Analýza rozvoje Varroa destructor na dvou různých stanovištích

Zdeňka Procházková

Diplomová práce

The analysis of Varroa destructor development on two different sites

Anotace:

Varroáza je parazitární onemocnění včely medonosné, které se k nám dostalo z Asie přibližně v 70. letech minulého století. Nákazu způsobuje roztoč kleštík zhoubný (Varroa destructor), který je v současné době považován za jednu z největších hrozeb pro včelařství. Tato choroba je totiž ve spojení s přidruženými viry považována za příčinu opakujícího se hromadného vymírání včelstev v Evropě i ve Spojených státech amerických. V této práci jsem se zabývala vývojem populací roztoče Varroa destructor na dvou různých stanovištích. Stanoviště se vzájemně lišila nadmořskou výškou, organizací a strukturou krajiny a také koncentrací okolních včelstev. Měla jsem za cíl zjistit, zda tyto rozdíly mohou způsobit odlišnosti ve vývoji populací roztoče Varroa destructor. Zjišťování spadu roztočů jsem započala v březnu 2014 a ukončila jsem ho odevzdáním zimní měli v lednu 2015. Na začátku experimentu jsem vložila do podmetů úlů všech pokusných včelstev na obou stanovištích umělohmotné podložky, které měly za úkol zachytávat mrtvé roztoče. Vždy po čtrnácti dnech jsem podložky ze včelstev vyjmula, jednotlivé roztoče sečetla a jejich počet zaznamenala. Takto jsem postupovala celý rok při každém sčítání roztočů. Během roku jsem pochopitelně na všech včelstvech prováděla běžné včelařské úkony, jako jsou pravidelné kontroly včelstev, snižování rojové nálady, vytáčení medu nebo povinné letní a podzimní léčení. Po ukončení experimentu jsem ze získaných dat následně zjistila, že spady roztočů jednotlivých včelstev se vzájemně lišily. Lišily se nejen spady včelstev mezi oběma stanovišti, ale také se lišily spady roztočů včelstev v rámci každého stanoviště. Podle statistických šetření však nebyly tyto rozdíly spadů roztočů mezi dvěma stanovišti statisticky významné. To znamená, že jsem počáteční hypotézu práce nemohla potvrdit. Tedy že rozdíly stanovišť nebyly pro vývoj populace roztoče tak významné, aby jimi mohl být ovlivněn. Rozdíly ve vývoji spadů roztočů mezi včelstvy na jednotlivých stanovištích, ačkoliv ne nijak významné, potvrzují fakt, že populace roztočů byly v tomto případě spíše ovlivňovány vnitřními faktory a vlastnostmi jednotlivých včelstev, než faktory vnějších podmínek prostředí. Mezi tyto vlastnosti patří schopnost plodování, množství trubčího plodu, rojová nálada či obranné chování včel. Každé včelstvo těmito vlastnostmi může ovlivňovat rychlost reprodukce roztočů a také jejich úmrtnost. A protože se každé včelstvo právě těmito vlastnostmi různě liší, lišila se u nich následně i velikost populace roztočů.

Abstract:

The varroasis is a parasitic disease of honeybees, which came to us from Asia in seventiens of the last century. This disease causes mite Varroa destructor which is currently considered one of the greatest threats to beekeeping. This infection in conjuction with the associated viruses can cause repetitive colony collaps disorder in Europe and the United States. In this work, I looked at the evolution of mite Varroa destructor on two different sites. Sites were different in altitude, organization and structure of the landscape and the concentration of surrounding bee colonies. I had a goal to determine whether these differences may cause differences in the development of populations of mites Varroa destructor. I started the detection of mite fall in March 2014 and ended by submitting samples for testing in January 2015. At the beginning of the experiment, I put in hives of all experimental colonies on both sites plastic mats, which were supposed to collect the dead mites. Always after fourteen days I removed the mats from colonies, mites were counted and their number recorded. Thus I progressed throughout the year at each counting of mites. During the course of the year, I performed on all colonies routine beekeeping operations, such as regular inspections of colonies, reducing swarm mood, honey harvesting or compulsory summer and autumn treat. After the experiment, I found out from the data obtained subsequently, that mite falls in individual colonies were mutually different. Differed not only fallouts of colonies between the two sites, but also varied colonies mite falls within each sites. According to statistical surveys Theky were not statistically significant, these differences mite fallouts between the two sites. This means that the initial hypothesis of work I could not confirm. Thus, the differences of sites were not for development mite populations so significant that they could the development affected. Differences in the development of mite fallout between colonies at the individual stations, though not so significant, confirming that the mite population in this case was more influenced by internal factors and characteristics of individual colonies than external factors of environmental conditions. Between these characteristics include the ability of reproduction, the number of drone brood, mood swarm of bees or defensive behavior. Each bee hive with these characteristics may affect the rate of reproduction of mites and their mortality. And because in each colony these characteristics is different, then is different also size of mite population.

Klíčová slova

stanoviště, včelstvo, roztoč, Varroa destructor, spad, léčení

Keywords

site, bee colony, mite, Varroa destructor, fallout, treatment

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 8. 4. 2015

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: prof. Ing. Karel Voříšek, CSc.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / obor:
Rozvoj venkova a zemědělství / Rozvoj venkovského prostoru