Monitoring výskytu obojživelníků v území rekultivací Severočeských dolů

Bc. Iva Princová

Diplomová práce

Monitoring the occurrence of amphibians in the area of reclamation of Severočeské doly

Anotace:

Hlavní příčinou poklesu stavů obojživelníků je ztráta a fragmentace stanovišť. Povrchová těžba uhlí se v Severočeské uhelné pánvi významně podílela a nadále podílí na zániku biotopů. K obnově post-těžebních oblastí byly převážně využity klasické rekultivační postupy včetně technické rekultivace, což vedlo ke vzniku krajiny s menším množstvím větších vodních útvarů, které obojživelníkům mnohdy neposkytují vhodné podmínky k životu. Za účelem podpory výskytu obojživelníků v rekultivované krajině bylo v letech 2013 až 2019 na území Dolu Bílina a Dolů Nástup Tušimice vybudováno několik desítek menších tůní, z nichž bylo v rámci této práce monitorováno celkem 52 tůní. Při pravidelných návštěvách byl zjišťován výskyt jednotlivých druhů a vývojových fází obojživelníků. Mé úsilí směřovalo k ověření, zda byla přijatá opatření úspěšná, zda osídlování tůní probíhá postupně a jaká je denzita druhu Pelophylax ridibundus. Na území Dolu Bílina byl zjištěn výskyt 8 druhů obojživelníků (Bufo bufo, Bufotes viridis, Bombina bombina, Pelophylax ridibundus, Rana temporaria, Rana dalmatina, Lissotriton vulgaris a Triturus cristatus), bylo zde osídleno 82,4 % tůní a v 55,9 % tůní se obojživelníci rozmnožovali. Na území Dolů Nástup Tušimice bylo zjištěno 5 druhů obojživelníků (oproti DB chyběly druhy Bufotes viridis, Bombina bombina a Rana dalmatina), osídleno bylo 87,5 % tůní a 43,8 % tůní sloužilo k rozmnožování. Hypotéza předpokládající rozdíly v osídlení tůní podle jejich stáří byla zamítnuta a neplatí tedy, že starší tůně hostí více druhů obojživelníků, jak bylo předpokládáno. Odhadnutá denzita druhu Pelophylax ridibundus se mezi zkoumanými lokalitami významně nelišila. Neexistuje rozdíl mezi hustotou populací Pelophylax ridibundus v tůních vybudovaných v rekultivované krajině a v krajině, která nebyla přímo dotčena těžbou. Výsledky práce ukazují, že budování tůní je vhodným opatřením podporujícím výskyt obojživelníků v rekultivované krajině. Předpokladem je, že budované tůně splňují požadavky obojživelníků na vodní stanoviště. Takové vodní útvary mohou být pro obojživelníky stejně vhodné jako ty, které vznikly přirozeným způsobem. Výstavba náhradních stanovišť v souladu s potřebami nejohroženějších druhů podporuje druhovou diverzitu obojživelníků v krajině.

Abstract:

Habitat loss and fragmentation is the main cause of amphibian declines. Surface coal mining in the North Bohemian Coal Basin has contributed and continues to contribute significantly to habitat loss. Conventional reclamation practices, including technical reclamation, have been predominantly used to restore post-mining areas, resulting in a landscape with fewer and larger water bodies that often do not provide suitable habitat for amphibians. In order to support the occurrence of amphibians in reclaimed landscapes, several dozen smaller ponds were constructed between 2013 and 2019 at the Bílina Mine and Tušimice Nástup Mine, of which a total of 52 ponds were monitored as part of this work. During regular visits, the occurrence of individual species and developmental stages of amphibians was surveyed. My efforts were aimed at verifying whether the measures taken were successful, whether the colonisation of the ponds was gradual and what the density of Pelophylax ridibundus was. In the area of Bílina Mine, 8 amphibian species (Bufo bufo, Bufotes viridis, Bombina bombina, Pelophylax ridibundus, Rana temporaria, Rana dalmatina, Lissotriton vulgaris and Triturus cristatus) were found to occur, 82.4 % of the ponds were colonised and 55.9 % of the ponds were breeding. Five amphibian species were found in the area of the Nástup Tušimice Mine (compared to the Bílina Mine, the species Bufotes viridis, Bombina bombina and Rana dalmatina were absent), 87.5 % of the ponds were inhabited and 43.8 % of the ponds were used for breeding. The hypothesis assuming differences in pond colonisation according to age was rejected and therefore it is not the case that older ponds host more amphibian species as assumed. Estimated densities of Pelophylax ridibundus did not differ significantly between the study sites. There is no difference between the density of Pelophylax ridibundus populations in ponds built in reclaimed landscapes and in landscapes that have not been directly affected by mining. The results of this study indicate that pond building is a suitable measure to promote amphibian occurrence in reclaimed landscapes. The assumption is that constructed ponds meet the aquatic habitat requirements of amphibians. Such water bodies may be as suitable for amphibians as those created naturally. The construction of alternative habitats in accordance with the needs of the most endangered species supports the species diversity of amphibians in the landscape.

Klíčová slova

obojživelníci, výskyt, denzita, osídlení, náhradní stanoviště

Keywords

amphibians, occurrence, density, colonization, alternative habitats

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 14. 4. 2022

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Mgr. Vladimír Vrabec, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / specializace:
Zemědělství a rozvoj venkova / Rozvoj venkovského prostoru