Vnímání a ekonomická hodnota různých přírodě-blízkých opatření ve městech

Ing. Marek HEKRLE

Disertační práce

Perception and economic value of various nature-based solutions in urban areas

Abstract:

S ohledem na řešení aktuálních společenských výzev a ve snaze zvyšovat kvalitu života obyvatel se města stále více zaměřují na implementaci přírodě-blízkých opatření. Jejich realizace však v praxi naráží na řadu překážek, včetně nedostatečné podpory a participace veřejnosti a nedostatku ekonomických argumentů o výši nákladů a přínosů spojených s realizací přírodě-blízkých opatření. Cílem disertační práce je prozkoumat preference veřejnosti vůči různým typům přírodě-blízkých opatření ve městech a aplikovat metody ekonomického hodnocení k vyjádření jejich ekonomické hodnoty. Tento cíl je dále definován prostřednictvím tří specifických výzkumných otázek: i) Jaké typy přírodě-blízkých opatření lidé ve městech preferují?; ii) Jaká je ekonomická hodnota různých přírodě-blízkých opatření ve městech?; iii) Jaké faktory ovlivňují preference vůči přírodě-blízkým opatřením ve městech a jejich ekonomickou hodnotu?. Disertační práce je sestavena jako skládaná, tedy obsahuje pět publikací autora, které se přímo týkají cíle a specifických výzkumných otázek. Výsledky publikací jsou následně syntetizovány tak, aby vedly k naplnění cíle práce. Preference veřejnosti vůči 15 různým typům přírodě-blízkých opatření byly zkoumány pomocí dotazníkového šetření ve třech případových studiích. Výsledky ukázaly, že lidé z různých socioekonomických skupin si cení přítomnosti přírodě-blízkých opatření ve městě, a to na základě různých důvodů, od jejich vlivu na estetickou kvalitu veřejného prostoru až po možnost trávit v jejich blízkosti volný čas. Šetření mezi dospělými a dětmi dále ukázala, že tyto skupiny občanů preferují zejména přírodě-blízká opatření v podobě stromů, jezírek, květinových záhonů a vodních prvků. Na druhou stranu se ukázalo, že některá opatření mohou být vnímána neutrálně nebo dokonce negativně. Pokud jde o ekonomickou hodnotu přírodě-blízkých opatření, aplikace metody Podmíněného hodnocení a Výběrového experimentu ukázala, že lidé jsou ochotni si za přítomnost městské zeleně připlatit. Konkrétně byli lidé ochotni platit v průměru o 39 až 52 EUR měsíčně více za byt v ulici se zelení než za byt v ulici bez zeleně. Přítomnost zeleně v ulici tak může zvyšovat nájmy o 12 až 17 %. Výsledky Výběrového experimentu dále ukázaly, že hodnota, kterou jsou lidé ochotni platit za přítomnost určitého přírodě-blízkého opatření v místě bydliště, se obvykle pohybuje v rozmezí od 0 do 10 EUR měsíčně, avšak lidé nejsou ochotni tyto částky platit za všechna opatření. Tyto výsledky byly podpořeny Analýzou nákladů a přínosů (CBA), která demonstrovala, že peněžně vyjádřené společenské přínosy přírodě-blízkých opatření často převyšují náklady na jejich realizaci a údržbu. V případě zelených střech je to 4 až 6krát. Tato disertační práce poskytuje empirické poznatky o preferencích veřejnosti vůči v evropském kontextu nejčastěji zmiňovaným přírodě-blízkým opatřením. Vyjádřené a odhalené preference jsou podpořeny také jejich vyjádřením v ekonomické hodnotě. Oproti většině dostupných studií se tato práce zaměřuje nejen na úroveň rozsáhlejších opatření, jako jsou městské parky, ale zejména na úroveň jednotlivých dílčích a méně zkoumaných prvků přírodě-blízkých opatření. Výsledky disertační práce také přináší praktická doporučení pro zlepšení procesu navrhování, implementace a správy přírodě-blízkých opatření ve městech. Tato doporučení spočívají v kombinování známých a inovativních opatření; propojení ekonomického hodnocení a komunikačních strategií; nastavení alternativních zdrojů financov

Abstract:

Cities are increasingly focusing on nature-based solutions (NBS) due to their potential to address various urban challenges and enhance the well-being of citizens. However, several barriers exist, including a lack of public support and participation, as well as financial challenges due to insufficient economic valuation of the costs and benefits associated with NBS. The aim of this dissertation is to examine public preferences for different types of NBS in urban areas and to apply various economic valuation methods to assess their economic value. This aim is further defined through the three specific research questions: i) What types of nature-based solutions are preferred by people in urban areas?; ii) What is the economic value of various NBS in urban areas?; iii) What factors influence preferences toward NBS and their economic value in urban areas?. This dissertation, structured as an integrated thesis, consists of five publications that directly address the research aim and questions. It synthetizes their findings to provide a comprehensive answer to these research objectives. Regarding preferences for different types of NBS, public preferences for 15 different types were examined in three studies. The results consistently show that people across various socioeconomic groups appreciate the presence of NBS in urban areas, valuing them for reasons ranging from aesthetic appeal to opportunities for leisure activities. Surveys among adults and children generally showed a preference for trees, ponds, flower beds, and water features. However, some NBS were perceived as neutral or even negative. Regarding the economic value of NBS, the Contingent valuation method and Choice experiment revealed that people are willing to pay more for urban greenery. Specifically, residents were willing to pay an average of EUR 40-52 per month more for an apartment on a street with greenery than on one without. This translates to an additional 12% to 17% in rent due to the presence of urban greenery. Results from Choice experiments showed that the value people are willing to pay for the presence of a certain NBS in their place of residence tends to be between EUR 0-10 per month, but that people are not willing to pay for all solutions. Furthermore, Cost-benefit analysis showed that the monetized societal benefits of NBS often outweigh the costs, as demonstrated by the fact that the social benefits of green roofs outweigh the costs by 4 to 6 times. This dissertation provides empirical evidence on public preferences for commonly implemented NBS within the European context, along with economic valuations of real-world applications. In contrast to previous research, which often focuses on larger solutions like urban parks, this dissertation emphasizes individual sub-elements and less-studied elements of NBS. The findings offer significant implications for policy and practice, including combining well-known and innovative solutions; integrating economic valuation with communication strategies; exploring alternative financing mechanisms supported by economic valuation; enhancing multilevel governance; and standardizing methodologies. These implications are intended to improve the design, implementation, and management of NBS in urban areas.

Abstract:

ání; zajištění víceúrovňové správy opatření; a standardizaci metodik pro hodnocení přírodě-blízkých opatření.

Keywords

Analýza nákladů a přínosů, environmentální ekonomie, preference, podmíněné hodnocení, přírodě-blízká opatření, výběrový experiment

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 16. 9. 2024

Zveřejnit od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Ing. Lenka Slavíková, Ph.D., doc. Ing. Lenka Slavíková, Ph.D.

UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM

Fakulta sociálně ekonomická

Doktorský studijní program / obor:
Hospodářská politika a správa / Aplikovaná ekonomie a správa