Theses 

Správa a samospráva poddanských vsí Uherskohradišťska před zavedením obecního zřízení – Mgr. Lukáš Čoupek, Ph.D.

česky | in English | slovensky

Agenda:
Zmeniť agendu. Adresa v ISe:

Mgr. Lukáš Čoupek, Ph.D.

Doctoral thesis

Správa a samospráva poddanských vsí Uherskohradišťska před zavedením obecního zřízení

Administration and self-government af liege villages in Uherské Hradiště region before instalation of general communal rules

Anotácia: Vývoj, struktura a způsob fungování úřadů, které vykonávaly správu vesnic v okolí města Uherského Hradiště předtím, než tuto oblast unifikovalo vydání obecního zřízení v roce 1849, to je otázka, jež může zajímat nejen regionální historiky nebo široký okruh laických badatelů, ale svými obecnými konotacemi také odbornou veřejnost sledující dějiny venkova, dějiny správy, novověkou diplomatiku atd. Některé odpovědi přinesla tato studie, jež naznačenou problematiku zkoumala na souvislém území tvořeném teritorii tří zdejších panství – buchlovského velkostatku, patřícího postupně šlechtickým rodům Zástřizlů, Petřvaldů a Berchtoldů, velehradského velkostatku, původně ve vlastnictví tamějšího cisterciáckého konventu, po jeho zrušení roku 1784 pak ve správě státu a od roku 1837 odkoupeného Jiřím svobodným pánem Sina, a konečně panství královského města Uherského Hradiště. Těžištěm výzkumu pak byla obě prvně jmenovaná patrimonia, uherskohradišťské panství posloužilo pouze jako doplňkový srovnávací materiál v rozsahu, ve kterém byla správa jeho obcí zpracována v jiné autorově studii. V době před zavedením obecního zřízení bylo panství nejen hospodářskou jednotkou, ale zároveň i nejnižší správní jednotkou soudní a politickou. Jejími hlavními představiteli byli primárně úředníci administrativního aparátu panství, jisté výkonné pravomoci však delegovali také na své zástupce v jednotlivých obcích. Proto bylo třeba nejprve nahlédnout do fungování patrimoniální správy sledovaných dominií. K rekonstrukci systému jejího fungování posloužily především dochované hospodářské instrukce z 18. a 19. století. Na velehradském i buchlovském panství se vývoj centrální správy ubíral podobným způsobem jako jinde v českých zemích, nalézáme zde podobné úřední funkce, lišil se však počet úředníků i rozdělení konkrétních agend a kompetencí mezi nimi, a to jak mezi oběma panstvími, tak také v průběhu času. V případě královského města Uherského Hradiště se vývoj ubíral dosti odlišnou cestou, jednak díky neustálým zásahům státu do hospodaření královských měst, jednak provázáním správy velkostatku s ostatními orgány městské správy. Pro nás je však podstatné, že politickosprávní kompetence prakticky po celou dobu držel ve svých rukou nejvyšší patrimoniální úředník, ať již byl jeho titul hejtman či úředník v dobách starších, nebo direktor a vrchní úředník v 18. a 19. století. Byl to totiž právě on, kdo ponejvíce řídil obecní představitele ve svých poddanských městečkách a vesnicích. Kořeny obecní samosprávy sahají až do středověku, první písemné zmínky o reprezentantech venkovských obcí – rychtářích neboli fojtech – pocházejí z 15. a 16. století ze Starého Města (panství Uherské Hradiště), Žeravic a Moravan (panství Buchlov). V případě městečka Žeravic se již v 16. století dozvídáme o existenci představitele samosprávy – purkmistra, na další zmínky však musíme počkat až do století následujícího, kdy se postupně i v ostatních obcích ze sboru rychtářových pomocníků – konšelů – vytváří úřad pudmistra, úředníka voleného obcí ke správě jejích věcí a zastupování jejích zájmů před vrchností. Pudmistr postupně vytlačoval z pozice prvního muže obce fojta, jehož pravomoci se v 18. století a první polovině 19. století omezily více méně jen na dohled na robotní povinnosti, výběr vrchnostenských platů a některé další úkoly. Pudmistr převzal jeho kompetence politické (zveřejňování zákonů, výběr daní, pořádková, zdravotní a požární policie atd.) a soudní (řešení drobných sousedských konfliktů, dohled na zapisování převodů nemovitostí do pozemkov

Anotácia: ých knih, asistence při vyřizování pozůstalostí apod.), navíc mu byla obcí svěřena správa společného majetku, včetně opatrování obecní pečetě a truhly s obecními penězi a písemnostmi. Pudmistr byl tedy volen obcí na jeden rok, povolení voleb i potvrzení vybraného kandidáta však bylo vyhrazeno vrchnosti. Přesto si obce většinou, pokud mezi nimi a pudmistrem došlo ke sporu, dokázaly vynutit změnu i přes odpor vrchnostenských úředníků. Všechny tři strany si totiž byly dobře vědomy, že fungování obecní samosprávy je zcela závislé na bezproblémové komunikaci s obyvateli. Pudmistr se díky tomu ocital v nesnadné pozici, tak typické pro demokratické politické systémy, kdy musel zároveň vládnout i usilovat o přízeň ovládaných. Z toho plynula nejedna nesnáz a také časté změny na tomto postu. Postavení fojta jako panského služebníka, vybíraného a jmenovaného pouze vrchností, bylo o mnoho stabilnější. Kromě těchto čelných představitelů pracovali v obecní službě ještě další úředníci – mladší pudmistr, fojtík, obecní hospodáři, a různí služebníci – horní, hotaři, hlásní, pastýři atd. Zvláštní zmínku si pak zaslouží funkce obecního písaře. Tento administrativní pracovník, nejčastěji zároveň místní učitel, je tvůrcem prvních vlastních úředních písemností obecních úřadů, neboť gramotnost obecních představených nebyla ani na počátku 19. století dostatečná pro samostatné vedení administrativy. Stejně tak jako předbřeznová obecní samospráva plynule vyrostla z raněnovověkého modelu, musíme hledat kořeny současné obecní samosprávy, jejímž základem se stalo prozatímní obecní zřízení vydané roku 1849, v období předcházejícím. Právě předbřeznovou obecní samosprávu můžeme zároveň považovat za vrcholné stádium feudální, jakož i za zárodek její nové moderní podoby. Obsahuje v sobě tradiční prvky promíchané s normativní produkcí osvícenského státu. Tato slitina se pak ve vhodném okamžiku stala materiálem pro zcela nový státoprávní útvar.

Abstract: The development, structure and methods of functioning of authorities which administrated the villages surrounding the town Uherské Hradiště at the time before the local goverment was unified by general communal rules from 1849 is an issue which might be interesting not only for regional historians or wide range of laic researchers, but by its common connotations also for professionals dealing with rural history, public administration history, modern diplomatics etc. Some answers are given in this study, which researches on the forenamed issue on continuous territory of three neighbouring manors: Buchlov, subsequently owned by aristocratic families of Zástřizl, Petřvald and Berchtold; Velehrad, originally in proprietorship of the local cistercian monastery, after its abolition 1784 under the administration of the state and 1837 bought by George baron Sinna; and finally the domain of the royal city of Uherské Hradiště. Both the first named manors are the focal point of my research, the municipal estate served only as additional comparative material to be extended in another author’s study concerning local administration of that territory. Before the universal system of local self-goverment was introduced, each manor was not only an economic block but also the lowest political and judicial administrative district. Its central officialdom was primarily an official representative of that unit, however some executive authority was delegated also on deputies in each village. Therefore it was necessary to focus on manor administration at first. The preserved economic instructions from 18th and 19th century served as the main source of information about its system and its functioning. The development of the central administration on Velehrad and Buchlov manor was similar to other parts in Bohemia and Moravia, we can find there similar official functions, though its number as well as the division of agenda and specific jurisdictions between them differed one manor from the other and also over the years. The development of the royal city Uherské Hradiště took quite a different way, partly due to continuous state interventions to the economy of royal cities, partly owing to interlacing of manor administration with other municipal authorities. For us the substantial fact is that the political-administrative jurisdiction was practicaly all the time kept in the hands of the chief domain official, no matter whether his title was „hejtman“ (hetman) and „úředník“ (official) in older times, or „direktor“ (director) and „vrchní úředník (chief official) in the 18th and 19th century. It was namely just him, who mostly controlled the communal representatives in his liege market - towns and villages. The rootage of the communal autonomy can be found in the Middle Ages, the first written references about the representatives of provincial communities – „rychtář“ (bailiff) or „fojt“ (reeve) – originate in the 15th and 16th centuries in the villages Staré Město (Uherské Hradiště manor), Žeravice and Moravany (Buchlov manor). As far as the market - town Žeravice is concerned, the existence of selfgovernment representative – „purkmistr“ (portreeve) was already mentioned in 16th century, though we had to wait until the following century when a new official title – „pudmistr“ (peasant portreeve) constituted from the corps of bailiffs assistants – konšelé (the aldremen) in other neigbouring villages. He was elected by the community to rule their affairs and represent their interests facing the manor administration. This official gradually replaced the village community reeve, whose authority was in 18th and first half of 19th century more or less restricted to supervising the corvée´s duties, collecting the liege tribute and some other matters. Pudmistr took over his political competence (publication of state legislative acts, revenue collection, disciplinary, health and fire police etc

Abstract: .) and judicial jurisdiction (dealing with small neighbourhood conflicts, supervision of recording conveyence of real estates to the land register, assistance in probate process etc.). Moreover, he was asked by the village to be in charge of the administration of common property including the communal seal, the chest with public money and important documents. Pudmistr was elected by the community for a year, however the permission for elections as well as the confirmation of the chosen candidate belonged to the establishment. The citizens were mostly able to put through personal changes on this post, even over the resistance of manor officials, when a controversy between them and their representative happened. All three parties (pudmistr, village and manor officials) realized that good communal authority work was based on troublesome communication between pudmistr and inhabitants. Owing to that, he often found himself in an uneasy position, so typical for democratic political systems, when he had to rule and seek for the favour of the ruled at the same time. This situation caused many difficulties as well as frequent changes at this post. Reeve’s position as a lord's servant chosen and established only by manor authority was markedly steadier. Besides these leading representatives more lower officials helped to administrate the village: mladší pudmistr (younger peasant portreeve), fojtík (minor reeve), obecní hospodáři (communal managers) as well as various public servants – horný (vineyard master), hotaři (vineyard, field or meadow keepers), pastýři (shepherds) etc. One of them – communal scribe – deserves a special mention. This secreterial empoloyee, most often a village teacher, is a creator of the first autogenous written official documents produced by communal authorities. At the beginning of 19th century the level of literacy was not sufficient enough to let communal superiors do the office work single-handed. There is a paraler between the village home-rule of the so called pre-March Era (before 1848) which fluently developed from the early-modern pattern, and the modern communal self-government, whose foundations can be spotted in general communal rules published in 1849. Thus the situation before 1849 could be considered the culminating point of the feudal model as well as the rudiment of the new democratic system of local government. It contains traditional elements blended with normative production of enlightened state power. In an appropriate moment this alloy became a substance for a brand new form of public administration.

Kľúčové slová: Uherskohradišťsko, 18. a 19. století, panství Buchlov, panství Velehrad, panství Uherské Hradiště, patrimoniální správa, obecní samospráva, the Uherské Hradiště region, 18th and 19th century, the Buchlov manor, the Velehrad manor, the Uherské Hradiště manor, manor administration, communal self-government

Jazyk práce: Czech

Obhajoba závěrečné práce

  • Obhajoba proběhla 29. 4. 2010
  • Vedúci: doc. PhDr. Vladimír Vašků, CSc.
  • Oponent: doc. PhDr. Zbyněk Sviták, CSc., doc. PhDr. Bohumír Smutný, Dr.

Citační záznam

Citace dle ISO 690: LaTeX | HTML | text | BibTeX | Wikipedie

Plný text práce

Obsah online archivu závěrečné práce
Zveřejněno v Theses:
  • světu
Složka Odkaz na adresář do lokálního úložiště instituce
Jak jinak získat přístup k textu

Instituce archivující a zpřístupňující práci: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta

Relevantné odkazy 


Hore | Aktuálny dátum a čas: 23. 2. 2019 18:29, 8. (párny) týždeň

Soukromí

Kontakty: theses(zavináč/atsign)fi(tečka/dot)muni(tečka/dot)cz