Kuan Jü: čínský bůh války a bohatství

Mgr. Jan Šeiner

Bakalářská práce

Guan Yu: Chinese God of War and Wealth

Anotace:

Tato práce shrnuje základní charaketristiky Kuan Jüa jako historické osobnosti, idealizovaného lidového hrdiny i uctíváné božské bytosti a pokouší se blíže analyovat některé z nich. Za tímto účelem je rozdělena do tří částí. První se zabývá historickými fakty, které o Kuan Jüovi a jeho době známe a dále také tím, jak s nimi zachází populární lidová tradice a její souborné zpracování v podobě románu Dějiny tří říší. Způsob jakým je Kuan Jü prezentován v tomto díle ovlivnil jeho podobu, coby předmětu kultického uctívání v pozdější době, sám je ale spíše důsledkem ranější formy tohoto kultu. Druhá část se věnuje právě vývoji kultu Kuan Jüa v čase. V nejranějším období je Kuan Jü vnímán jako mocný a nebezpečný démon, který je spíše usmiřován než uctíván. Později je začleněn do taoistického panteonu jako vymítač a bojovník s nepřátelskými démony, odkud se dostává také do buddhistických klášterů a chrámů jako ochranné božstvo. Nakonec se stává cílem státního úsilí o pokonfuciánštění a tím i získání větší kontroly nad kultem. Ve 20. stol. byl kult Kuan Jüa poznamenán ztrátou státní podpory a od 50. let i aktivní perzekucí. Přesto, díky oblibě u různých společenských vrstev, přetrvává do současnosti. Mimo vlastní Čínu je v různých podobách uctíván především v Koreji, Mongolsku a Tibetu. Za tuto dobu získal Kuanův kult mnoho různých podob a on sám jako božstvo získal mnoho různých funkcí, které přesahují pole působnosti boha války, jak bývá často označován. Třetí část se zabývá ikonografií Kuan Jüa v náboženském i folklorním kontextu. Hlavními atributy, s nimiž bývá Kuan Jü zobrazován, jsou červený obličej a dlouhý plnovous. Vypravěčská i ikonografická tradice o jeho plnovousu má zřejmě historický základ. Jeho červený obličej je zase zřejmě odvozen z barevné symboliky používané v čínském dramatu. Další obvyklé znaky jsou jeho velká šavlovitá zbraň, kuan tao, a jeho kůň Rudý Zajíc. Často je doprovázen svým věrným služebníkem Čou Cchangem a svým synem Kuan Pchingem. Pro další zpracování tohoto tématu je nezbytné další studium pramenů a sekundární literatury nejlépe doplněné překladatelskou činností a terénními výzkumy.

Abstract:

This work compiles basic characteristics of Guan Yu as a historic personage, idealized folk hero and a worshipped deity, and attempts to analyse some of these characteristics more closely. For this purpose the work is divided into three parts. Part one deals with known historical facts about Guan Yu and the era of his life, as well as with the way, the popular folk tradition and it's collected elaboration in the form of the novel Romance of the Theree Kingdoms treat it. The way, in which Guan Yu is presented in this literary work, influenced his image as an object of cultic worship in later times, it itself however is rather a product of earlier forms of the cult. Part two inquires into the development of the cult of Guan Yu in time. In the earliest stage Guan Yu was percieved as a powerful and dangerous demon who is rather appeased than worshipped. Later on he was incorporated into the daoist pantheon as an exorcist and demon-fighter, and from here he got into buddhist temples and monasteries as a protective deity. Finally he became target of state efforts to confucianize him and thus acquire more control over his cult. In the 20th century Guan Yu's cult was affected by the loss of state support and since the 50s also by active persecution. Still, thanks to it's popularity among different social groups, the cult survived until recent times. Aside from China itself Guan Yu is worshipped in different forms mostly in Korea, Mongolia and Tibet. During this time Guan's cult gained many forms and shapes and he himself, as a deity, gained many different functions, which transcend the domain of a god of war, how Guan Yu is often called. Part three deals with the iconography of Guan Yu both in religious and folklore context. The mainly depicted attributes of Guan Yu are his red face and his long beard. The narrative and iconographic tradition about Guan Yu's beard probably has a historical basis. His red face is apparently derived from the color symbolism used in chinese drama. Other common features are his huge saber-like weapon, a guan dao, and his steed, the Red Hare. Guan Yu is often accompanied by his faithful servant, Zhou Cang, and by his son, Guan Ping. For further elaboration of this subject, further study of source materials and secondary literature is necessary, preferably supplemented with transalation activities and field research.

Klíčová slova

Klíčové pojmy, Kuan Jü, náboženství Číny, náboženská ikonografie, období Tří říší, vývoj kultu, zbožnění historické osoby. Keywords, deification of a historical personage, evolution of a cult, Guan Yu, religion of China, religious iconography, Three Kingdoms period.

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 21. 5. 2008

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 4. 6. 2008
• Vedoucí: doc. PhDr. Luboš Bělka, CSc.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Humanitní studia / Religionistika