Extrakce dermatologicky účiných látek ze slizu plžů

Radmila HINŠTOVÁ

Bakalářská práce

Extraction of dermatologically effective substances of the snail mucus

Anotace:

Ve slizu plžů se nachází hydrofilní a hydrofobní látky, které mohou být užitečné ve farmaceutickém či kosmetickém průmyslu. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda plži produkují polární a nepolární látky, a taktéž vymezit mezidruhové rozdíly mezi použitými plži (Achatina reticulata, Helix aspersa). Plži byli chování v termostatických komorách při laboratorních podmínkách (16 hodinový denní/ 8 hodinový noční cyklus, teplota 23-25 °C, 75 % vlhkost). V experimentální části práce byla provedena extrakce vzorku slizu plžů (kapalina-kapalina) do polárního rozpouštědla (voda, etanol) a následně do nepolárního rozpouštědla (hexan). Jednotlivé frakce po centrifugaci polárních či nepolárních vzorků byly měřeny spektrofotometricky a byla získaná absorpční spektra. Bylo zjištěno, že v závislosti na druhu plže se liší zastoupení polárních i nepolárních látek jak kvalitativně tak i kvantitativně. Achatina reticulata produkuje polární látky rozpustné ve vodě a etanolu, jejichž absorpční pásy se vyskytují při hodnotách vlnových délek 205 nm, 220 nm, 280 nm, 380 nm (voda), 205 nm, 230 nm, 280 nm a 380 nm (etanol). Na rozdíl od Helix aspersa, který produkuje tyto polární látky v absorpčních pásech při hodnotách vlnových délek 280 nm, 350 nm (voda), 250 nm, 320 nm a 410 nm (etanol). Co se týče produkce nepolárních látek, oba výše zmíněné druhy produkují tyto látky v absorpčních pásech v rozmezí vlnových délek 195-198 nm. Chceme-li extrahovat hlavně polární látky, použijeme extrakci (kapalina-kapalina) z vody do hexanu. Pokud však budeme chtít získat ve větším množství látky nepolární, použijeme extrakci (kapalina-kapalina) z etanolu do hexanu, popřípadě při extrakci specifických látek budeme látky extrahovat pouze v etanolu. Extrahované látky lze taktéž kvantifikovat či kvalifikovat pomocí vhodně zvolených metod (HPLC, MS, ELFO). Tento přístup by mohl být využit k extrakci dermatologicky účinných látek a k následnému použití proti kožním chorobám, jako jsou lupénka, atopický ekzém či akné.

Abstract:

There are hydrophilic and hydrophobic substances in a snail mucus that can be useful in pharmaceutical or cosmetic industry. The purpose of this bachelor thesis was to find out if snails produce polar and nonpolar substances and also to define interspecies differences between used snails (Achatina reticulata, Helix aspersa). The snails were bred in thermostatic chambers in laboratory conditions (16 hours daylight/8 hours night cycle, temperature 23-25 °C, humidity 75%). In the experimental part of the thesis the extraction of snail mucus sample (liquid-liquid) into the polar solvent (water, ethanol) and then into the nonpolar solvent (hexane) was made. After centrifugation of polar and nonpolar samples each fraction was spectrophotometrically gauged and the absorbent specters were gained. It was found out that there are differences in quality and quantity of polar and nonpolar substances depending on snail species. Achatina reticulata produces polar substances which can be dissolved in water and ethanol and which absorbent maximums exist at wavelength values 205 nm, 220 nm, 280 nm, 380 nm (water), 205 nm, 230 nm, 280 nm and 380 nm (ethanol). Unlike Helix apersa, which produces those polar substances of absorbent maximums existing at wavelength values 280 nm, 350 nm (water), 250 nm, 320 nm and 410 nm (ethanol). In terms of production of nonpolar substances, both of the earlier mentioned species produce these substances in wavelength range 195-198 nm. If we mainly want to extract the polar substances, we shall use an extraction (liquid-liquid) from water to hexane. In case we want to gain more of the nonpolar substances, we shall use an extraction (liquid-liquid) from ethanol to hexane or we shall extract special substances only in ethanol during the extraction. Extracted substances can be also quantified or qualified by suitable method (HPLC, MS, ELFO). This approach could be used for extraction of dermatologically effective substances and following usage to skin diseases such as psoriasis, atopic eczema or acne.

Klíčová slova

Plž, sliz, extrakce, léčivé účinky, ekzém, hydrofilní, hydrofobní, látky

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 24. 4. 2017

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 22. 5. 2017
• Vedoucí: doc. RNDr. Jiří Kalina, Ph.D.

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA

Přírodovědecká fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Biologie / Experimentální biologie