The Size of Central Bank Balance Sheet and Interest Rates Before and After the Global Financial Crisis

Jakub Pešek

Diplomová práce

Anotace:

Tato práce zkoumá změny v hlavní měnověpolitické úrokové sazbě a ve velikosti rozvahy centrálních bank v rozvinutých i rozvojových zemích, poté co propukla Globální finanční krize. Nejdříve diskutuje nekonvenční monetární politikou a použití bilanční rozvahy centrální banky jako nástroje monetární politiky. Dále zjišťuje, jestli centrální banky zakusily nulovou dolní hranici úrokových sazeb a případně výrazně zvětšily svou bilanční rozvahu. Práce má dva hlavní cíle. Za prvé, ověřit, zdali se stala bilanční rozvaha centrální banky nástrojem monetární politiky jen u několika málo zemí, které narazily na nulovou dolní hranici úrokových sazeb. Za druhé, odhadnout efekty změn velikosti rozvahy centrální banky na 10letou úrokovou míru státního dluhopisu. Korelace mezi efektem bilanční rozvahy a nulovou dolní hranicí úrokových sazeb se zdá být v datech přítomná. Výsledky ukazují statisticky významný inverzní efekt mezi změnami ve velikosti bilanční rozvahy centrální banky a 10letou úrokovou mírou vládního dluhopisu, pokud daná země narazila na nulovou dolní hranici úrokových sazeb a výrazně zvětšila svou rozvahu. Celkově porovnání mezi vysoko-příjmovými zeměmi a jejich nízko-příjmovými protějšky naznačuje, že nulová dolní hranice úrokových sazeb i expanze bilanční rozvahy se týkaly především vysoko-příjmových zemí.

Abstract:

This paper investigates changes in the central bank policy interest rate and the size of the central bank balance sheet, in both advanced and developing countries, that occurred after the Global Financial Crisis erupted. It firstly discusses the unconventional monetary policies and the use of the balance sheet as a monetary policy tool. Later, it investigates whether central banks around the world reached the zero lower bound and if they expanded their balance sheets extensively. The objective of this study is two-fold. Firstly, it investigates whether the central bank balance sheet became a policy instrument only in a few countries that had reached the zero lower bound. Secondly, it estimates effects of changes in the size of the balance sheet on the ten-year government bond yield. The linkage between the balance sheet effect and the zero lower bound seems to be present in the data. The results show that the significant inverse effect of the changes in the size of the central bank balance sheet on the ten-year government bond rate occurred in countries which reached the zero lower bound and which expanded their balance sheets extensively. Overall, the comparison between high-income economies and their low-income counterparts shows that the zero lower bound and the expansion of balance sheet were predominantly concerns for high-income countries.

Klíčová slova

nulová dolní hranice úrokových sazeb, rozvaha centrální banky, nekonvenční monetární politika, měnověpolitické úrokové sazby, dlouhodobé úrokové míry, Globální finanční krize, Fed

Keywords

zero lower bound, unconventional monetary policy, central bank balance sheet, policy interest rate, Fed, long-term interest rate, Global Financial Crisis

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 29. 6. 2018

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 15. 1. 2019
• Vedoucí: Zuzana Křečková Kroupová
• Oponent: Josef Taušer

Vysoká škola ekonomická v Praze

Magisterský studijní program / obor:
Mezinárodní ekonomické vztahy / Economics of Globalisation and European Integration