Vliv nepůvodních mlžů na populační parametry hořavky duhové (Rhodeus amarus)

Bc. Milan Vrtílek, Ph.D.

Diplomová práce

The effect of non-native bivalve species on population parameters of the European bitterling (Rhodeus amarus)

Anotace:

Tato práce se zabývá vlivem dvou nepůvodních druhů mlžů na rozmnožování hořavky duhové (Rhodeus amarus). První z těchto dvou mlžů, slávička mnohotvárná (Dreissena polymorpha, Dreissenidae), se ve stadiu larvy často přichycuje do oblasti dýchacích otvorů mlžů z čeledi Unionidae, kteří běžně představují pro hořavky třecí substrát, a vytváří zde kolonie. Druhý studovaný druh, škeble asijská (Anodonta woodiana, Unionidae), představuje východoasijský ekvivalent přirozených hostitelských druhů mlžů hořavky duhové. V současnosti se škeble asijská šíří v několika oblastech Evropy. V této práci byla potvrzena negativní závislost mezi počtem jiker nakladených hořavkou do mlže a množstvím sláviček na něm přichycených. Tento vztah není lineární a jeho význam se projeví až při vyšší míře napadení mlže slávičkami. V pokusech zaměřených na reprodukční chování hořavek nebyl pozorován rozdíl ve volbě hostitele mezi nenapadeným mlžem a mlžem napadeným pěti slávičkami. V případě, že se však hořavky pokoušeli třít do napadeného hostitele, končilo většinou tření neúspěšným nakladením jiker. Škeble asijská je v řece Kyjovce etablovaná a rozmnožuje se zde. Průběh jejího reprodukčního cyklu je podobný jako v oblasti jejího původu (východní Asie). Ve vnějších demibranchiích obsahuje různá vývojová stadia larev (oocyty, nezralá či zralá glochidia) od prosince do září. K vypouštění zralých glochidií dochází potom u tohoto druhu v období od dubna do září. U populace škeble asijské z Kyjovky byl navíc zjištěn pohlavní dimorfismus v rozměrech lastury. V případě, že je škeble asijská nabídnuta hořavce duhové jako hostitel, hořavka se tomuto druhu vyhýbá. Hořavky se do ní odmítají třít a preferují ke tření původní evropský druh mlže, i když je jeho kvalita významně snížena přítomností embryí v žábrách.

Abstract:

The aim of this thesis was to evaluate possible effects of two non-native bivalves on the reproduction of European bitterling (Rhodeus amarus). The first species, zebra mussel (Dreissena polymorpha, Dreissenidae) often attach to distal part of living unionid and forms colonies near siphons of unionid shells and may thus obstruct spawning of the bitterling. The second studied species, Chinese pond mussel (Anodonta woodiana, Unionidae), represents East Asian equivalent of native hosts for European bitterling and has recently colonized several parts of Europe. This thesis showed negative correlation between the number of bitterling eggs in unionid host and the amount of zebra mussels attached on the unionid bivalve. When the infestation is higher, this relationship is stronger but it weakens with lower rate of infestation by zebra mussels. In a behavioural test no difference in host preference between non-infested host and host with five zebra mussels attached was observed. However, most bitterling spawning attempts into the infested mussel failed. The Chinese pond mussel is well established in the Kyjovka river and reproduces there. It has a similar seasonal dynamics of reproductive cycle as in its native range (East Asia). Offspring (oocytes, riping glochidia and ripe glochidia) was observed in its outer demibranchs from December until September. Ripe glochidia were released between April and September. The population of Chinese pond mussel in the Kyjovka river exhibits sexual dimorphism in morphometric parameters of shell. When the Chinese pond mussel is presented as a potential host to bitterling, the bitterling shows strong avoidance of this species. The bitterling refused to spawn into this mussel and always showed preference for a native host, despite its quality was lowered by high bitterling embryos density in its gills.

Klíčová slova

slávička, Dreissena polymorpha, škeble asijská, Anodonta woodiana, hořavka duhová, Rhodeus amarus, rozmnožování, nepůvodní druhy

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 13. 5. 2010

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 10. 6. 2010
• Vedoucí: doc. RNDr. Martin Reichard, Ph.D.

Masarykova univerzita

Přírodovědecká fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Biologie / Systematická biologie a ekologie