Hodnocení salivárního kortizolu u psů v zoorehabilitaci

Bc. Kateřina Kohoutková

Diplomová práce

Evaluation of dog salivary cortisol during animal assisted therapy

Anotace:

Intervence za účasti zvířat jsou dnes již poměrně rozšířenou součástí nejrůznějších léčebných programů a zvířata tak plní roli nejen lidského společníka, ale v roli tzv. ko-terapeuta usnadňují klientům například socializaci, komunikaci nebo aktivizaci, které napomáhají ke zlepšení kvality jejich života. S tím, jak zájem o tyto formy terapie roste, vyvstávají i otázky zabývající se dobrými životními podmínkami zvířat, která jsou do těchto programů zapojována. Psi účastnící se zoorehabilitačních programů prožívají nejen příjemné chvíle, ale v určitých případech se mohou dostat i do situací, které pro ně nemusí být zcela komfortní. V takových případech je důležité, aby psovod, vedoucí terapii, byl velmi dobře seznámen s projevy svého psa a uměl včas a správně vyhodnotit aktuální situaci. Pro hodnocení úrovně stresu u zvířat je mimo behaviorálních projevů možné sledovat například hladinu kortizolu, jehož koncentrace významně korelují s úrovní stresu a jako stresový marker je široce používán. Cílem této diplomové práce bylo vypracování literární rešerše, která na základě odborné literatury popisuje zoorehabilitaci, možné stresové faktory při jejím provádění a možnosti, jakým způsobem měřit potenciální stres. Ve vlastním výzkumu bylo cílem stanovení hladiny slinného kortizolu u canisterapeutických psů a dotazníkové šetření zabývající se chováním jednotlivých psů v průběhu intervencí. Sledováno bylo celkem 10 psů zapojených do zoorehabilitačních programů. Cílem studie bylo porovnat hodnoty slinného kortizolu experimentálních a kontrolních dnů a spolu s dotazníkovým šetřením vyhodnotit, zda nejsou psi během terapie stresováni. Celkem bylo odebráno 240 vzorků slin, od každého psa bylo získáno 24 vzorků. Experimentální vzorky byly odebírány v průběhu čtyř dnů, kdy se psi věnovali canisterapii a kontrolní odběry proběhly ve čtyřech dnech, kdy byli psi v domácím prostředí v klidovém režimu. Jeden odběrový den zahrnoval celkem 3 odběry slin, konkrétně v časech 8.30-9.30 před začátkem terapie, 10.00-11.00 po ukončení terapie a 10.30-11.30 po půlhodinové pauze, kdy se psi věnovali odpočinku. Po ukončení každé terapie vyplnil psovod etogramový dotazník týkající se projevených typů chování svého psa během terapie. Stejné časy byly dodrženy i při odběrech kontrolních vzorků, aby nedošlo ke zkreslení koncentrací kortizolu vlivem cirkadiánního rytmu. Všechny získané vzorky byly následně zpracovány podle doporučených analytických postupů. Z výsledků vyplynulo, že u testovaných psů nebyly prokázány statisticky významné rozdíly v koncentracích kortizolu mezi pracovními a nepracovními dny. Stanovená mezní hranice pro úroveň stresu (6 ng/ml) nebyla v pracovních dnech u žádného psa překročena. Významné rozdíly nebyly prokázány ani mezi hladinami kortizolu v jednotlivých časech odběrů jak v pracovních, tak i nepracovních dnech. Podle etogramových dotazníků u všech psů během intervencí převyšovaly projevy přátelského chování. Předchozí výzkumy, stejně jako tato studie ukazují, že při vhodném zacházení, nejsou canisterapeutičtí psi vystaveni významnému stresovému zatížení a svou práci vykonávají s radostí. Předmětem následujících studií by mohlo být zahrnutí většího počtu sledovaných psů, případně pro lepší hodnocení chování spolu s dotazníkovým šetřením například i videonahrávky pro lepší dokumentaci chování psa v průběhu terapie.

Abstract:

Animal-assisted interventions (AAI) are now a relatively widespread part of various therapeutic programmes, and animals not only play the role of human companions, but also act as co-therapists facilitating the socialisation, communication or activation of clients, which helps to improve their quality of life. The welfare of the animals involved in this form of therapy is becoming increasingly important as interest in these forms of therapy grows. As well as having a good time, dogs participating in AAI programmes may be placed in situations that are not entirely comfortable for them. In such cases, it is important that the handler is very familiar with the dog's expressions and is able to assess the current situation in an accurate manner. In order to assess the stress level of an animal, it is possible, apart from behavioural manifestations, to monitor, for example, the level of cortisol. The concentration of cortisol correlates significantly with the stress level and is widely used as a stress marker. The aim of this thesis was to conduct a literature review describing AAI, the potential stressors involved in its implementation and how to measure potential stress. The actual research involved the measurement of salivary cortisol levels in therapy dogs and a questionnaire survey looking at the behaviour of individual dogs during interventions. A total of 10 dogs involved in AAI programmes were monitored. The aim of the study was to compare salivary cortisol levels on experimental and control days and, together with the questionnaire survey, to assess whether the dogs were stressed during the therapy. A total of 240 saliva samples were collected, 24 from each dog. Experimental samples were collected on the four days the dogs were engaged in AAI and control samples were collected on the four days the dogs were resting in their home environment. A sampling day included a total of 3 saliva samples, at 8.30-9.30am before the start of therapy, at 10.00-11.00am after the end of therapy, and at 10.30-11.30am after a 30 min break when the dogs were resting. At the end of each therapy session, the handler completed an ethogram questionnaire about the types of behaviour exhibited by their dog during the therapy session. The same times were observed for the control samples to avoid bias in cortisol concentrations due to circadian rhythm. All samples were processed according to recommended procedures. The results showed that there were no statistically significant differences in the cortisol concentrations of the dogs tested between the working days and the non-working days. On working days, none of the dogs exceeded the established cut-off value for stress levels (6 ng/ml). There were also no significant differences between cortisol levels at different sampling times on working and non-working days. All dogs showed overly friendly behaviour during the interventions according to the ethogram questionnaires. Previous research, as well as this thesis, has shown that with proper handling, therapy dogs are not under significant stress and do their work with joy. Future studies could include a larger number of dogs observed. For example, video recordings could be combined with questionnaires to better document the dog's behaviour during therapy.

Klíčová slova

Salivární kortizol, AAT, Welfare, pes

Keywords

salivary cortisol, AAT, welfare, dog

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 17. 4. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 16. 5. 2023
• Vedoucí: doc. Ing. Kristýna Machová, Ph.D.
• Oponent: Eva Chmelíková, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program:
Management zdraví a welfare zvířat