Music as a Resource in the Migratory Context: Turkish Choirs in Hamburg

Mgr. Ali Türünz, Ph.D.

Disertační práce

Anotace:

Hlavním cílem této práce je prozkoumat úlohu hudby v kontextu turecké migrace do Německa. Konkrétně se jedná o etnografickou studii pěti tureckých pěveckých sborů z Hamburku. K výzkumu přistupuji z perspektivy kulturní sociologie, která se zaměřuje na proces utváření významu. Stejně jako Andy Bennett a Tia DeNora považuji hudbu za prostředek a zkoumám, jakým způsobem turečtí imigranti prostřednictvím hudby dodávají smysl svým životům. Výzkum je založen na kvalitativní analýze hloubkových polostrukturovaných rozhovorů se členy hamburských sborů. V návaznosti na dokumentární metodu se ve svých otázkách neptám „co“, ale „jak“. Při psaní a analýzách využívám intepretativistický „zhuštěný popis“. Výsledky výzkumu jsou představeny ve třech kapitolách, přičemž každá dokumentuje jeden specifický způsob, jakým členové sborů v reakci na pocit, že je německá společnost nepřijala, využívají hudbu jako prostředek.Za prvé, členové sborů využívají hudbu pro vytvoření symbolických vnitřních hranic v rámci turecké komunity. Vytvářejí symbolické hranice, s jejichž pomocí se vymezují vůči většině turecké populace žijící v Německu. Na základě rozlišování mezi vytříbenou hudbou a hudbou nekultivovanou, členové sborů záměrně vytvářejí binární opozice posvátného a profánního v durkheimovském smyslu. Výzkum zároveň odhalil, že účastníci studie naopak nevytvářejí antagonistické symbolické hranice vůči Němcům. Výpovědi účastníků dokládají dělení turecké a německé domény na posvátné a „odlišně posvátné“.Za druhé, výzkum odhalil, že členové sborů považují hudbu za nejvhodnější (a možná jediný) kulturní prostředek pro vylepšení celkového statusu Turků v Německu. Jejich dlouhodobá destigmatizační strategie zahrnuje vědomé využívání hudby jakožto prostředku k destigmatizaci celé turecké komunity, což, jak doufají, nakonec povede k tomu, že Turci budou akceptováni jako integrální součást německé společnosti.Za třetí, pro účastníky této studie je hudba prostředkem k vytvoření „třetí sféry“ či symbolického místa příslušnosti. Hraniční práce je patrná ve způsobech, jimiž členové sborů kladou do kontrastu profánní veřejnou sféru a posvátnou třetí sféru sborů. Posvátná sféra se vyznačuje pozitivními emocemi, zatímco veřejná sféra se vyznačuje jejich negativními protiklady.Tato práce poskytuje nový pohled na tureckou migraci do Německa, protože využívá perspektivu kulturní sociologie a studuje proces utváření významu ve vztahu k hudbě. Práce obohacuje migrační studia, prezentované výsledky výzkumu lze totiž aplikovat i na další, zejména stigmatizované diaspory. Migrační studia jsou touto prací obohacena také o informace, jak dobře integrovaní sekulární němečtí Turci. Pokud se jedná o sociologii hudby, tato práce přesahuje typické zaměření na studium subkultur mladých lidí a jejich životního stylu. A konečně, tato práce je příspěvkem ke kulturní sociologii, protože zavádí koncept „odlišně posvátného“.

Abstract:

The overall aim of the thesis is to explore the role of music in the Turkish migration context in Germany. It is an ethnographic study of five Turkish music choirs from Hamburg. I approach the research from the perspective of cultural sociology, which is focused on the meaning-making process. Besides, following Andy Bennett and Tia DeNora, I consider music as a resource, and I scrutinize how Turkish immigrants make sense of their lives through music. The research is based on the qualitative analysis of in-depth, semi-structured interviews with choir members from Hamburg. Inspired by the documentary method, my questions ask “how” rather than “what.” The writing and analysis process utilize “thick description” from the philosophical perspective of interpretivism. The research results are presented in three chapters, each documenting a distinctive way choir members use music as a resource, in response to the feeling of not being accepted in German society. First, choir members use music as a resource to draw internal symbolic boundaries within the Turkish community. Participants draw symbolic boundaries against the majority of the Turkish population living in Germany. On the basis of the distinction they make between refined music and the uncultured music exemplified, choir members deliberately create a number of sacred and profane binaries in the Durkheimian sense. In contrast, the research reveals that participants do not draw antagonistic symbolic boundaries against Germans. Rather, the participants’ narratives disclose the division of Turkish and German domains into sacred and “differently sacred.”Second, the research reveals that choir members regard music as the most appropriate (and perhaps only) cultural resource for improving the general status of Turks in. Their long-term destigmatization strategy involves the deliberate use of music as a resource to destigmatize the Turkish community collectively, which they hope will eventually lead to the acceptance of Turks as an integral part of German society. Third, for the participants in this study, music is a resource for the establishment of a “third sphere,” or a symbolic place of belonging. Boundary work is apparent in the ways choir members contrast a profane public sphere with the sacred third sphere of the choirs. The sacred sphere is characterized by positive emotions, whereas the public sphere is characterized by their negative counterparts.The thesis provides new insights into the Turkish migration context in Germany, because it applies the perspective of cultural sociology and studies the meaning-making processes related to music. It contributes to migration studies, as the findings may apply to other, particularly stigmatized, diasporas. Additionally, the field of migration studies is enriched by the insights this thesis provides about well-integrated, secular German-Turks’ perceptions. Regarding the sociology of music, this thesis goes beyond the typical focus on studying youth sub-cultures related to lifestyles. Finally, the thesis contributes to the field of cultural sociology, as it introduces the concept of “differently sacred.”

Keywords

migrace, hudba, symbolické hranice, destigmatizace, příslušnost, němečtí Turci, migration, music, symbolic boundaries, destigmatization, belonging, German-Turks

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 23. 11. 2015

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 25. 1. 2016
• Vedoucí: doc. PhDr. Csaba Szaló, Ph.D.
• Oponent: PhDr. Michal Vašečka, Ph.D., Univ.-Prof. Mag. Dr. Katharina Scherke

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Doktorský studijní program / obor:
Sociologie (čtyřleté) / Sociologie