Styly učení anglického jazyka u žáků 2. stupně ZŠ

Eliška Černá

Diplomová práce

Learning Styles of English Learners at Lower Secondary Schools

Anotace:

Diplomová práce se zabývá tématikou stylů učení anglického jazyka u žáků druhého stupně základní školy. Jelikož je učení jednou z kompetencí, která se má na základních školách rozvíjet, skýtá tématika stylů učení zajímavou oblast pro výzkum. Učení provází člověka celý jeho život, a to nejen ve školním prostředí. Je tedy potřeba mu věnovat náležitou pozornost. Je třeba si uvědomit, že ne každý z nás se učí stejným způsobem. Někdy mohou špatné výsledky ve škole poukazovat na to, že si žák ještě nenašel svůj vyhovující způsob, jak učení uskutečnit. Teoretická část práce se zabývá tématem z několika úhlů pohledu. Nejdříve je zde rozebrána problematika definice stylů učení a jejich odlišení od podobných pojmů jako jsou strategie učení nebo kognitivní styly (kapitola 1). Dále jsou zde rozvedeny modely stylů učení (kapitola 2) a jejich vztah s teorií mnohočetné inteligence (kapitola 3). Tento vztah nemůže být potvrzen ani plně vyvrácen, jelikož existuje nesčetné množství modelů stylů učení, se kterými se může teorie mnohočetné inteligence srovnávat. Zobecnění je tedy náročné. Z modelů stylů učení (kapitola 4) je zde nejvíce popsaný ten, jež vychází ze smyslového vnímání. Tento model vymezuje několik hlavních stylů, z nichž jsou zde zmíněny ty, se kterými se pracuje v praktické části: zrakový, sluchový, praktický. V této kapitole je dále popsán Kolbův model (podkapitola 2.2.), Honeyho a Mumfordův model (podkapitola 2.3.), a nakonec model rozdělující žáky dle přístupu k učení (podkapitola 2.4.), u kterého ale není jistota, zda se opravdu jedná o styly učení jako takové. Další kapitola obsahuje úvod do důležitosti stylů učení pro učitele i žáky (kapitola 4) a jejich diagnostiky (kapitola 5). Mimo jiné jsou v kapitole 4 zde zmíněny pochybnosti o samotné existenci stylů učení. Praktická část diplomové práce mapuje styly učení na druhém stupni jedné základní školy v Praze. Kromě samotného sečtení jednotlivých stylů učení v jednotlivých ročnících a dohromady na celém druhém stupni, jsou tyto styly porovnávány s dalšími aspekty: pohlaví, známka z anglického jazyka a motivace k učení se anglickému jazyku. Také je zkoumán aspekt multimodality, tedy pokud mají žáci více než jeden styl učení. Dohromady se výzkumu zúčastnilo 140 žáků, ale jen 139 odevzdaných dotazníků bylo použitelných. Zúčastnili se tři šesté, dva sedmé, dva osmé a jeden devátý ročník. Finální dotazník se skládá ze tří částí. První část zjišťuje základní informace o žákovi (třída, jméno vyučujícího angličtiny, pohlaví a známku z pololetí z angličtiny). Další část představuje dotazník zkoumající smyslové styly učení: zrakový, sluchový a praktický. Tento dotazník obsahuje tři části, které obsahovaly výroky, u nichž žáci rozhodují, zda pro ně daný výrok platí: často/vždy, někdy, vzácně/nikdy. Tyto možnosti jsou obodovány: často/vždy – 3 body, někdy – 2 body, vzácně/nikdy – 1 bod. Každá část představuje jeden styl učení, a právě ta část, ve které má žák nejvíce bodů, určí jeho styl učení. Tuto část finálního dotazníku si žáci vyhodnotí na hodině sami. Poslední část finálního dotazníku je dotazník zkoumající motivaci k učení se anglicky. Obsahuje 17 výroků a žáci na Likertově škále vybírají, zda s výrokem: souhlasím, tak napůl, nesouhlasím. Čím více se objeví možnost souhlasím, tím více jsou žáci motivování k učení se anglicky. V druhé a třetí části mohli žáci vybírat pouze jednu možnost ze tří nabízených. Pokud by jich vybrali více nebo žádnou, byl by výrok z hodnocení odebrán. Dotazníky byly distribuovány nejen mnou, ale i mými kolegy, kteří učí angli

Anotace:

cký jazyk. Nicméně byli detailně informováni o tom, jak hodinu vést. Žáci ve většině případů byli schopni si druhou část dotazníku vyhodnotit sami, pouze u několika případů se objevili početní chyby. Nejčastějším stylem učení byl praktický styl učení, což vyvrátilo nultou hypotézu opřenou o zdroje v teoretické části, které považovali za nejčastější styl vizuální, a naopak za nejméně častý styl praktický. Z celého vzorku žáků bylo 56,2 % s pohybovým, 28,1 % se sluchovým a 15,8 % se zrakovým stylem učení. U druhého zkoumaného aspektu byla potvrzena nultá hypotéza, která předpokládala, že rozdíly stylů učení nebudou u dívek a chlapců významné. V tomto výzkumu nepřekročil rozdíl daných 5 %. Aritmetický průměr rozdílu stylů učení mezi pohlavími byl 4,6 %. Třetí výzkumná pod-otázka zkoumala výskyt multimodality. Jelikož zde byla drtivá většina zkoumaných žáků pouze s jedním stylem učení, byla zde nultá hypotéza vyvrácena. Dohromady bylo 87,6 % unimodálních, 11,6 % bimodálních a pouze 0,8 % trimodálních žáků. Poslední dvě výzkumné otázky nultou hypotézu potvrdili. V tomto vzorku žáků nebyla nalezena pozitivní korelace mezi styly učení a úspěšností v anglickém jazyce ani motivací k anglickému jazyku. Žádný ze stylů učení nevykázal výlučnou souvislost s žádnou známku z anglického jazyka. Taktéž žádný ze stylů učení nevykázal výlučnou souvislost s možností souhlasím v Likertově škále, což by znamenalo vyšší motivaci. Výsledky mohly být ovlivněné několika faktory jako například momentální emocionální i fyzické naladění, vztah k učiteli anglického jazyka nebo fakt, že dotazník obsahoval velké množství textu ke čtení, což mohlo žáky unavit a zhoršit jejich koncentraci. Tento výzkum poskytl informace učitelům žáků o jejich stylech učení a motivací k anglickému jazyku. Mimo jiné tyto informace mohou prospět vlastním žákům, kteří se mohli zamyslet nad tím, jak se učí a zda jim tento způsob vyhovuje. Na konci práce je doporučení pro širší výzkum v oblasti počtu účastníků či časového odstupu.

Abstract:

The diploma thesis concerns English learners' learning styles at lower secondary schools. The theoretical part introduces the topic from different perspectives. It deals with the definition and differentiation from other similar terms. The other subjects are learning styles’ models, connection to multiple intelligences theory, importance and diagnostics of learning styles. Moreover, doubts about the existence of the learning styles are mentioned there. The practical part follows the theoretical one. The questionnaire concerning perceptual learning styles and English learning motivation is applied within the case study realized at one lower secondary school in Prague. The research maps the learning styles according to learners’ grades, gender, multimodality, English proficiency and English learning motivation.

Klíčová slova

styly učení, diagnóza stylů učení, znalosti angličtiny, motivace k učení se anglicky

Keywords

learning styles, diagnostics of learning styles, English proficiency, English learning motivation

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 20. 6. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 22. 8. 2023
• Vedoucí: PhDr. Štěpánka Rubešová, Ph.D.
• Oponent: Mgr. et Mgr. Věra Tauchmanová

Univerzita Hradec Králové

Pedagogická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Učitelství pro základní školy / Učitelství pro 2. stupeň ZŠ - biologie, Učitelství pro 2. stupeň ZŠ - anglický jazyk