Šetření větrolamů ve vybraných katastrálních územích z hlediska druhového zastoupení dřevin a jejich zdravotního stavu

Bc. Martina Knoblochová

Diplomová práce

Research of windbreaks in a chosen cadastral area from the point of view of woody plants species´ representation and their health condition

Anotace:

Diplomová práce se zabývá hodnocením současného stavu vybraných větrolamů z hlediska druhového složení, zdravotního stavu a jejich funkčnosti. Jedním z nejúčinnějších opatření proti větrné erozi jsou ochranné lesní pásy - větrolamy. Chrání území před odnosem ornice, odvíváním sněhové pokrývky a snižuje výpar z půdy. Aby větrolam optimálně plnil svou funkci, je důležité jeho prostorové uspořádání, druhové složení a zdravotní stav. Větrnou erozí je v České republice ohroženo 29 % zemědělské půdy. Nejvíce jsou však ohroženy pozemky na jižní Moravě. Pro tuto práci byly vybrány dvě lokality v okrese Znojmo, kde se vyskytují půdy nejvíce ohrožené větrnou erozí. Lokalita 1 se nachází v katastrálních územích Břežany, Čejkovice a Božice, lokalita 2 v katastrálních územích obcí Velký Karlov, Hrádek a Křídlůvky. V lokalitách bude zjištěna potenciální přirozená vegetace, klimatické, geologické, půdní a hydrologické podmínky, které určují vhodnost daných větrolamů. Pro hodnocení větrolamů byla zvolena metodika podle Podhrázské (2008), Metoda hodnocení a kategorizace větrolamů. Větrolamy jsou hodnoceny jako samostatný liniový prvek, ale také jako součást systému těchto prvků. Bude hodnoceno např. jejich umístění, druhové zastoupení stromů a keřů a stáří porostu. Dále funkční typ větrolamu, jeho výška, šířka a délka, počet řad, horizontální a vertikální parametry. Pro hodnocení celých systémů prvků je důležité zohlednění orientace větrolamů, umístění v souladu s terénem a směrem větru, a vzdálenost jednotlivých pásů od sebe. Zapojení větrolamů do krajiny bude hodnoceno pomocí klasifikátoru bonitace porostu dle Kolaříka (2005). V lokalitách bylo vybráno 22 větrolamů pro posouzení jejich funkčnosti a následně byl navrhnut případný postup jejich obnovy.

Abstract:

This thesis evaluates the current state of selected wind breaking types, looking at their species composition, condition and functionality. One of the most efficient precaution against wind erosion are wind breaking swathes of woodland, windbreakers. These woodlands protect adjoining land against wind erosion of topsoil, blowing away snow cover as well as lowering water evaporation. The right position in the landscape, species composition and a good state are important for windbreakers to fulfil the above mentioned function. In the Czech Republic, 29% of farmland is badly affected by wind erosion. The most affected areas are situated in the South Moravian region. For the purpose of this dissertation work, two areas were chosen. Both of them are situated in the district of Znojmo, where the highest level of wind erosion is found. Area 1 lies in the districts of Břežany, Čejkovice and Božice. Area 2 lies in the districts of Velký Karlov, Hrádek and Křídlůvky. In order to investigate suitability of current windbreakers, the state of potential natural vegetation, climate, geological, paedological and hydrological conditions will be investigated in both of these areas. For the assessment of the effect of windbreakers, methodology after Podhrázská (2008) was used. This methodology allows assessment of these trees as individual linear elements, but also as a part of a network of these elements. The assessed criteria will be, for example: position in the landscape, species composition, age, functional type, height, width and the number of rows. Furthermore, horizontal and vertical parameters will also be investigated. For the evaluation of the functionality of the network of elements, it is also crucial to look at the tree orientation, their position in relation to the terrain and the direction of the wind. Moreover, the distance between individual woodlands also plays a significant role. The effect of windbreakers on the landscape will be further assessed using classification system after Kolařík (2005). Over the course of this project, 22 windbreakers were selected for evaluating their functionality and a proposal for their re-establishment in the future was suggested.

Klíčová slova

větrolamy, větrná eroze, ochranný lesní pás

Keywords

wind erosion, forest shelterbelts, windbreaks

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 18. 4. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: prof. Ing. Miloslav Janeček, DrSc.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta životního prostředí

Magisterský studijní program / obor:
Krajinné inženýrství / Krajinné inženýrství