších orgánů, nejčastěji do plic, sleziny, oblasti očí a anogenitální oblasti. Onemocnění se může vyskytovat ve formě nodulární a formě amyxomatózní. Při nodulární formě se v místě vpichu krevsajícího hmyzu objevuje primární myxom. Častým příznakem je v této fázi zánět víček a spojivek, tělesná teplota se zvýší až na 41 °C. V pozdějším stádiu onemocnění se objevují sekundární myxomy po celém těle. V případě nákazy amyxomatózní formou se příznaky vyskytují pouze u evropských králíků. Zánětlivá ložiska lze pozorovat na uších, pohlavních orgánech a na dýchacím ústrojí, rovněž se objevuje i zánět spojivek. Amyxomatózní forma je významnější pro intenzivní chovy králíků, protože se šíří především přímým kontaktem infikovaných zvířat se zdravými jedinci. U některých divokých králíků se vůči onemocnění vyvinula rezistence, avšak její genetický základ nebyl dosud jasně prokázán. Pravděpodobně se však jedná o zesílení vrozené imunitní reakce, která ovlivňuje replikaci viru v tkáních a dochází tak k rozvoji adaptivní imunitní reakce. Existují i formy negenetické odolnosti, mezi které spadá dočasná pasivní imunita králíčat získaná prostřednictvím protilátek obsažených v kolostru samice. Kromě preventivních opatření, jako je dezinfekce a dezinsekce chovu, je za zcela zásadní krok považována vakcinace králíků. K očkování je možné využít vakcíny heterologní, které jsou založené na bázi Shopeho viru, nebo vakcíny homologní, kdy se pro výrobu očkovací látky využívá atenuovaný myxomavirus. Na území Československé republiky se myxomatóza vyskytla historicky zcela poprvé v říjnu 1952. V lokalitách, kde byla myxomatóza potvrzena u divokých králíků, se onemocnění brzy přeneslo i do domácích chovů a populace králíků byly tímto virem značně zdecimovány. V 70. letech 20. století sice došlo k částečnému zotavení populací králíků, od konce roku 1980 však počty králíků opětovně klesaly a to téměř až do přelomu tisíciletí. Prozatím poslední vrchol výskytu myxomatózy byl v České republice zaznamenán v roce 2021. Ačkoli byla vakcinace králíků považována za téměř 100% spolehlivou, vysoký počet infikovaných králíků byl zaznamenán i ve vakcinovaných chovech. Jelikož však specifická terapie myxomatózy neexistuje, za nejúčinnější opatření je stále považována profylaxe, tedy očkování králíků.

Abstract:

Myxomatosis is a disease caused by a virus of the genus Leporipoxvirus. It is a large virus with double-stranded DNA that is currently one of the largest known vertebrate viruses. Myxomatosis can only affect rabbits and hares, other animals are not susceptible to the disease. Mosquitoes and fleas are the most common vectors of the disease, transmission by direct contact with rabbits and inhalation of infectious particles is also possible. Once the virus enters the host, it replicates in the lymphoid tissue and then spreads to other organs, most commonly to the lungs, spleen, eye and anogenital areas. The disease can occur in nodular and amyxomatous forms. In the nodular form, a primary myxoma appears in the area of the injection of the blood-sucking insect. Eeyelids inflammation and conjunctivitis is a common symptom at this stage of the disease, and the body temperature rises up to 41 °C. Secondary myxomas appear all over the body in the later stages of the disease. In the case of the amyxomatous form, symptoms occur only among European rabbits. Inflammatory focuses can be observed on the ears, genitals and respiratory tract, and conjunctivitis may also appear. The amyxomatous form is more significant for large-scale rabbit farms due to the fact that it is mainly spread by direct contact between infected animals and healthy individuals. Some populations of wild rabbits have developed resistance to the disease, but its genetic basis has not yet been clearly proven. However, it is probably an amplification of the innate immune reaction, which affects the replication of the virus in the tissues and thus leads to the development of an adaptive immune response. There are also forms of non-genetic resistance, including temporary passive immunity of rabbits acquired through antibodies contained in the colostrum of the female. Besides precautions such as disinfection and disinsection of the breeding farm, vaccination of rabbits is considered very important. Heterologous vaccines, which are based on the Shope virus, or homologous vaccines, which use an attenuated myxomavirus to produce the vaccine, can be used. Myxomatosis occurred in Czechoslovakia for the first time in October 1952. In locations where myxomatosis was confirmed among wild rabbits, the disease soon spread to domestic breeding and rabbit populations were significantly decimated by the virus. The rabbit population partially recovered in 1970s, however the numbers decreased repeatedly since 1980 until the turn of new millennium. So far, the last peak of myxomatosis in the Czech Republic was recorded in 2021. Despite the fact that rabbit vaccination was considered to be almost 100% reliable, a large number of infected rabbits were recorded even in vaccinated breeds. However, since there is no specific therapy for myxomatosis, prophylaxis, i. e. vaccination of rabbits, is still considered the most effective preventive measure.

Klíčová slova

virus, nákaza, prevence, vakcinace, přenos

Keywords

virus, infection, vaccination, prevention, transmission

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 20. 4. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 24. 5. 2023
• Vedoucí: MVDr. Romana Krejčířová, Ph.D.
• Oponent: Martina Frühauf Kolářová, MVDr.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program / specializace:
Chov zájmových zvířat / Chov exotických zvířat